Článek
Automobilka AZNP plánovala přivést na svět druhou modelovou řadu a dokázat světu, že není jen pouhou socialistickou montovnou průměrných osobních aut. Škoda tak kvůli designu oslovila studio Ital Design slavného Giugiara. Konstrukčně navíc nový velký sedan navrhla s klasickou koncepcí pohonu vzadu a s moderním OHC motorem vepředu. Díky tomu se neměl vyrábět jen standardní sedan, ale i kupé a kombík. Podobné auto by totiž bylo skvělým exportním artiklem.
Oficiální posvěcení vývoje nového automobilu přišlo až v roce 1967, ovšem už několik let před tím pracovali konstruktéři na prvotních návrzích. Podle vládního rozhodnutí měla Škoda vyvinout novou modelovou řadu střední třídy a pak nástupce vyráběného sedanu 1000 MB. Nový větší automobil se měl vyrábět v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí jako sedan, kombík či kupé s motorem 1250 až 1500 ccm a cenově měl konkurovat BMW a Alfě Romeo. Roční objem výroby měl dosáhnout 100 tisíc kusů.
Větší výběr karosářských variant stál za jinou koncepcí, než mělo tehdy moderní embéčko. Typ 720 měl mít totiž motor vpředu a pohon zadních kol, jak bylo u aut této třídy tehdy běžné. Auto se původně navrhovalo pouze v Boleslavi a první návrhy vytvořil Josef Brokeš a Jan Žáček. Jejich hranaté návrhy s bohatě prosklenou horní částí se však automobilce nelíbily. Proto oslovila karosárny Bertone, Frua, Vignale a Ital Design Giorgetta Giugiara, se kterým se nakonec opravdu dohodli v létě 1969.
Giugiaro měl navrhnout sedan, kombík a kupé, vyrobit jejich makety, funkční vzorky i komponenty pro prototypy. Na to všem měla automobilka AZNP dotaci 3,86 milionu korun, později doplněnou dalšími 26 miliony na pokračování projektu. První funkční prototyp dodal Giugiaro už v roce 1969 po pouhých 4 měsících práce. Šlo o sedan, který snesl nejpřísnější designové srovnání s evropskou špičkou a vypadá vlastně senzačně dodnes. První kus sice nebyl určen k jízdním zkouškám, ale přesto jej Škoda začala hned testovat. A to nejen u nás, ale také v Itálii a Sovětském svazu, přičemž auto se porovnávalo s BMW 1600. Vzniklo několik aut, řada z nich ale později už v Mladé Boleslavi.
Nejen vzhled byl moderní, Škoda 720 mohla na západě konkurovat i technikou. Nezávislé zavěšení zadních kol a kotoučové brzdy vepředu tehdy rozhodně nebyly standardem. Škoda do prototypu usadila i zcela novou patnáctistovku OHC a manuální čtyřstupňovou převodovku s parametry 83 koní a 122 Nm. Plánovalo se i použití motoru 1,25 l s výkonem 70 koní a točivým momentem 97 Nm. Dle tehdejší metodiky by se auto možná dočkalo názvu Škoda 1250 a 1500. A v budoucnu se do výbavy měla dostat i automatická převodovka a klimatizace. Škoda dokonce plánovala nabízet za příplatek ABS, čímž by předběhla většinu západních automobilek. A probíhal i vývoj osmnáctistovky pro kupé s výkonem 95 koní, která našla uplatnění ve speciálu 180 RS. Laborovalo se dokonce se vzduchovým odpružením pro západní trhy.
Kromě sedanu mělo být v nabídce i kombi a také jeho prototyp vznikl. Přední část sdílel s klasickým sedanem, zadní převis byl ale značně prodloužen. Jeho výroba měla probíhat ve Vrchlabí, sedan měl vznikat v Mladé Boleslavi. Zcela jiný vzhled pak dostal třídveřový fastback, s jehož výrobou se počítalo v Kvasinách. Alternativou k němu měl být i dvoudveřový sedan s designem připomínajícím ten čtyřdveřový, k jeho výrobě se však už Škoda nedostala.
Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se však situace radikálně změnila. Výměna politického vedení znamenala i změnu v plánech mnoha firem. Například nesmyslně vynucená industrializace Slovenska vytvořila Bratislavské automobilové závody BAZ. A nová Škoda 720 se měla podle rozhodnutí vlády z roku 1971 vyrábět právě tam. Zaměstnanci o výrobě aut nevěděli nic, zkušenosti nebyly, ale pošahaní politici si stáli za svým. Snad jako kdyby schválně chtěli autům ublížit. O pouhý rok později však padá rozhodnutí, že je podobné auto zbytečné a vyrábět se nebude vůbec. Na dotažení vývoje nebyly finance, továrna BAZ se stále stavěla pomalu (první auta z ní nakonec vyjela až o dekádu později) a navíc měli neschopní politici plnou hlavu chorých normalizačních plánů. Pro BAZ naplánovali výrobu předokolky Škoda 760, která vznikala ve spolupráci s Wartburgem a Trabantem, ale ani ta se výroby nikdy nedočkala.