Víte, kdy k nehodě volat policii? Nezadělejte si na zbytečný problém!

Když se při nehodě nic až tak dramatického nestalo, auta jsou schopná odjet, všichni jsou zdrávi a zbytečné vyčkávání by jen omezilo silniční provoz, většina řidičů si řekne, že povinnost volat policii je, jen když vznikne škoda přes sto tisíc korun. Jenže ve skutečnosti je těch podmínek víc a škoda sto tisíc je na autě hned, i když má na první pohled třeba jen prasklý nárazník nebo vysypané světlo…

Tento článek vychází z praktických zkušeností vás, řidičů. Mnozí se totiž setkali s tím, že jim pojišťovna plnit nechtěla, nebo jim výši škody krátila. Chyba je přitom většinou hned na samém začátku, tedy v samotném posouzení nehody. A nejde jen o ta nabouraná auta…

Ještě v roce 2000 jste museli volat policii k dopravní nehodě pokaždé, když byl odhad škody vyšší než než 1 000 Kč. Od začátku roku 2001 se částka zvýšila až na padesát tisíc korun a od ledna 2009 je to už sto tisíc korun. Jenže jak už mnozí z vás na vlastní kůži zjistili, sto tisíc klidně může stát LED přední světlomet nebo sada senzorů ukrytých pod předním nárazníkem. Je nasnadě, že výše škody bude absolutně rozdílná u dosluhující jedničkové Octavie, nebo u půl roku starého Porsche Taycan.

Tady zkrátka platí, že byste měli k věci přistoupit s rozmyslem a vodítkem by měla být hlavně výše pořizovací ceny vozu a servisní náklady z minulosti. Pojišťovny sice akceptují, když dojde k navýšení škody po obhlídce v servisu, ale pokud jste odhadli škodu na osmdesát tisíc a ono z toho nakonec bylo čtyři sta, to už může být problém.

Tohle by měla být samozřejmost! Pokud dojde při nehodě ke zranění, klidně i lehkému, volejte vždy dopravní policii, paradoxně je to dobré pro obě strany. Pro poškozeného samozřejmě z hlediska odškodnění, ale i pro viníka, aby byl krytý, kdyby se poškozený pokusil situace nějak využít.

„Jednou jsem způsobil dopravní nehodu, nedobrzdil jsem na křižovatce v relativně malé rychlosti a naboural do auta před sebou,“ vzpomíná Petr H., pravidelný čtenář Garáže. „Policie se volala hlavně kvůli mně, měl jsem drahé auto a na něm havarijní pojištění. V druhém autě byla posádka v pohodě, ale o měsíc později mi přišel dopis, že paní utrpěla zranění zad a chtěli po mně odškodné. Vše došlo až k soudním znalcům a ukázalo se, že v tomhle případě šlo z jejich strany o pokus o podvod.“

Pokud jste teď tázavě zvedli obočí, jestli máte volat policisty i tehdy, když jste třeba při nehodě vjeli na středový ostrůvek nebo povalili značku, kterou jste pak jen jednoduše narovnali a chtěli jste jet dál, pak i tady si dejte pozor. Jakmile dojde k poškození cizí věci, musíte ze zákona volat policii. A to třeba i tehdy, když „jen“ sestřelíte patník nebo při relativně neškodném výletu do závěje pokácíte pár smrčků.

„Stalo se mi, že jsem dostal smyk na kruhovém objezdu a zadním kolem jsem vylomil obrubník,“ přiznává Tomáš K. „Bylo to večer, dělal jsem s novým autem blbosti. Trefil jsem si ráfek, poškodil poloosu a diferenciál, ale pak jsem ještě dodatečně v přestupkovém řízení platil i poškozený obrubník. Policii jsem nevolal, protože jsem se bál zbytečného postihu, ale taky mě nenapadlo, že škoda na obrubníku bude taky vysoká, že si mě městská policie najde podle kamer a předá řízení na městský úřad.“

Volat policii musíte, i když nabouráte do jiného auta. Jestli si myslíte, že stačí jen lístek za stěrač, tak se pletete, protože to klidně může policie vyhodnotit jako ujetí od nehody.

Při nehodě je nutné vždy vyplnit Záznam o dopravní nehodě, který je k dispozici v pojišťovnách či na internetu a který byste měli vozit v autě, což ovšem není povinné. Může mít v zásadě libovolnou podobu, jen je nutné, aby obsahoval datum, čas a místo nehody, její popis, popis škody na vozidlech, identifikaci vozidel, identifikaci účastníků a podpisy zúčastněných řidičů. Součástí může být i schématický nákres nehody nebo údaje o případných svědcích.

Pokud však druhý řidič (nebo účastník nehody) nespolupracuje, pak musíte opět volat policii. „Měl jsem obavu, že na mém autě je vyšší škoda, hlavně mi ale vadilo chování druhého řidiče, který nehodu způsobil,“ vzpomíná Roman T. „Nakonec se ukázalo, že pro to měl dobrý důvod, měl půl promile. Nevěděl jsem to, ale nelíbilo se mi, jak byl agresivní a jak mě obviňoval, že jsem neměl u toho přechodu brzdit, že chodci přece byli daleko.“

V tomto případě jde o zkušenost přímo autora článku. Stalo se mi, že jsem v Praze při jízdě v souběžných pruzích zabránil podstatně větší škodě, když jsem strhnul volant poté, když se řidič v pravém pruhu rozhodl přejet bez blinkru. Bylo to o centimetry, ale došlo k poškození předního i zadního ráfku na mém autě o tramvajový pás. Druhý řidič nehodu uznal, vše jsme sepsali, ale jaké pak bylo moje překvapení, když mi jeho pojišťovna napřed chtěla celou škodu zamítnout s tím, že jde o pojistný podvod, aby pak vzápětí přispěchala s tím, že jsem spoluviníkem a nezaplatí mi celou výši škody.

Teď po poradě s právníkem už vím, že by bylo lepší, kdybych do druhého auta naboural, nebo alespoň zavolal policii. Takhle to bude ještě na dlouhé lokte.

Jak vidno, v případě nehody nemá smysl riskovat a v případě pochybnosti je lepší Policii ČR opravdu zavolat. A co vy? Jaké jsou vaše zkušenosti? Podělte se s námi v komentářích!