Škoda Citigo-e iV – Jak se povedl první český elektromobil?

Starých zvyků se těžko zbavuje. Dojde mi to ve chvíli, kdy nakráčím k Citigo s klíčem v kapse, nastoupím, otočím klíčkem v zapalování a… ono nic. Ticho. Paměť mi říká, že by se teď auto mělo lehce otřást při zavrčení motoru, ale místo toho jen spokojeně dvakrát cinkne, že je připravené vyrazit.

Tohle totiž není obyčejné Citigo, ale jeho čistě elektrická varianta. Poznáte ho podle masky chladiče v barvě karoserie, zmenšeného sacího otvoru v předním nárazníku, fešáckých dvoubarevných 16“ litých kol a podezřelého ticha, se kterým propluje kolem.

Donedávna oddaně sloužící litrový tříválec se totiž odebral do motorového nebe a jeho místo zabral elektromotor a baterie. Přední kola tak roztáčí 82 elektrických koní – důležitějších je ale těch 212 Nm zátahu od nulových otáček, které elektrickému Citigo dávají bleskovou reakci na plyn a velmi svižně ho vystřelí od každých světel nebo ho hravě katapultují do mezery ve vedlejším pruhu.

Malinké Citigo je mrštné ze své podstaty, ale elektrický zátah mu dodává hbitost (o nižším těžišti daném kompaktnějším a těžším elektrickým pohonem ani nemluvě), o níž mohou ostatní městská auta jen snít (z nuly na šedesátce jste za pouhých 5 sekund, na stovce za dalších 7,3 s) – to vše dostupné pohodlně na jediné sešlápnutí pedálu. Snadno se tak se Citigo stanete nekorunovaným králem městských ulic.

Ve městě navíc vymáčknete maximum i z baterie. Ta je schovaná pod zadními sedadly, takže nijak neomezuje kapacitu kufru (což je dobře, protože i tak má jen skromných 250 litrů). Její kapacita činí 36,8 kWh, což při plném nabití (rychlonabíječkou 40 kW z nuly na 80 % za jednu hodinu, z 7,2 kW wallboxu za 4 hodiny a 15 minut) znamená papírový dojezd až 252 km (podle přísnějšího měření WLTP).

Městský provoz s nízkými dosahovanými rychlostmi, častou akcelerací a brzděním nahrává nízké spotřebě (Citigo poměrně stabilně jezdilo pod 10 kWh/100 km) a časté rekuperaci, v reálu tak z baterie můžete vymáčknout i daleko víc kilometrů, než určuje papírový údaj. Určitě se nemusíte bát, že byste Citigo museli dobíjet každou noc jako svůj smartphone.

Elektrické Citigo si přitom zachovalo vše, co zdobilo jeho benzinového předchůdce – je dostatečně prostorné (s ohledem na kapesní rozměry), chytře praktické (spousta odkládacích schránek, poliček a kapes, na B sloupku jsou háčky na bundu, v kufru můžete mít síťový program,…), solidně postavené, do města perfektně kompaktní.

Přiznejme si ale také, že na dálniční přelety to není (v tom si však nelibovala ani benzinová verze). Také konverze na elektrický pohon má své slabiny (třeba to směšné otáčení klíčkem při startování), kabina je i přes maximální výbavu docela spartánská (žádná loketní opěrka uprostřed a ta ve dveřích není ani polstrovaná), infotainment suplovaný (nijak oslnivou) mobilní aplikací vás taky nedojme, zvlášť když uvážíme cenu…

Škoda si totiž za elektrické Citigo řekne o tolik peněz, kolik by stála dvě benzinová. Kompenzuje to bohatou výbavou, jenže pořád je to ranec. Když začnete počítat (náklady na jízdu kolem 0,50 Kč/km, nižší náklady na údržbu a servis, neplatíte dálniční známku, v Praze neřešíte zóny), začne to být menší nesmysl, ale pořád je to tak trochu nesmysl. Jenže MINI si za podobné auto řekne klidně o milion…

Elektrické Citigo tak najednou vypadá jako láce – a skutečně jde o jeden z nejdostupnějších elektromobilů na českém trhu. Pokud ho správně používáte (jízda primárně ve městě, jezdíte ve dvou nebo jen s malými dětmi, můžete ho dobíjet u domu nebo v práci), může vám ušetřit dost peněz a nervů. Navíc je vážně zábava ho řídit – což pochopíte, až když si ho vyzkoušíte. Jen to chce překonat staré zvyky…

Škoda Citigo-e iV stojí ceníkových 499 900 Kč s naprosto vyčerpávající výbavou, kde se dá připlácet už jen za lak a předplacený servis. Šušká se, že ho automobilka prodává těžce pod reálnou cenou, takže je to vlastně velmi chytrá koupě.