Výměna čelního skla jednoduše jen vypadá. Pokazit se toho dá dost. Pojišťovna navíc nezaplatí škodu vždy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co čert nechtěl, během podzimu jsem autem chytil do předního skla hned tři velké kamínky. A protože mě čeká další STK, tak by s tím mohl být problém. Dva záseky v okně by se vyřešit daly opravou a tzv. „zakápnutím“, ale skoro deseticentimetrová prasklina, která se začala rozlézat, už by opravdu mohla vadit. Navíc takovou prasklinu jednoduchou opravou nevyřešíte.

Stejně už mám čelní sklo v takovém stavu, že mě rozhodně nemusí mrzet, že se vymění. Protože tohle ale není věc, kterou by si člověk v polních domácích podmínkách u garáže udělal pořádně sám, hledal jsem pomoc. Kontakt jsem dostal na firmu Autosklo Střípek z pražské Pankráce. Tak si můžeme ukázat, jak taková výměna čelního skla probíhá a co je potřeba.

„Příprava vlastně moc složitá není. Musíme vždy jen opatrně rozmontovat plasty kolem zpětného zrcátka, kde dnes má většina aut dešťový senzor, senzor vlhkosti a novější modely i kamery a čidla bezpečnostních systémů. Pak jen okno odlištujeme a můžeme začít řezat,“ říká Tomáš Trhoň, který se opravám a výměnám autoskel věnuje už více než 15 let.

„Je to práce pro dva lidi,“ dává se Tomáš do práce a bere si na pomoc kolegu, který dokončil demontáž tzv. torpéda a stěračů. Pomocí pevné struny pak opatrně odříznou okno, které je přilepené k přednímu rámu. Nic jiného tu už sklo nedrží. Jsou samozřejmě výjimky, ale naprostá většina aut má skla pouze přilepená. Důvodem je i to, že rám vozidla při jízdě přes nerovnosti trochu pracuje a i okno musí pružit. Ne snad, že byste ho ohnuli jako plastový nárazník, ale možná by vás překvapilo, jak pružné čelní sklo auta je.

Samotná konstrukce skla je vrstvená. Jedná se o několik k sobě lepených skelných desek (nejčastěji dvě) a ještě bezpečnostní fólii. Některá skla v sobě mají i ochrannou determální vrstvu, případně i tenké drátky pro výhřev. To je třeba krásně vidět na Fordu Mondeo, který stojí vedle.

„Vy to máte levnější, protože na téhle E90 je poměrně obyčejné sklo bez atypických tvarů a jen s dešťovým senzorem. To tady kolega vedle s vyhřívaným a determálním sklem si připlatí,“ ukazuje zkušený mechanik na Mondeo, které dostalo do čelního skla velkou ránu, a prasklina se táhne skoro přes celou délku okna. S tím opravdu pohodlně jezdit nejde. A navíc ztratí takhle prasklé sklo svou hlavní, bezpečnostní funkci.

Více vrstev a ochranná fólie je tu právě proto, aby čelním sklem neprošly žádné předměty. Po zásahu například velkou větví, kusem pneumatiky z náklaďáku, kamenem a podobně se samozřejmě sklo rozbije, ale je navržené tak, aby pohltilo co nejvíc energie a nevysypalo se jako okenní tabule nebo sklenička na víno. Zafunguje vlastně jako síťka, a i když je pak sklo na výměnu, pouze popraská a vytvoří v místě dopadu prohnutou pavučinu. Zpravidla se nevysype do auta, případně jde jen o kulaté střepy. Hlavně ale sklo zabrání průniku většího předmětu do vozu.

Bohužel jsou situace, na které běžná automobilová skla navržená nejsou. Například trubka zábradlí, cokoli tvrdého a ostrého s malým průměrem, kulka z palné zbraně, to vše běžným oknem projde. Dopadová energie je vysoká a působí na malou plochu. Sklo má zachytit hlavně velké předměty, takže třeba i zvíře. Bažant vám také okno rozbije, ale nedostane se dovnitř (ano, při shodě nešťastných náhod a třeba při vysoké rychlosti auta se nechtěný předmět dovnitř ale dostane). To už byste pak museli mít pancéřovaná okna, aby po vás mohli i střílet.

Ale zpátky k výměně. Oba technici staré sklo rychlým a zkušeným pohybem dávají dolů a začínají s dočišťovacími pracemi. Oškrabává se zbytek těsnicího tmelu a lepidla, pryč jdou staré podložky, krytky a gumové lišty. „Tady se toho dá dost pokazit. Když technik pospíchá, rýpne ostrým nožíkem do rámu okna či střechy, poškodí ochrannou vrstvu a pak to tam po pár zimách začne reznout,“ upozorňuje Tomáš Trhoň na obvyklou chybu nezkušených a nepořádných servisů. „To samé platí i pro odřezávání strunou,“ doplňuje. Samozřejmě bychom mohli lišty a podložky použít znovu, ale jsou to položky za pár stokorun a je lepší je vyměnit i se sklem,“ ukazuje mechanik těch pár plastových kousků, které ke sklu přiobjednal.

Zrovna E90 má okno ještě zalištované, ale už samozřejmě lepené. Spousta aut má okno jen vlepené a lišty kolem ani nejsou. Drážky po stranách slouží pro odvod vody a nečistot. Záleží na značce a typu auta. Dříve se okna nelepila, ale vkládala s izolační gumou kolem skla. Sice to bylo jednodušší řešení a člověk by si i takové okno zvládl vyměnit sám, ale časem to vůbec netěsnilo a do auta teklo. Lepená skla, pokud jsou vlepena pořádně, už netečou.

Nové sklo se samozřejmě musí důkladně očistit a připravit pro montáž. Zase záleží na typu, ale většina skel má v sobě už zabudovanou příchytku zpětného zrcátka a také příslušenství pro dešťový senzor.

Ptám se, jak je to s kvalitou různých výrobců, a dozvídám se zajímavé překvapení. „Automobilky začaly v posledních letech na sklech strašně šetřit a už nemůžeme říci, že by byl značkový originál výrazně lepší než skla běžných výrobců, ty rozdíly jsou opravdu minimální,“ říká k tomu Tomáš Trhoň.

Rám auta je už důkladně očištěný a připravený na montáž, teď jen očistit sklo. Hlavně se musí perfektně připravit okraje, aby lepivý tmel dobře držel a nepronikala dovnitř voda. Pak už se jen speciálním přípravkem nanese lepidlo na rám auta a nové sklo může na své místo. Tohle je asi nejnáročnější proces celé výměny. „Často se stává, že při výměně skla, a to i v některých autorizovaných servisech, mechanik nanáší lepidlo na sklo a ne na karoserii. Pak přiloží okno s lepidlem ke karoserii a lepidlo se dotkne stropu, sloupku, nebo je v prázdném prostoru, takže okno není důkladně utěsněné a do auta může téct,“ popisuje problém s nekvalitní montáží technik.

Oba mechanici pomocí přísavek připravené sklo zvednou a jedním zkušeným pohybem vkládají na své místo. „Dříve se muselo čekat několik hodin, než tmel vytvrdnul. Dnes můžete klidně za hodinu jet,“ dodává Tomáš Trhoň při dokončovacích pracích. Teď už se jen zpátky namontují lišty, stěrače a konstrukce kolem zpětného zrcátka, což je u starších aut docela „porod“. Staré unavené plasty jsou křehké, snadno se něco zlomí. Musí se postupovat opatrně. Je potřeba chvíli počkat, pak už se jen okno důkladně umyje a vy můžete klidně už za hodinu s novým sklem vyrazit. Přesto je lepší počkat déle, aby lepidlo pořádně zaschlo. Týká se to hlavně velkých rozměrných skel na SUV, MPV, dodávky a náklaďáky. „Sklo sice nevypadne ven, ale může se trochu zkroutit a na některém místě pak nebude třeba dostatečně přiléhat, nebo bude vrzat a klepat se,“ dodává technik.

Komplikace s montáží mohou být u aut se specifickým řešením, například připojením kostření vyhřívaných oken k horní části skla. Kostřící kabel se musí propojit kolem lepidla a stačí pak neopatrný pohyb do čerstvého lepidla, udělá se tam mezera a do auta pak fouká a teče. Má to tak třeba Mondeo, S-Max a obě generace sharanů. „U Mondea je třeba nesmírně důležité, pod jakým úhlem a v jakém množství se nanáší lepidlo v části u spolujezdce, jinak lepidlo vyteče dovnitř a to není nic pěkného, když na to jako řidič koukáte,“ vyjmenovává specifika montáže některých skel specialista. „A pak třeba ještě BMW řady 7 E65, kdy je potřeba použít správnou horní lištu a také se musí správně a ve správný čas namontovat boční lišty, jinak pak kolem okna nepříjemně hvízdá,“ doplňuje.

Pak tu také máme novinku v podobě bezpečnostních asistentů, které používají senzory a kamery právě ve skle. Určitě už jste se setkali s tím, že třeba po seřízení geometrie se musel přední radar znovu seřídit. A jak je to se sklem? „Když se to udělá pořádně, okno není nasazené křivě a správně se pak všechno smontuje zpátky, nebývá ani potřeba asistenční systémy znovu zaměřovat. Samozřejmě se ještě před předáním auta zákazníkovi přesvědčíme zkušební jízdou, kdy ověříme funkčnost kamery,“ dodává Tomáš Trhoň.

Značkové servisy mají přesně stanovené postupy, které musí dodržet. Zeptali jsme se domácí značky Škoda, jaký je předepsaný postup. „Škoda Auto po výměně čelního skla předepisuje připojení diagnostiky, spuštění určeného kalibračního programu a prověření chybových kódů, pokud se při kalibraci objeví. Nedodržení postupu může způsobit nefunkčnost asistenčních systémů a ohrožení bezpečnosti posádky i okolního provozu. Nefunkční asistent jízdy v pruhu a asistent nouzového brzdění vozidlo hlásí rozsvícením kontrolky na přístrojovém štítu. Jelikož vozidlo bylo s těmito asistenty homologováno, v tomto stavu nesplňuje podmínky k provozu na veřejných komunikacích a nesmí projít povinnou technickou prohlídkou,“ uvedlo české zastoupení.

A kolik celá tahle sranda stojí? Záleží samozřejmě na typu skla a rozsahu práce. Zajímavé je, že prémiová značka vozu nemusí automaticky znamenat drahé sklo, zejména pokud se kupuje výrobek z druhovýroby a ne originální produkt v autorizovaném servisu. Třeba zrovna na BMW E90 stojí sklo včetně dešťového senzoru a zeleného pruhu proti slunci v nákupu do čtyř tisíc korun, a to i na některé škodovky je výrazně dražší.

„Velké cenové rozpětí je třeba u Volkswagenu Passat B7, kdy máme úplně obyčejné sklo bez senzoru v základu a ve vrcholné specifikaci determální sklo se senzorem, kamerou pro jízdní asistenty a pokovenou fólií pro výhřev. Zatímco základní varianta u nás stojí i s montáží zhruba sedm tisíc korun, u toho druhého typu si připravte tak 23 tisíc,“ říká Tomáš Trhoň.

Jak už bylo řečeno, i prémiová auta mohou mít celkem „levná“ skla, naopak některé levné vozy mohou mít skla příšerně drahá. „Jedno z nejdražších obyčejných skel má kvůli atypickému tvaru, zakulacení a velikosti až někam do půlky střechy Citroën C4 Picasso. U něj výměna včetně práce vyjde na minimálně dvacet tisíc. Podobně drahá jsou i skla na první generaci Fordu S-Max, neboť je tam často vyhřívání, infrafólie a senzor,“ doplňuje Tomáš Trhoň. „To se ale bavíme o druhovýrobních cenách. Originál na ten ford by stál tak čtyřicet tisíc minimálně, avšak díky dobrým vztahům s dodavatelem originálních dílů můžeme našim zákazníkům v případě dostatečně vysokého krytí připojištění skla i tuto variantu nabídnout,“ doplňuje mechanik.

A tím se dostáváme k docela zajímavé debatě ohledně pojištění skel a pojišťovnách obecně. Ptal jsem se totiž, jestli si mám sklo rovnou pojistit, a z následné diskuse vyplynulo, že tuto levnější variantu skla snad ani smysl připojišťovat nemá. Proč?

„Záleží na pojišťovně a dost lidí vůbec neví, kolik vlastně pojišťovna bude plnit. Některé jsou ochotné vyplatit maximálně třeba o třetinu méně než jiné pojišťovny. Takže na originální skla mohou klienti takových pojišťoven často zapomenout, leda by si chtěli připlatit ze svého. Také záleží, kolikrát vám pojišťovna umožní škodu na skle hlásit. U služebního auta, co najezdí třeba 100 000 km ročně, bude asi při plnění třikrát za rok uznávat. Ale ne u někoho, kdo bude hlásit tři události u víkendovky, se kterou najezdí 5 000 km ročně, to klidně pojišťovna připojištění skel vypoví,“ vysvětluje Tomáš Trhoň.

Pozor také na to, co vám slibuje makléř a co máte skutečně ve smlouvě. „Dost makléřů chce na zákazníka zapůsobit cenou, a tak nastaví sice připojištění skla, ovšem na nedostatečnou částku. Pojistka bude sice levnější, ale okno pojištěno třeba jen na 5 000 Kč. Ale jak už jsme si řekli předtím, klidně i na starý citroën to může být sklo za dvacet tisíc. A to si pak musíte doplatit ze svého. Jen některé pojišťovny mají toto lépe ošetřené, a když chce od nich klient pojistit sklo, tak ho pojistí rovnou na obvyklou cenu,“ dodává zkušený mechanik.

A jak to vidí pojišťovna? „Pokud je nízký limit na doplňkovém pojištění skel a klient má havarijní pojištění, snažíme se klientům volat a informovat je o možnosti výhodnější likvidace z havarijního pojištění s odpočtem spoluúčasti. Někteří mají ale nízkou pojistnou částku proto, že se jedná o starší pojistnou smlouvu, nebo si myslí, že to bude stačit. Přitom je celkem jednoduché si třeba na internetu orientačně zjistit cenu autoskla na daný typ vozu. Samozřejmě platí, že čím vyšší pojistná částka u připojištění skel, tím vyšší pojistné,“ říká mluvčí Kooperativy Milan Káňa. „Stejně jako u jiných pojištění je dobré se čas od času podívat, zda je mé pojištění aktuální. V případě Kooperativy doporučujeme novější produkt havarijního pojištění, kde se limit nesjednává,“ doplňuje. „Řešit tuto situaci, když už se škoda nastala, je obtížné. Tam doporučujeme se obrátit na smluvní autosklo servis a ověřit si všechny informace. Zároveň také doporučujeme zvažovat možnost opravy scelením, které je finančně podstatně výhodnější. Ale samozřejmě jen v případech, kdy to poškození skla umožňuje,“ dodává Milan Káňa z Kooperativy.

Je tedy otázka, zda si za připojištění připlácet klidně dva tisíce ročně, když sklo budete měnit třeba jen jednou za pět let. To v případě mého auta s relativně levným sklem úplně smysl nemá. Ale někomu se sklem za třicet až čtyřicet tisíc a větším ročním nájezdem asi nebudu připojištění rozmlouvat.

Ještě bych dodal, že výhled přes nové sklo je naprostá paráda, hlavně když se jede proti slunci nebo v noci. Protijedoucí auta tolik neoslňují a výhled je mnohem ostřejší. Doporučuji si pak nechat na sklo aplikovat profesionálně „tekuté stěrače“, což je keramická ochrana odpuzující vodu. Ve vyšší rychlosti voda ze skla doslova odletí a ani v silném dešti prakticky nemusíte stírat.