Článek
Hlavní změnu znalcům prozradí zkratka LDD v názvu. Jde o firmu na úpravy automobilů Ludgate Design & Development, kterou založil Brit Robert Ludgate. V pětiletce od roku 84 do 89 tato firma vyrobila 343 kabrioletů. Na výběr byly dvě varianty – Standard a Lux. Obě měly střešní oblouk, výztuhy v prazích a pod zadními bočními okny. Mimochodem tato okna si zachovala jen verze Lux, ovšem kratší, než u kupé.
Nad čelním sklem je kšilt, který drží střechu a odvádí za deště vodu mimo interiér. Kvůli svému tvaru se však jedná o místo náchylné ke korozi. I když to platí pro všechny upravené části - přece se Angličané nebudou zabývat kvalitní antikorozní ochranou pro tak laciný automobil. Spíš pro ně bylo zajímavější připlatit si pár liber za verzi Sport, která měla 75 koní díky karburátoru Weber a ostré vačce. Navíc tahle varianta dostala i tužší tlumiče a kratší pružiny.
Není to ovšem případ hrdiny dnešního článku. Tím je Rapid 136 LDD Standard v kanárkově žluté barvě. Angličané si jako základ pro přestavbu zvolili nejvýkonnější verzi s motorem z novějšího Favoritu. Rapid byl i v téhle verzi v Británii dostatečně levný, ovšem díky dobrým jízdním vlastnostem také nesmírně populární. Rovněž na západě pak byla populární kola ATS, pro která se rozhodl například i úpravce Gunsch.
Rapid LDD si zachoval všechny podstatné rysy běžné verze – velkou plastovou masku, integrovaný spojler, zadní skupinové svítilny s výčnělkem na osvětlení SPZ a malé křidélko na hraně kufru. Ve správné barvě, kterou tahle žlutá je, nadělá hodně parády. Díky bohu, že tady není jedna z deseti variant béžové a hnědé, které v AZNP tak milovali. V barevném kabriu si prostě mnohem lépe užijete vítr ve vlasech. A navíc vás možná potěší jeho větší praktičnost spočívající v lepším přístupu do zadního zavazadelníku a na zadní sedačky. Výměna baterky, která je u Rapida snad za trest, je tady hračkou. Za to je trochu složitější nasadit střechu, takže nečekejte až na první kapky. Cvočku je zde víc než dost. V tomhle případě stál příplatek za verzi Lux za to, protože nasazení bylo rychlejší a jednodušší.
I v interiéru se bude rodilý škodovkář cítit jako doma. Všechny komponenty jsou důvěrně známé. Navíc v LDD se nevyráběla jen britská auta s volantem vpravo, ale také kontinentální kousky pro Belgii. Jen volant je jiný, protože tenhle malý sportovní se lépe drží a tak nějak vás nechá si jízdu víc užít. Nečekejte však zázraky, pořád je to starý známý Rapid, navíc ještě těžší, než běžná verze známá z našeho trhu. A ani se všemi výztuhami není karoserie zrovna kroucení odolná. Typický zvuk starého sériového motoru pak také nevyvolá zrovna husí kůži.
Jenže pořád jde o kabriolet s motorem vzadu a pohonem zadních kol. Zajímavé svezení tak zažít můžete a třeba se pustíte i do nějakých těch úprav, jako tady s pneumatikami 195/50 R15, drážkovanými větranými kotouči a sníženým podvozkem. Hned je jízda ještě zajímavější než u sériovky. Ostřejší nájezdy do zatáček nejsou problém, a když se budete hodně snažit, můžete vyvolat i přetáčivost. Navíc perfektně korigovatelnou, protože řízení je celkem citlivé.
Pokud si chcete pořídit Rapid LDD, budete odměněni známým a přesto unikátním autem, které bude poutat pozornost okolí a nabídne nefalšovanou letní pohodu. Cenovky jsou minimálně na pěti tisících liber, ale spíš budete rádi, když na nějaký kousek vůbec narazíte. Jejich majitelé si totiž uvědomili jejich výjimečnost a už se jich zbavovat nechtějí.
Foto: Mikka
LDD Lux
Firma LDD vyráběla dvě varianty. Kromě Standardu, kterou vám představuji v dnešním článku, to byla ještě verze Lux. Ta si ponechala kompletní rám okolo dveří a také kolem zadních oken. Díky tomu ale nad předními sedadly nevedla výztuha. Ze všeho nejvíc svou koncepcí připomínala verze Lux kabriolety BMW od firmy Baur. Na těchto autech ostatně pracovali stejní lidé.