Speciální edice, které vypadají jako ten nejhorší tuning

Ve Škodovce pracoval na tiskovém oddělení pán, který měl pro většinu lidí prazvláštní zálibu, sbíral totiž žárovky. V sérii Česko Slovensko má talent, vystupoval jedinec v přestrojení za hada, který sežral jednoho z porotců. A v Turecku je muzeum vlasů, které má šestnáct tisíc exponátů.

Všechny tyto tři lidské činnosti většinu z nás míjí, ale rozhodně nás umí zaujmout. A podobné je to i s pěti následujícími auty, o kterých se hodně mluvilo, které zaručeně vzbudí pozornost, ale za které by jen málokdo z nás zaplatil, aby si je mohl postavit k sobě do garáže.

Namontovat vnitřnosti superrychlého GTR do malého crossoveru s pudinkovou karoserií (myšleno tvar i pevnost) muselo dát strašně moc práce. Narvat do něj šestiválec 3,8 l s výkonem 485 koní a pohon všech kol sice nedává vůbec žádný smysl, přesto se japonská automobilka rozhodla v roce 2011 vyrobit hned jednadvacet takových aut.

No a protože se o tom tehdy hodně mluvilo (aby taky ne), tak před pěti lety udělala to samé i s jeho nástupcem, tentokrát měl Juke R dokonce 600 koní.

Cena? Okolo 15 milionů korun.

V roce 1996 se už Felicia vyráběla naplno, ale ve Škodovce si řekli, že by mohli oprášit volnočasový model, který udělali i na Favoritu, a tak vznikla Felicia Fun. Pick-up s unikátní vyklápěcí druhou řadou sedadel kopíroval techniku užitkové verze – a to včetně motoru a zesílené zadní nápravy, ale přidával k tomu interiér vyvedený ve žluté a nepřehlédnutelný bodykit.

Zatímco Felicií vzniklo víc než 1,4 milionu, tak provedení Fun se prodalo kolem čtyř tisíc. Málokdo byl totiž ochotný utratit 340 900 Kč, když základní provedení stálo 214 900 Kč.

Tenhle Mustang nebyl hezký ani v základním provedení, ale tohle byl opravdický úlet. Křiklavý oranžový lak, vytažené blatníky a závodní zámky na kapotě. Dobře, mohlo to být ošklivé a pekelně rychlé, jenže pod kapotou byl přeplňovaný čtyřválec 2,3… Divíte se? Psal se rok 1973 a všichni ještě mluvili o ropné krizi, a tak se Ford bál nějak se prsit. Dál sice montoval i osmiválce, ale ty měly výkon zoufalých 120 koní!

Mustangu McLaren M81 s výkonem 180 koní se vyrobilo jen deset – včetně prototypu. Naštěstí.

Italové prostě nemohli odolat možnosti, propůjčit si jméno světového šampiona k označení nějakého svého vozu. Bohužel to ale udělali nešťastně, když použili mrzké Seicento, a snažili se nám k tomu dokonce vnutit pohádku, že první Schumacherovo auto byl Fiat 500.

Pozor, Seicento samo o sobě by nebylo ještě tak zlé, ale myslet si, že stačí použít výrazné lakování (žlutá, černá a dva druhy šedé), přidat sportovní nárazníky a nástavce prahů, namontovat 14palcová kola a celé to ozdobit hliníkovým štítkem s nápisem „Limited Edition“, tak to se prostě zmýlili.

Představte si, že máte veleúspěšnou závodní stáj, do které sypete desítky milionů euro. Váš jezdec získá šest titulů mistra světa v řadě, a vám je tak jasné, že by byla kolosální chyba toho nevyužít. Postavíte tedy něco hodně speciálního. A tak vznikl Citroën C4 by Loeb!

Teď by se hodilo napsat, že konstruktéři namontovali do auta 320koňový přeplňovaný dvoulitr, že použili pohon všech kol a auto zdobí agresivní bodykit připomínající rallyový speciál, ale stačí jediný pohled na fotku a je vám jasné, že tohle je kolosální propadák. Citroën C4 by Loeb je dál úplně obyčejnou předokolkou s mizernými sedačkami a podivným volantem s pevným středem. To, že má bílá kola, křídlo, pár samolepek včetně Loebova podpisu a štítek limitované edice v interiéru, bereme zkrátka jako výsměch nejen fanouškům, ale hlavně celému oddělení motorsportu včetně samotného Loeba.