Článek
Futurismus byl úžasný směr a já dodnes lituji, že se vize našich předků nenaplnily. Vše, co v podobném duchu tvořili, je dodnes krásné a elegantní. Výjimkou není ani tahle Škoda 440 Karosa z roku 1956. Se svým kapkovitým proskleným hardtopem a extravagantními křivkami vypadá božsky. Trochu připomíná i design tehdejších autobusů 706 RTO, které ve stejné továrně vznikaly.
Pod vší tou krásou není nic jiného, než Škoda 440 Spartak a její páteřový rám. Vzhled si ale důkladně vzali do parády pracovníci v n. p. Karosa Vysoké Mýto. Tvary navrhnul Otakar Diblík a celou karoserii ze sedmi dílů vážících pouhých 65 kg vyrobili v Kovovně Karviná technologií Polytex. Ukrývala prostor pro dva cestující a dvě nouzová místa na zadních sedadlech. Kompletaci auta měl na starost Ing. Nalezenec.
Pohání jej standardní čtyřválec OHV s výkonem 40 koní a krouťákem 70 Nm spojený s manuálním čtyřkvaltem. Ten s autem vážícím pouhých 825 kg (o 100 kg méně než Spartak) nemá zas tolik práce a tak jej rozpohybuje až na 120 km/h. Vpředu jsou příčné závěsy, vzadu kyvadlová náprava. Na obou pak příčné listové pero a bubnové brzdy.
Auto mělo celou svou kariéru smůlu. Už při představení v Mladé Boleslavi v roce 1956 došlo k poškození přední části po nehodě způsobené defektem, nešlo ale o nic vážného a auto bylo opraveno během pár hodin. Později autu ulétla kvůli špatnému uchycení střecha a byla nahrazena hard-topem s čelním sklem z kabrioletu 450. V roce 1958 byla vyvinuta upravená přední náprava s odpružením pomocí torzních tyčí. Ve stejné době pak vznikla i zadní náprava s olejo-vzduchovými měchy. Právě model 440 Karosa se hodil na zkoušení podobných novátorských konstrukčních řešení. V roce 1960 ale prototyp prodělal další nehodu.
Počátkem šedesátých let už byla jeho role pro vývoj nepodstatná, i automobilka Škoda přecházela na jinou koncepci a nabouraný roadster odstavený v rohu areálu pustnul, uvažovalo se i o jeho sešrotování. Od podniku jej tedy odkoupil Ing. Nalezenec a upravoval podle dobové módy – přidělal ploutvičky na zadní blatníky, namontoval zadní světla z Fordu Cortina a přední z Tatry 603. Nové přední sklo bylo ze Škody Felicie, automobil tedy mohl používat standardní Hardtop určený pro tento populární kabriolet.
V sedmdesátých letech prodal tchán inženýra nalezence auto do Pardubic, kde nakonec chátralo na špalkách až do roku 1998. Tehdy jej odkoupil pan Hrbáček i přes fakt, že auto bylo ve špatném stavu, nicméně se zachovalými laminátovými díly. Muzeum firmy Karosa ve Vysokém Mýtě ještě dokázalo najít původní dokumentaci a majiteli jí poskytlo, takže bylo možné vyrobit sádrový odlitek a dle něj obnovit původní karosářské díly, které nepřežily do dnešních dnů.
Mezitím se renovoval i zbytek auta v Hradci Králové. Kompletní opravou prošel podvozek, motor i převodovka. Dnes je auto zase ve stoprocentním stavu a navíc si jej můžete prohlédnout i vy – v muzeu socialistických vozů ve Velkých Hamrech.
