Aby na dálnicích bylo bezpečno: Naučte se jednou provždy najíždět, sjíždět a nikoho neohrozit

Pro většinu zkušených řidičů je to rutina. Pro ty, co začínají nebo jezdí jen občas, je ale jízda po dálnici stresující. A stres bývá zdrojem chyb. Kdo jezdí po dálnici často, ten vám řekne, že největší nešvar českých řidičů je jízda v prostředním nebo levém pruhu. A pak se dost možná zamyslí a dodá, že nejnebezpečnější chvíle však nastávají při nájezdu nebo sjezdu z dálnice. Tohle totiž není jen o pravidlech silničního provozu, ale taky o čtení aktuální dopravní situace, empatii, rozhodnosti i bezohlednosti. Nejde jen o vás, jde i ostatní.

Když najíždíte na dálnici, nesnažíte se o nic jiného než co nejrychleji splynout s davem. Když jste na dálnici v pravém pruhu a někdo se na ni chystá najet, jste vy ten, kdo rozdává karty, a přestože zodpovědnost podle pravidel leží na něm, ve skutečnosti záleží na vás, jak (ne)komfortní ten nájezd pro dotyčného bude.

Spousta řidičů se na dálnici chová svědomitě a v podobných situacích spolupracuje. Ostatní se jen vezou. A právě na tu první část se můžete při nájezdu spolehnout, že vám udělají tolik potřebný prostor pro vaše bezpečné připojení buď tím, že zpomalí, nebo naopak zrychlí, případně dokonce přejedou do rychlejšího pruhu. Samozřejmě, že ani jedno z toho nedefinuje zákon o silničním provozu, a je to tak spíš o řidičské slušnosti, pochopení a empatii, po nikom to chtít nemůžete. Ale můžete se mezi tyto ohleduplné řidiče zařadit a říkat si, že čím víc nás bude, tím na silnicích bude lépe. A jak se tedy máte bezpečně připojit či sjet vy?

Když najíždíte na dálnici, snažte se co nejrychleji splynout s provozem. Buďte čitelní a sami se pokuste číst ostatní řidiče. Uvolňují vám prostor? Koukají na vás, nebo do mobilu? Trpělivě si počkejte a zkuste vymyslet a predikovat, kdy se nejlépe připojíte mezi ostatní auta. Je to hra s pravděpodobností, ale jak už zaznělo, empirická zkušenost praví, že každý druhý řidič by s vámi mohl spolupracovat.

Jakkoliv to zní úsměvně, tak ve skutečnosti spousta řidičů tohle základní pravidlo nectí. Není nic horšího než se snažit nacpat na dálnici za každou cenu, jen co vjedete do připojovacího pruhu. Délka připojovacích pruhů je rozdílná, je důležité, abyste si drželi odstup od auta před vámi a zároveň sledovali pravý pruh na dálnici, kam se potřebujete zařadit. K tomu vám pomohou dobře seřízená zpětná zrcátka. Při každém otočení přes rameno ujedete desítky metrů za vteřinu a riskujte střet s autem před vámi, které z jakéhokoliv důvodu zpomalí, nebo dokonce zastaví.

Pokud z dálnice sjíždíte, používejte nejen navigaci, ale taky oči, rozum a dálniční ukazatele. Není nic horšího než to na poslední chvíli střihnout z prostředního, nebo dokonce levého pruhu ostatním před nosem, když jste zjistili, že po sto metrech máte sjet z dálnice. Sledujte návěstidla a včas se zařaďte do pravého pruhu, ať je sjetí z dálnice komfortní pro vás i pro ostatní.

Je to jediný způsob, jak komunikovat s ostatními řidiči, a tak ty blinkry prostě používejte. Včas a dostatečně. Tečka. Ostatním řidičům to umožní včas se přizpůsobit a případně vám vyjít vstříc.

Pamatujte ale, že při vjezdu na dálnici nemáte přednost. Ostatní řidiči nemají povinnost vám vyklidit cestu, je to jen na jejich případné ohleduplnosti. Jste to naopak vy, kdo musí přizpůsobit rychlost a bezpečně se zařadit do provozu.

Základním pravidlem pro správný a bezpečný vjezd na dálnici je nabrat stejnou rychlost, jakou jedou ostatní auta. Pro to použijte zrychlovací pruh v celé jeho délce a nebojte se šlápnout na plyn. Vyberte si mezeru, do které se chcete zařadit, a k tomu to všechno směřujte. I když se můžete desetkrát snažit o co nejnižší spotřebu, tak při připojování na dálnici je to to poslední, na co byste měli myslet.

Čistě teoreticky by auta v pravém pruhu mohla jet pořád stejně rychle a vy byste se tedy z přiřazovacího pruhu měli zařadit plynule a snadno do vhodné mezery. Jenže každý řidič se chová jinak, a na dálnici tak vyvstává nepřeberné množství situací. Musíte tedy sledovat ostatní auta, potažmo jejich řidiče a včas na ně reagovat. Pokud vidíte, že auto za vámi zpomaluje, jeho řidič se pravděpodobně snaží vás pustit a vy pak musíte co nejrychleji reagovat, zrychlit a zařadit se před něj. To samozřejmě platí, i když ostatní auta odbočují do rychlejšího pruhu, aby vám udělala místo.

Podobné to je, i když auto přidává, aby vzniklo víc prostoru za ním. Někteří řidiči natolik spolupracují, že vám bliknou nebo dokonce ukáže rukou.

Jedna z nejnebezpečnějších situací na dálnici nastává, když někdo zastaví. A je jedno, jestli na krajnici nebo v připojovacím pruhu. To riziko je obrovské a s každou vteřinou roste pravděpodobnost, že vás jiné auto smete. Zrychlit z nuly na 130 km/h je pro většinu běžných aut záležitostí víc než deseti sekund a to je na dálnici celá věčnost – při rychlosti 130 km/h ujede auto 36 metrů za vteřinu! Na dálnici byste se měli připojovat tak, abyste nemuseli ani prudce zpomalovat, natož brzdit.

Takto se připojení na dálnici nebo sjetí z ní může zdát jako věda, ale nebojte se toho, je to jen o cviku a správném odhadu. Naučil jsem se to já, ostatní řidiči a naučíte se to i vy. Dodržujte uvedená pravidla a myslete ještě na jedno, které by ostatně každého z nás mělo provázet i v běžném životě, nejen na silnici. Chovejte se k ostatním tak, jak byste chtěli, aby se chovali oni k vám.