Právě testujeme: Škoda Octavia Combi 1.5 TSI na LPG

S cenami benzinu a nafty atakujícími 40 Kč za litr zase začíná plno motoristů přemýšlet nad alternativami. Elektromobil to ale pro mnoho lidí není, protože je pořád moc drahý, nemají ho kde nabíjet a potřebují auto v pohotovosti a ne čekat, až se za 20 hodin nabije na plnou kapacitu.

U nás byly vždy docela oblíbené přestavby na LPG, a i když automobilky úpravcům život přechodem na složitější downsizované motory trochu zkomplikovaly, pořád tu jsou cesty, jak auto přestavět. A jedno takové tady máme. Škoda Octavia čtvrté generace na fotkách má pod kapotou motor 1.5 TSI, do kterého je domontován pohon na LPG od italského výrobce Lovato.

Jedná se o systém Lovato Easy Fast D.I., vyvinutý speciálně pro moderní motory s přímým vstřikováním benzinu. Aktuální ceníková cena přestavby této Octavie, která trvá dva dny, je včetně příplatků 43 000 Kč včetně DPH. V ceně je zahrnuta i montáž plnícího hrdla LPG schovaného elegantně pod víčko klasické nádrže vozu. Testované auto upravili ve strakonickém servisu Autogas – Centrum.

Pohony na LPG jsme si už více přiblížili v samostatných článcích, takže pro podrobnosti o palivu LPG vás odkážeme na ně a budeme se tu věnovat především samotnému autu. Jen si připomeneme některé důležité věci, které je potřeba zmínit. U každé přestavby na LPG jde totiž hlavně o peníze a právě i výhodnost investice do přestavby budeme během testu zjišťovat. Výsledky přineseme, až budeme mít dostatek dát.

Pohon na LPG lze chápat z několika úhlů pohledu. Asi nejdiskutovanější je snížení nákladů na palivo. Litr LPG vždycky stojí zhruba polovinu ceny benzinu. S benzinem za 38 korun stojí LPG obvykle 14 až 16 Kč podle lokality. Když stál benzin 25 Kč, setkávali jsme se s LPG za 11 až 13 Kč. Tady jsou počty celkem jednoduché, a kdo jezdí hodně, ten s LPG na palivu ušetří. A to i ve srovnání třeba s dieselem.

Druhým pohledem může být ekologie. Díky jinému chemickému složení produkuje LPG méně oxidu uhličitého, což by mohlo být i u nás relevantní, pokud projde danění aut podle emisí CO2, což se ve většině evropských zemí už děje. My jsme opravdu takový poslední ostrůvek, kde se lidem zatím soukromá auta podle emisí CO2 ještě dodatečně nedaní. Navíc LPG je vlastně směs odpadních produktů ze zpracování ropy a těžby plynu, takže místo jejich „vyhození“ se prostě využijí jako palivo.

A třetím aspektem, který souvisí s penězi, je výrazně nižší daňová zátěž. Pokud tedy nesouhlasíte s politikou státu a chcete mu dávat na jeho provoz co nejméně, je právě LPG dobrá cesta. Zatímco z každého litru benzinu odvedete více než polovinu ceny (DPH a pak ještě spotřební daň 12,84 Kč z každého litru), tak zdanění LPG je mnohem nižší. Spotřební daň na LPG je 3,933 Kč za kilogram, což odpovídá zhruba 2,15 Kč za litr. A stát nyní dokonce chvilkově odpustil DPH z plynu, což ale zase brzy skončí. Provozovatelům aut na LPG je také odpuštěna silniční daň, což může být zajímavé hlavně pro firmy s flotilami několika vozů.

Pokud budeme počítat i s DPH, tak litr benzinu při ceně 38,50 Kč znamená daňovou zátěž 19,16 Kč na litr. Jeden litr LPG při ceně 15,90 Kč pak znamená zátěž „jen“ 4,94 Kč. Rozdíl je poměrně značných 14,22 Kč. Teď v listopadu a prosinci 2021 byl ten rozdíl bez DPH na plyn ještě větší.

Ve státní kase tak z každého litru LPG skončí o zhruba 14 vašich korun méně. Když při nájezdu 25 000 km projezdíte ročně třeba 2 000 litrů LPG, erární kasa dostane o 28 440 vašich, už několikrát zdaněných korun, méně. Takže si sami rozhodnete o tom, jak s těmi penězi naložíte a za co je utratíte.

My víme, že na trhu jsou jiná, možná i vhodnější auta. A dokonce i ta nabízená přímo automobilkou. Ale Octavia je hojně rozšířený model, oblíbený především u firem. Motorizace 1.5 TSI pak představuje pro úpravce poměrně velkou výzvu. Z principu se právě na LPG moc nehodí. Přímé vstřikování paliva, přeplňování a dokonce vypínání poloviny válců znamenají komplikaci.

V principu je nutné nechat benzinové vstřikovače v hlavě motoru aktivní, takže si stále menší dávkou paliva pomáhají a ochlazují se. Tím nedojde k jejich roztavení. To ale s sebou nese další náklady a nutnost doplňovat benzin. Jak si ale ukážeme později, zas tak horké to není. Počkejte si na celkovou kalkulaci nákladů. Sami jsme zvědaví, jak to vlastně vyjde.

Systém LPG od výrobce Lovato je tu poměrně konvenční. Do motorového prostoru je přivedeno palivo. Následně jde do reduktoru, který využívá ohřátou chladicí kapalinu k tomu, aby se plyn odpařil. Ten je pak následně přes filtr plynné fáze dopravován pomocí čtveřice vstřikovačů do sacího potrubí, které musel úpravce modifikovat. Jiné úpravy na motoru nejsou, pokud tedy nepočítáme zásah do sběrnice OBD, ze které si řídicí jednotka LPG bere potřebná data.

Další nezbytnou úpravou je samozřejmě nádrž na plyn. V této Octavii je použita vnitřní toroidní nádrž s multiventilem. Nachází se místo rezervy a vyplňuje celý prostor, její objem je velkých 65 litrů, ovšem použitelný objem je z bezpečnostních důvodů jen asi 80 %, tedy zhruba 56 litrů. I to je ale na LPG vozidlo hodně. Teoretický akční rádius jen na plyn by mohl atakovat hranici 1 000 km. Palivová nádrž na benzin (50 l) se nemění, takže tohle auto by mohlo ujet bez zastávky nějakých 1 500 až 1 800 km v reálném provozu s rezervou.

Výhoda: zavazadlový prostor Octavie kombi je nezměněn. Nevýhoda: nemáte rezervní kolo. Protože dnes musí diesely doplňovat AdBlue a Octavia se vyrábí ve verzi na CNG, tak má z výroby velké víčko krytu plnícího hrdla nádrže. Úpravce tak logicky plnící nástavec umístil sem. Není tu tedy nevzhledná díra se záslepkou v nárazníku nebo jinde. A nesmíme opomenout ani dodělávaný malý ukazatel stavu paliva LPG v interiéru, který se nám ale nezdá moc kvalitní a přesný.

Test zahajujeme na čerpací stanici, kde doplňujeme všechny nádrže do plné kapacity. Benzinu moc neubylo, plynu už auto zbaštilo docela dost. Ukazatel celkové ujeté vzdálenosti zobrazuje hodnotu 15 855 km. V rámci zjednodušení nebudeme provádět zcela přesné měření paliva v nádržích a spokojíme se s tím, že budeme zapisovat najeté kilometry při každém tankování a množství paliva. Na konci testu opět auto dotankujeme, včetně benzinu, a uvidíme, kolik jsme toho projezdili.

Předpokládáme, že plyn budeme tankovat aspoň pětkrát, benzin zřejmě doplňovat vůbec nebudeme. Budeme se snažit nevyjezdit plyn zcela do sucha, a chovat se tak, jako by auto vůbec benzin nemělo. Jen tak lze docílit opravdu maximální úspory provozem na LPG. Jedna vyjetá nádrž benzinu, když auto mohlo jet na plyn, celou kalkulaci nepěkně naruší.

Vůz ale samozřejmě na benzin určitou dobu jede. Předně jsme již zmínili, že si ochlazuje vstřikovače paliva. Navíc teď v teplotách kolem nuly trvá zhruba 4 km, než se motor ohřeje a vůz přepne na plyn. V reduktoru plynu je potřeba dosáhnout teploty aspoň 40°C. Jde to docela rychle, především díky výfukovým svodům integrovaným do hlavy motoru.

Je i cítit, že Octavia rychle topí. Na plyn tak jedete brzy a nečekáte třeba 10 km, než se auto ohřeje. Na plyn lze jezdit i na poměrně krátkých trasách, i když na to pocukávání „na poštu a zpátky“ nedává přestavba moc smysl. Při jízdě jsme zatím nezaznamenali, že by auto přepínalo na benzin, neděje se tak ani při plné zátěži.

Lze si ale povšimnout pocukávání, než se auto zcela ohřeje. Trvá to asi 10 až 15 km a při ustálené jízdě při lechtání plynu auto občas trochu zaškube, při důraznějším přidání plynu to ale nedělá. Citelnější je také přechod z dvouválcového režimu na čtyřválcový a zpět. Je potřeba se adaptovat rovněž na rozjezdy, občas motore reaguje dost opožděně a stává se, že nám zcela náhodně zhasne. Je to ostuda, ale děje se to bez zjevné příčiny. Jednou není vůbec potřeba šlapat na plyn a Octavia se rozjede, jindy jako by se ani sekundu po přidání plynu nedělo nic.

Autu ale výkon nechybí. Upalovat po dálnici mu nedělá problém a i dlouhé kopce zvládá na šestku vyšší rychlostí. Pružnost je slušná, takže na nedostatek výkonu si nikdo rozhodně stěžovat nebude. Trochu matoucí je ukazatel spotřeby paliva v palubním počítači, který vypočítává zvláštní hodnoty a nelze ho brát vážně. Osm litrů benzinu na 100 km auto opravdu nespotřebovává.

Jinak je tohle Octavia IV jako každá jiná. Je v ní spousta místa, její dotykový infotainment je po většinu času otravný, zmatený a frustrující a její neschopnost nabídnout klasickou zásuvku na 12V a USB v interiéru je nepochopitelná. Také by šel kritizovat zmatený adaptivní tempomat neumožňující přepnutí na pasivní funkci a hlavně přehnaně vyplašený systém varování před kolizí. A ta adaptivní LED světla, údajně samočinně přepínající dálková světla, v reálném provozu skoro vůbec nefungují a oslňují ostatní.

Ale my se chceme věnovat hlavně tomu pohonu LPG. Teď se pokusíme najezdit co nejvíc kilometrů, v redakci si nějak auto prostřídáme a pak se s vámi podělíme o své dojmy. Pokud vás k plynové Octavii něco zajímá, ptejte se v komentářích pod článkem. Na nejzajímavější dotazy se pokusíme najít odpověď.

Na závěr jsme si ještě pro vás připravili malou anketu, tak prosím hlasujte: