Článek
Tady si je ještě potřeba říct, že strašně záleží na konfiguraci, neboť není RS jako RS. Já jsem zvolil tu „nejpurističtější“ verzi, která za mě dává největší smysl – tedy benzinový turbem přeplňovaný dvoulitr s předokolkou, manuální převodovku a karoserii liftback. Protože když si chcete užít řízení a za volantem se i bavit, poskytne tahle kombinace nejvíc radosti. A ano, za volantem Octavie lze, světe div se, zažívat opravdu radost. Samozřejmě, že existují i víc řidičské sporťáky, ať už slabší nebo i daleko výkonnější, ale vezmeme-li v potaz cenu a taky fakt, že si s sebou vezete vskutku praktické auto, dává rychlá Octavie velký smysl a poukazuje na to, že kompromisy nemusí vždycky bolet.
Pohodlná i svižná
A začněme rovnou tím řízením. RS mi jde od první chvíle na ruku stejně jako jiná libovolná Octavie. Čemuž se nelze divit, neboť očekávat tuhou spojku a posilovač řízení „na oko“ by vážně nebylo na místě. Po městě a v každodenním provozu se ovládá přesně stejně snadno jako výrazně slabší a umírněnější sestra s patnáctistovkou pod kapotou, a díky adaptivním tlumičům, které v komfortním módu výrazně povolí, je i velice pohodlná.
Jenže pak se silnice začne kroutit, já navolím sportovní režim a všechno do sebe začne zapadat. Tužší řízení sice pořád není vzorem komunikativnosti, ale auto na přitvrzených tlumičích se za volantem radostně vrhá, přičemž vrozená nedotáčivost předokolek zůstává hodně potlačená. Čtyřválcový dvoulitr pod kapotou navíc svižněji reaguje na povely plynu, a jen co překoná přirozenou turbodíru, metelí ve středním pásmu otáček jako nakopnutý. Protože ano – auto, které má 245 koní, 370 Nm, stovku za 6,7 a jede až elektronicky omezených 250, je vážně docela rychlé.
Mohutný turbem dopovaný zátah středního pásma vrcholí až v šesti tisících, kde je tak akorát čas řadit. Páka se pohybuje s příkladnou přesností po krátkých drahách, takže je radost na každé rovině odsázet si z dvojky na čtyřku. A jak se blíží další zatáčka, jsou tu příjemně dávkovatelné brzdy, jejichž pedál je navíc od toho plynového vzdálen tak, že si stihnete dát pravou nohou do brzdění ještě parádní meziplyn. Dlouho jsem si takhle pěkně u nového auta „nezařadil“.
A když už si říkám, že je za volantem rychlé „oktávky“ vážně docela sranda, to nejlepší teprve přijde. Volantem posílám čumák auta na apex a na výjezdu začínám opět topit, na což reaguje elektronicky řízený samosvorný diferenciál přední nápravy. Ani v těch největších „utahovácích“ proto Octavia nezačne potupně protáčet vnitřní odlehčené kolo. Místo toho se obě nízkoprofilové gumy pořádně zakousnou do asfaltu a auto vystřelí vstříc další rovince. Funguje to vážně moc pěkně a nejrychlejší Octavie si slušně poradí jak s rychlou pasáží táhlých zatáček, tak i s klikatou serpentinou.
Těžký univerzál
Jasně, řízení by mohlo mít větší odezvu, brzdový pedál by mohl mít slabší posilovač, řazení mechaničtější odezvu a tak dále a tak dále. Je však na každém, aby si určil, kde je ta hranice „sportovního“ auta. Octavia není doslovný a ryzí sporťák, ale svezete se s ní dobře a umí řidiče bavit.
A jak už bylo naznačeno, umí kromě toho ještě celou spoustu dalších věcí. Třeba – překvapivě – být prostě Octavií. To znamená velký prostor i pro pasažéry vzadu, velký kufr o objemu 590 litrů, ale i kvalitní zpracování, které se u RS ještě umocňuje. Sportovní sedadla s nastavitelnou stehenní opěrkou suprově vypadají a podobně suprově se v nich i sedí. Hezký detail je semišové obšití palubní desky a výplní dveří a radost udělá taky sportovní tříramenný volant s perforovanou kůží. Všechno je navíc prošito rudou nití, kontrastující s černými materiály. Jsou to vesměs detaily, ale ten výsledný dojem je tak nějak hodnotnější a vážně sympatický.
Ačkoliv po stránce ergonomie nebo praktičnosti není moc co vytknout, určité pokárání bych tu měl, a to hned dvojí. Zaprvé už několikrát propíraný infotainment. Ano, je pomalý a ano, musíte do něj kvůli sebemenší drobnosti, jako je vypnutí otravného stop-startu nebo přenastavení klimatizace. Kdyby byly reakce displeje na dotykové ovládání alespoň opravdu hbité a okamžité, dalo by se s tím žít, ale zejména po nastartování systému docela dlouhou dobu trvá, než začne být životaschopný.
No a pak je tu ještě jedna kontroverzní drobnost, která se táhne s Octaviemi v provedení RS už od minulé generace. Je to samozřejmě zvukový „syntetizér“, zvaný též důvěrně „vibrátor“. Pro ty, kteří nevědí, oč jde, se ve zkratce jedná o „reproduktor“ umístěný v palubce, který svými basy rozeznívá dunění do celého auta, což má imitovat sportovní zvuk sání. Postupně jsem jezdil s každou verzí Octavie, která tuhle blbinu měla, a přijde mi, že v každé basoval reproduktor postupně s větší a větší vervou (nebo se jen snižuje moje tolerance).
Každopádně zvuk, který se zejména ve sportovním režimu (zesílení sportovního zvuku je závislé na zvoleném módu) line zpod palubní desky, je opravdu strašlivý. Na první poslech duní trochu podobně jako sání na nějakém obřím osmiválci s otevřeným filtrem. Na druhý už si člověk začne všímat, že zní vlastně dost uměle a moc nesouvisí se sešlápnutím plynu. No a na třetí poslech se navíc přidá drnčení z palubky v určitých otáčkách, které není problémem konkrétního auta, ale pozoroval jsem jej u všech RS Octavií, se kterými jsem kdy jel.
Naštěstí se umělé dunění dá v individuálním jízdním režimu vypnout, což udělá dle mého úplně každý už v prvních minutách jízdy. Ale důležité je, že jakmile bizarní dunění utichne, zůstane už jen výborné auto. Auto, které je nesmírně praktické a pohodlné na delší rodinné cesty, ale potěší řidiče i na zakroucené okresce, kde si za jeho volantem lze užít docela fajn zážitky. Auto, které je díky potentnímu motoru dost rychlé, ale přitom zvládne jezdit s dlouhodobým průměrem kolem sedmi litrů na sto. Prostě auto, které možná není tak úplně pravověrným sporťákem, ale zvládne zastat mnoho rolí a do toho si i zasportovat. Říká se, že Golf GTI je jediné auto, které budete kdy potřebovat. A Octavia má stejnou koncernovou technikou a do toho větší kufr.
A když se rozhodnete, že ho potřebujete? Ceník Octavie RS začíná částkou 899 900 korun, za kterou můžete mít buď testovaný benzinový dvoulitr s manuálem, nebo naftový dvoulitr s automatem. Takže pokud není spotřeba rozhodujícím faktorem (ten rozdíl navíc není velký) a nejste líní řadit, berte jednoznačně benzin. Už jen kvůli tomu potěšení z meziplynů.
Technické údaje | |
---|---|
Motor | zážehový řadový čtyřválec, čtyři ventily na válec, uložený vpředu napříč |
Zdvihový objem | 1 984 cm3 |
Výkon | 180 kW (245 koní) při 5 000–6 200 ot./min. |
Točivý moment | 370 Nm při 1 600–4 300 ot./min. |
Plnění | přeplňování turbodmychadlem |
Převodovka | šestistupňová manuální převodovka |
Pohon | předních kol s elektronicky řízeným samosvorným diferenciálem |
Pohotovostní hmotnost | 1 373 kilogramů |
Akcelerace 0–100 km/h | 6,7 sekundy |
Maximální rychlost | 230 km/h |
Spotřeba (kombinovaná) | 6,9 l/100 km |
Objem palivové nádrže | 50 litrů |
Kola a pneumatiky | 225/45 R18 |
Rozměry (délka/šířka/výška) | 4 689/1 814/1 448 mm |
Rozvor | 2 677 milimetrů |
Objem zavazadlového prostoru | 590 litrů |