Článek
Přímý předchůdce Škody Citigo sice neexistuje, protože český klon VW Upu a Seatu Mii je prvním průnikem naší automobilky do tohoto segmentu. Snahy ale byly už dříve, například s prototypem elektromobilu Favorit Shortcut nebo konceptem Ahoj! A právě ten bych chtěl připomenout dnes.
Koncept Ahoj! (ano, ten vykřičník je součást názvu, podobně, jako jej dnes má Volkswagen Up!) pochází z roku 2002, který byl na koncepty domácí automobilky bohatý (kromě Tudoru se představila i Fabia Paris). Konceptem Ahoj! Škoda mířila hlavně na mladé zákazníky, měl ale nabízet i možnost přestavby na malé užitkové auto.
Neotřelý design žlutého konceptu (modrý vznikl až později) vytvořil Thomas Ingenlath, který byl tehdy u mladoboleslavské automobilky na pozici šéfdesignera. Na prototypu prezentoval obě verze - jak osobní, tak užitkovou. Na pravém boku je klasické sklo z osobáku, levá zadní část je zaplechovaná, jak tomu mělo být u dodávky.
Design je značně krabicoidní, má jednoduché a čisté linie. Světla jsou velká a hranatá, maska ve své době působila dost netypicky, i když dnešním škodovkám je podobná. Škoda uvažovala kromě klasické městské prý i nad verzí do lehčího terénu, kterou měly připomínat nelakované spodky nárazníků, ale to automobilka v té době používala často i u běžných modelů. V plánu byla také malá dodávka. Zadní světla jsou orientovaná na výšku, což později převzal praktický Roomster. Ostatně ten si něco vzal i z tvaru bočních oken, vždyť koncept Ahoj! vznikl jen rok před konceptem Roomsteru.
Znáte slogan Simply clever? Ano, už na konceptu Ahoj! se dají najít chytrá řešení. Ne, není tu škrabka ve víčku nádrže, ale ližiny se dají snadno předělat z podélných na příčné. Zadní část střechy mohla být stahovací, aby bylo možné převážet delší či vyšší náklad. Platformu poskytla tehdy první generace Škody Fabia. Prostornost interiéru prý byla dobrá, v tehdejší době se líbilo i zvýšené umístění sedadel. Jeho podoba však byla zveřejněna hlavně formou skic, ze kterých vychází jednoduchost a účelnost. Před řidičem bylo například odkládací místo i na menší batoh a před spolujezdcem pro změnu pro deštník.
Wilfried Bockelmann a Thomas Ingenlath výrobu variabilního auta hodně prosazovali. Proti byl ale překvapivě Vratislav Kulhánek, který Ahoj! bral jen jako designové cvičení, které do výroby nikdy nezamíří. Což se nakonec také stalo. Dnes je tedy Ahoj! součástí sbírek firemního muzea a mezi malá auta zamířila Škoda až po mnoha letech.
