Škoda Pick-up 135 L – Práce se nebála

Když se v roce 1987 představila Škoda Favorit (prodej byl zahájen až v následujícím roce), byla to pro domácí automobilku revoluce. Později následovaly i další karosářské verze – praktické kombi Forman a nakonec i řada užitkových variant. Nedávno jsem si uvědomil, že na rozdíl od Felicie, u Favoritu jsem nikdy neřídil odvozený Pick-up (ještě s pomlčkou, druhá generace z Felicie se jmenovala jen Pickup). Napravit mi to pomohl Ivan, který si jeden kousek z roku 1992 cíleně pořídil před třemi roky jako zajímavý youngtimer a budoucí veterán, když se blížilo výročí třiceti let Favoritu. Jako nové se auto prodalo v Chrudimi, poté vozilo v Praze nábytek a dnes se skoro vrátilo domů.

Předchůdcem byly kdysi pickupy Škoda 1201 a 1202, ale následná koncepce „vše vzadu“ tuto karosářskou variantu u dalších nástupců neumožnila. Nákladní Škoda 105 SP byla vlastně jen sedanem bez zadních sedadel, bratislavský pokus BAZ Furgonet nepřekročil stádium prototypu. Prapůvod užitkové varianty odvozené od Favoritu se dá vystopovat až k prototypům 784 Savana (skříňový třídveřový automobil kombi se zadní lavicí a zadními okny a s vyšší zadní částí, který připomínal Talbot Matra Rancho), 786 (velmi podobná zaplechovaná dodávka) a 787 (pick-up s otevřenou ložnou plochou za zadním oknem s ochrannou mříží). Výroba sériové verze se rozeběhla v Kvasinách v roce 1991, takže se na Pick-up mohou pomalu začít těšit veteránisté.

Je zajímavé, jak slušně se povedlo propojit korbu s přední částí nesoucí některé křivky od Nuccia Bertoneho. Až po dveře je auto stejné, zadní část pak dostala nová vertikální světla a jiný nárazník. Pick-up má užitečnou hmotnost půl tuny a pojme minimálně 0,8 krychlového metru nákladu. Na renovaci teprve čeká, ostatně ještě předchozí majitel jej používal jako pracovní auto denně a občas se i dnes dočká nějakého toho nákladu. Ale proč ne, i starší auto má svému majiteli sloužit a jezdit, když je potřeba.

Podle masky vidíte, že jde o model po první modernizaci v roce 1991, kdy už do automobilky kapitálově vstoupil Volkswagen. Znak již není asymetricky u strany, ale uprostřed a z masky zmizel otvor. Důležitější změnou byly nové barvy laku a kvalitnější materiály v interiéru, který ovšem stále zůstával v původní hnědé barvě. Prostornost je tu solidní, ostatně stejně jako vpředu v klasickém Favoritu. Auto je vybaveno otáčkoměrem, cyklovačem stěračů, samonavíjecími pásy, zapalovačem, zevnitř nastavitelnými zrcátky, seřizovačem sklonu světel (ano, ten nikdy moc nefungoval) a hlavovými opěrkami. Tohle všechno byla tehdy ve Škodě tovární výbava, na centrální zamykání nebo elektrická okna ale zapomeňte. Nostalgii vyvolávají typické zvuky, třeba cvaknutí zavřených dveří nebo startování motoru, to si určitě pamatuje každý z vás. Líbí se mi ale ten dobrý výhled ven přes velká skla a tenké sloupky a také slušný počet odkládacích prostor.

Pořád je to technicky Favorit s čtyřválcovou a velmi lehkou třináctistovkou OHV 781.135 s karburátorem Jikov (licenční verze Pierburgu 2E) vpředu pohánějící přední kola přes pětistupňový manuál s trochu rozvolněným chodem. Tradičně ale měly Pick-upy kratší převodovku a ani tento není výjimkou. Jde o motor 135 s výkonem 58 koní a točivým momentem 94 Nm ve 3 000 otáčkách, který zvládl spalovat i palivo s nižším oktanovým číslem. Líbí se mi hlavně jeho průběh výkonové křivky, kdy motor funguje pružně a ochotně se na nižších převodových stupních sbírá do vyšších otáček. Jen na pětku už moc akcelerovat nechce.

Prázdné auto má 860 kilogramů, přitom zadní kliková náprava s vlečenými rameny a torzní příčkou zvládne nosnost až 800 kilo. Vpředu je klasický McPherson. Celková hmotnost Pick-upu je 1 360 kilogramů. Užitková Škodovka zrychluje na stovku 15 sekund a umí jet až 140 km/h. Ideální rychlost je ale spíš tak do 110 km/h, kdy se ještě nijak nesníží komfort a ani auto ještě není moc hlučné. Líbí se mi hlavně ostré reakce starého motoru na plynový pedál. V tom jsou starší Favority lepší než novější typy se vstřikováním.

Spotřeba prázdného auta se pohybuje kolem 7 litrů, nádrž pojme 47 litrů. Řízení jde za jízdy příjemně zlehka a kola ochotně poslouchají pokyny volantu. Podvozek je naladěn spíš měkce a komfortně. V zatáčkách se připravte na větší náklony. Díky poměrně slušně komunikativnímu řízení ale cítíte, kolik má ještě auto v zásobě trakce a kdy se naopak blíží limit přilnavosti pneumatik. A Favorit snese víc, než bych od něj čekal. Já si tedy pamatuju, že jsem s ním jezdili opravdu rychle, ale to mi bylo 19 let a pojem rychle měl pro mě tehdy úplně jiný rozměr než dnes. Vlastní paměť mě asi už zrazuje. Záleží hlavně na tom, jak moc budete věřit brzdám. Navíc neměl Favorit nikdy žádné výrazné problémy se spolehlivostí a trápí jej hlavně koroze.

V roce 1993 se i Pick-up dočkal modernizace se slavnými 548 zlepšeními (no, zrovna u Pick-upu byl asi jejich počet jiný) a novým černým interiérem. V roce 1995 přišel konec výroby a nahrazení druhou generací, která přišla o pomlčku v názvu i o hranaté tvary od Bertoneho (přední část byla tentokrát z hatchbacku Felicia). Do té doby vzniklo celkem 70 900 užitkových pracantů. Kromě nich se vzácně dá potkat ještě Eltra 151 Pick-up, tedy elektromobil ze Škody Elcar Ejpovice patřící pod plzeňskou Škodu. A užitkáče i závodily, na okruzích se jezdil pohár Pick-up Freestyle a ty laminátové nástavby se nám všem líbily. Jen mne mrzí, že nedošlo na výrobu volnočasové verze FUN, té jsme se dočkali až u Felicie. Pick-upu ještě v nabídce sekundoval Forman Plus s vysokou laminátovou nástavbou, ale ten se ve slušném stavu už moc potkat nedá.

Dnes už si asi jen pár lidí koupí Pick-up na práci, štafetu laciných dodávek přebralo staré Berlingo nebo Kangoo, takže devadesátková škodovka je opravdu spíš pro nadšence a sběratele. A když se kouknete do inzerce, uvidíte pomalu růst ceny Favoritů i Pick-upů. Ceny začínají na 15 tisících Kč, ale s lepšícím se stavem atakují i desetinásobek. Navíc mají tahle auta s jistým investičním potenciálem tu výhodu, že se s nimi nejezdí úplně špatně.