Článek
Přiznám se, že už mě to moc nebaví. Ve světě internetu, ale i při reálné diskuzi, člověk často narazí na situaci, kdy jedna skupina lidí brojí proti některé značce či modelu vozu. Typickým příkladem je Škoda Octavia - nejprodávanější české auto, které dav miluje, ale téměř stejně velká skupina lidí, zejména fanoušků jiných značek, jej nenávidí. Říkají, že se jedná o nudné a předražené auto, dokáží vyjmenovat každou závadu a dodávají, že tohle si může koupit jen blázen. Ostatně Octavie se prý fasují, což je narážka na skutečnost, že se jedná o nejčastější služební auto u nás.
A pak jsou tady ony klasické teze typu „kamarád dělá ve Škodovce a podle toho, co mi říkal, bych si to auto nikdy nekoupil“. Anebo „takové auto na parkovišti ani nenajdeš, když tam stojí stovky stejných“.
Abych tento článek vysvětlil, osobně si nemyslím, že by jakékoliv současné auto nižší střední třídy zasloužilo posměch. Chcete levný, prostorný a solidní vůz? Klidně si kupte Fiat Tipo. Toužíte po něčem svérázném a neokoukaném? Co třeba Renault Mégane, Alfu Giulietta či Seat Leon? I korejské automobilky dělají modely na velmi vysoké úrovni. A pak je tady skupina vozů, která by se dala označit jako „nechci provokovat“. Právě tam se dá zařadit Octavia, stejně jako třeba Focus, Astra či Golf. Žádné z vyjmenovaných aut není horší, než „průměrné“ a rozhodně nezaslouží odsouzení jen na základě země výroby.
K tomuto článku mě však dovedla jiná skutečnost. Mnozí mí známí a kamarádi, kteří jsou opravdovými nadšenci do aut, začali jezdit Octaviemi. Sice mají doma driftovací zadokolky, okruhové náčiní, ostré francouzské hatchbacky či zběsile rychlé supersedany, na každý den a pro pracovní účely však používají třetí generaci Škody Octavia, převážně tedy v kombinaci dvoulitrového dieselu a manuální převodovky. Inu zajímalo mě, jak vlastně tohle auto vnímají, jestli se na něj koukají zhnuseně, anebo ne, a tak jsem je trochu vyzpovídal.
K mému údivu všichni reagovali velmi podobně, tedy kladně. První slova chvály směřovala právě na onu tuctovost. „Zatímco ve víkendovém autě mě každý pozná, v Octavii jsem neviditelný,“ říká Martin. „Každý o mě hned neví, oproti sportovnímu autu zajímá Octavia méně i policisty,“ dodává.
Další shoda panuje v každodenní použitelnosti. „Trojková Octavia je uživatelsky velmi příjemná. Člověku auto okamžitě sedne, vše je přehledné, dobrá pozice za volantem, slušné sladění ovládacích prvků. Rozhodně mi sedí mnohem více než Superb druhé generace, který jsem měl dříve,“ říká Dan.
Vyzdvihován je dále ještě poměr dynamiky a spotřeby (motory 2.0 TDI manual a 1.4 TSI manual), solidní chod ovládacích prvků (řazení, řízení, pedály) i podvozek, který se nezalekne svižnějšího tempa, i když u prvních let výroby je hlučnější.
Celé to výstižně shrnul Michal: „To auto je obyčejné, ale má neobyčejně vyvážený poměr schopností. Není nic, co by dělalo skvěle, ale ani vyloženě špatně. Ve všem je nadprůměrné a ničím mě vyloženě neštve. Jako auto pro každodenní potřeby slouží výborně.“
Přiznám se, že sám jsem byl z podobného hodnocení od lidí, kteří auta milují, překvapen. Přesto chápu, že mnohým lidem nebude Octavia vyhovovat a raději chtějí něco emotivnějšího, líbivějšího. Ostatně sám asi nejsem cílovou skupinou a nekoupil bych si ji. Stále si však myslím, že není na místě se tomuto nesmírně populárnímu autu vysmívat, stejně jako jeho řidičům.