Článek
Nejprve trochu teorie. Startovací spreje jsou založené na bázi etheru a používané ke spuštění obtížně startujícího motoru. Lze je uplatnit například při extrémně tuhé zimě, slabší baterce, ale taky po delší odstávce. U moderních agregátů se vstřikováním by správně neměly být nikdy potřeba, ovšem u starších aut, motorek, či případně již zmíněných sekaček s karburátorem mohou mnohdy přijít vhod.
Startovací spreje mají různé názvy a různá konkrétní složení, ovšem základ zůstává zpravidla totožný. Drobnou úsměvnou zajímavostí je název startovacího spreje firmy Nulon prodávaného v Austrálii. Ten se totiž jmenuje „Start Ya Bastard“ (Nastartuj, ty bastarde).
Princip je velmi jednoduchý – není žádné tajemství, že benzin hoří v plynné fázi, takže do spalovacího prostoru motoru musí přicházet rozprášen ve vzduchu. To se však zejména ve studeném karburátoru může dít poněkud obtížně, právě proto přichází na řadu rozprášený etherový sprej, aby byl v motoru zažehnut daleko snadněji. Startovacím sprejem lze pomoci třeba karburátorovým motorům, u nichž nefunguje sytič, ale případně i modernějším pohonným jednotkám se vstřikováním, u nichž je vadné čidlo teploty, a řídicí jednotka tak nedává dostatek benzinu na studený start. Výrazně pomoci mohou startovací spreje i při vlhkosti v palivovém systému.
Množství tak akorát
Jak se dočteme z obalu každého startovacího spreje, pro nastartování bychom měli stříkat do sacího potrubí motoru, ideálně za vzduchový filtr. Důležité ovšem je, že méně v tomto případě znamená více. Rozhodně nechceme motor „prolít“ etherem, protože jak si povíme za chviličku, občas hoří až příliš.
Stačí jen třísekundový vstřik a následně zkusit nastartovat. Pokud se motor nerozebíhá, nebo pouze „slibuje“, zkusíme vstříknout o dvě sekundy déle, případně můžeme někoho požádat, aby do sání lehce vstřikoval, zatímco budeme točit startérem. Motor by měl nakonec s pomocí etheru chytit, dost možná trochu nevyrovnaně, ale chod se po několika sekundách srovná, jakmile je ether spotřebován a motor začne klasicky spalovat benzin. Jestli však ani po několika pokusech nechytí, je potřeba vyřešit úplně jiný problém, s nímž startovací sprej nepomůže.
Umí pořádně zavařit
Zní to velmi jednoduše a startovacím sprejem si lze opravdu zjednodušit život, jenže je tady pár úskalí. To vůbec největší zmiňuje výrobce olejů a startovacích sprejů – společnost Amsoil. Riziko spočívá ve zmíněné extrémní hořlavosti etheru. Když to se sprejem hodně přeženeme a sání opravdu důkladně nasprejujeme „ať to pořádně chytne“, může ve válci nastat tak ohromná exploze, že se poškodí například těsnění pod hlavou. V některých případech pak může ether ze spreje chytnout v sání a třeba i roztrhnout trubici od vzduchového filtru k motoru.
Vůbec největší nebezpečí zdůrazňované samotnými výrobci sprejů se ale týká vstřikování startovacích sprejů do dieselových motorů se žhavicími svíčkami – tedy prakticky do všech. U nich se totiž palivo vzněcuje kombinací tlaku a teploty, a vysoce vznětlivý ether tak může shořet předčasně, ještě než píst dojde do horní úvrati. V takovém případě hrozí ohnutí ojnice a další fatální poškození motoru.
Další nebezpečí startovacích sprejů tkví u dvoutaktních motorů. Kromě toho, že ether dobře hoří, tak taky výborně rozpouští a odmašťuje. Jelikož je ale dvoutaktní motor mazán směsí benzinu a oleje (případně je olej vstřikován za chodu do karburátoru), ether „vymyje“ olejový film z válce i ložisek klikového hřídele, a vnitřní části motoru tak běží nasucho. Pokud se motor takto startuje jen výjimečně, nic se nestane, ale i tak je dobré hledat spreje, v nichž jsou přidány i mazné složky.
Příkladné použití spreje je vidět na videu výše. Jen ten zvuk nastartovaného motoru napovídá, že tady bude asi problém o něco větší...