Článek
A jelikož víme, že Enyaq budí pozornost i u široké veřejnosti, nemohli jsme odmítnout pozvání na první novinářské jízdy s verzí Sportline. Jasně, je to stále ten samý Enyaq, o kterém jsme už psali, přesto ve verzi Sportline má jistá specifika. A navíc nově také pohon všech kol.
Méně pozorní jedinci od sebe možná standardní Enyaq a verzi Sportline ani nerozeznají, vždyť se jedná jen o paket. Přesto se nějaké na první pohled viditelné rozdíly najdou. Enyaq Sportline má například řadu lesklých černých prvků, jako je orámování masky chladiče, orámování bočních oken nebo nápisy na pátých dveřích, dále pak větší kola nebo snížený podvozek (vpředu o 15 mm, vzadu o 10 mm). Uvnitř potěší sportovní sedadla se slušnou boční oporou a integrovanou hlavovou opěrkou nebo sportovní tříramenný volant.
Vzhledově je Enyaq ve verzi Sportline na první pohled atraktivnější a dravější než standardní Enyaq, i když i ten přitahuje pozornost kolemjdoucích. Sníženého podvozku si všimnete až ve chvíli, kdy postavíte obě varianty vedle sebe. Ostatně tak nejvíce vyniknou drobné designové rozdíly mezi vozy.
Co bylo ale na našich testovacích vozech během novinářského dne důležitější než vzhled, byl pohon všech kol a výkon vozu pěkných 195 kW. Ten zajišťují hned dva elektromotory. Na zadní nápravě najdeme synchronní elektromotor s výkonem 150 kW a točivým momentem 310 Nm, vpředu je pak asynchronní elektromotor s výkonem 80 kW a točivým momentem 162 Nm. Podle zástupců automobilky má být, díky vhodně zvolenému způsobu doplňování se těchto dvou typů motorů, spotřeba teoreticky stejná jako u zadokolky, dojezd je však ve skutečnosti zhruba o 20 kilometrů nižší, za což prý může bohatší výbava vozů Sportline a s tím spojená vyšší hmotnost. I tak má Enyaq Sportline 4×4 ujet na jedno nabití až 495 kilometrů. Výhodou verze 80× je také rychlé 130kW DC nabíjení ve standardu.
Kombinovaný výkon auta tak činí zmíněných 195 kW a točivý moment 425 Nm, výkony obou motorů totiž nelze jen tak jednoduše sečíst. Spolupracují spolu a maximálního výkonu lze dosáhnout jen za určitých podmínek a na omezenou dobu. Nemyslete si tedy, že pokaždé, když sešlápnete plynový pedál až k podlaze, poskytne vám auto celých 265 koní výkonu. Dle slov výrobce záleží mimo jiné na venkovní teplotě, stavu nabití akumulátoru nebo stupni fyzického stárnutí vysokonapěťové baterie.
A jak se nám tedy s Enyaqem Sportline jezdilo? Samozřejmě, že velmi dobře. Auto funguje jak má, je tiché, pohodlné i na velkých kolech a elektrický pohon nabízí v každé situaci dostatek výkonu. Rozdíly mezi jednotlivými jízdními režimy jsou poměrně výrazné, ve sportovním režimu se o poznání dříve připojuje přední elektromotor, vozidlo znatelně více rekuperuje a zároveň má o dost výraznější odezvu na plyn. V Eco-režimu je naopak auto poměrně vláčné, skoro až líné. Zase tak ale ujedete o poznání víc kilometrů.
Dobrzďování řidiči usnadňuje ekoasistent, který nastavuje automaticky a průběžně úroveň rekuperace dle potřeby, přičemž si bere data z navigace, čelního radaru i od asistenta čtení dopravního značení. V praxi tak auto samo přibrzďuje rekuperací před ostrou zatáčkou, křižovatkou, kruhovým objezdem, ale i před vjezdem do obce nebo pomaleji jedoucím autem před vámi. Pokud máte pocit, že to ale uděláte lépe, máte k dispozici pádla pod volantem, kterými můžete úroveň rekuperace manuálně upravovat. Zajímavou vychytávkou je také head-up displej s rozšířenou realitou, navigace vám tak promítá doprostřed skla šipky, kudy máte jet.
I přes velkou hmotnost vozu je Enyaq díky těžkým bateriím uloženým v podlaze obratný a výborně drží na silnici. Někomu možná může vadit, že přestože se v současné chvíli jedná o nejvýkonnější sériově vyráběnou elektrickou škodovku, maximální rychlost je tu omezena na „pouhých“ 160 km/h.
Spotřeba se nám během testovacího dne ustálila zhruba na 24 kWh, zkoušeli jsme ale během jízd samozřejmě i akceleraci na plný plyn a rychlé průjezdy zatáček. Při troše snahy se tak dá nejspíš snadno dostat i pod 20 kWh. Naopak někteří kolegové, kteří se rozhodli Enyaq Sportline více potrápit, se po jízdách chlubili spotřebou přes 30 kWh.
Škodovka počítá, že v blízkém horizontu bude polovina všech prodaných Enyaqů s pohonem všech kol. Ten určitě rozšiřuje možnosti vozu v lehkém terénu či v zimě na sněhu, za sucha ovšem podle nás většina řidičů rozdíl spíše nepozná. Přední motor se připojuje prakticky jen v režimu Sport anebo v extrémních situacích. Na druhou stranu, spotřebu příliš nezvyšuje, a tak není rozhodně na škodu ho v autě mít, třeba do těch zimních plískanic, kdy se připojení předku může hodit.
Co určitě zajímá všechny, kteří dočetli až sem, je cena takového Enyaqu se sportovním paketem a pohonem všech kol. Začněme ale popořadě. Nejlevnější Enyaq ve výbavě Sportline vyjde na 1 152 900 Kč, a sice v tzv. verzi 60, tedy s pohonem zadních kol, 62 kWh baterií a výkonem 132 kW. Ve verzi 80, s 82 kWh baterií a výkonem 150 kW pak stojí 1 282 900 Kč. Námi testovaný Sportline s označením 80×, tedy s pohonem všech kol, baterií o kapacitě 82 kWh a výkonem 195 kW pořídíte za 1 357 900 Kč. A pokud byste chtěli čtyřkolku, ale nemusíte sportovní paket, máte možnost si Enyaq s pohonem všech kol pořídit ještě ve výbavě Loft za 1 277 900 Kč.