Přezout, či nepřezout? I v létě smíte jezdit na zimních pneumatikách, ale nedělejte to

O „povinných“ zimních pneumatikách jsme si už napsali a asi víte, že ta povinnost se omezuje pouze na určité období a hlavně podmínky. Přesně to popisuje zákon, kde se píše: „V období od 1. listopadu do 31. března lze užít motorové vozidlo kategorie M nebo N k jízdě v provozu na pozemních komunikacích pouze za podmínky použití zimních pneumatik, a to u motorových vozidel s maximální přípustnou hmotností nepřevyšující 3 500 kg na všech kolech a u motorových vozidel s maximální přípustnou hmotností převyšující 3 500 kg na všech kolech hnacích náprav s trvalým přenosem hnací síly. Zimní pneumatiky podle věty prvé musí mít hloubku dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů nejméně 4 mm a u motorových vozidel o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg nejméně 6 mm, pokud se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.“

Samozřejmě je situace jiná, pokud jezdit musíte bez ohledu na podmínky. Těžko budete před každou jízdou auto přezouvat, když zrovna přes noc napadne. K tomuhle asi ale nepotřebujete nějaký zákon, který se může jevit spíš jako šikana těch, kteří vyjíždějí dvakrát za měsíc na nákup nebo k lékaři a ještě jen tehdy, když nesněží a nevypadá to, že sněžit bude.

Jelikož podmínky letošního přechodu zimy a jara byly velmi příznivé (dokonce už vyrazili i motorkáři, čímž nám jasně příroda dává najevo, že začalo jaro), nezbytnost mít na autě zimní pneumatiky pominula už dávno. I proto je existence výše uvedeného zákonného ustanovení velmi diskutabilní. Jezdit na suchu v patnácti stupních nad nulou na zimních vážně nikdo nemusí.

Jen to celé dopadlo tak, že lidé pak raději ze zimních vůbec nepřezouvají a jezdí celý rok na nich. Tohle by se dalo pochopit někde v horách, kde ta zimní sezóna trvá déle a kde je třeba potřeba jezdit i mimo zpevněném cesty. Zimní pneumatika totiž svým označením M+S (z anglického Mud and Snow, tedy bláto a sníh) jasně určuje, pro které podmínky byla zkonstruována. I proto třeba off-roady nebo některá SUV dostávají z výroby jako univerzální originální pneumatiky ty, které bychom označili jako celoroční či klidně zimní. A mají právě i ono označení M+S.

Ale to se zase dostáváme k tomu, že kdo má třeba Suzuki Vitara a jezdí s ním v horách po lesních cestách, asi těžko na něj obuje na ty tři měsíce relativně slušného horského počasí nějaké polozávodní semiclicky. Takový člověk nedělá nic nerozumného, když si celý rok nechá na autě nějaké kvalitní „zimáky“. On je totiž opravdu využije po celý rok.

A stejně jako on nedělá nic špatného, když pojede párkrát za rok v létě do nížin na výlet na těchto zimních (a uzpůsobí tomu svůj styl jízdy), tak nedělá nic zcela špatného někdo, kdo vyjede občas v zimě na letních, když zrovna nenapadne deset čísel, a uzpůsobí tomu styl jízdy. Majitelé víkendovek a veteránů, kteří to i v zimě ve vhodných podmínkách chtějí občas „protáhnout“, si tak s přezouváním nemusí lámat hlavu.

Také jsme se už věnovali celoročním pneumatikám, které jsou ideálním kompromisem právě pro ty, kteří přezouvat nechtějí a stejně tak nechtějí skladovat někde sadu kol. Celoroční pneumatiky mají i výhodu v tom, že je obvykle ojedete v době jejich nejlepší životnosti. Po čtyřech až šesti letech, což je taková přirozená životnost pneumatiky, tak nevyhazujete gumy s pěkným vzorkem, které sice už zestárly, ale jejich potenciál nebyl zbytečně zcela využit.

Celoroční pneumatiky mají ale jistá omezení. Jejich vlastnosti jsou kompromisní, a i když naprosto stačí na zcela obyčejná auta, nemají hlavně u výkonnějších aut tak dobrou oporu na suchu jako kvalitní sportovní letní pneumatiky. Ono i to se ale postupně mění, nové generace vysokovýkonných celoročních pneumatik zase posunou ty možnosti o kousek dál. Samozřejmě ale „celoročky“ nemají ani stejně spolehlivé vlastnosti na ledu a sněhu jako špičková pneumatiky zimní. Ovšem do těch středoevropských zimních podmínek nižších poloh stačí. A když jednou za čas napadne, tak pořád jsou lepší slušné univerzální pneumatiky než nějaké letní gumy. Pro ty, kdo nechtějí přezouvat a nechtějí riskovat porušení zákona, jsou tak jednoznačná volba.

Jen bychom měli připomenout, že celoroční pneumatiku lze v tom zimním období považovat za „zimní“ v souladu s českou právní úpravou jen tehdy, pokud má schválené označení (nejčastěji M+S) a především hloubku dezénu minimálně 4 mm. To ale platí i o pneumatice zimní. Pokud nemá 4mm vzorek, nelze ji za zimní považovat. Policie obvykle ale nechává vše, krom zjevných případů, být. Jistě, bývají výjimky.

Znovu ale připomínáme, že pokud by byly zimní pneumatiky na autě ojeté pod ty 4 mm, bere se to tak, jako byste auto měli na letních. To by musely být pneumatiky ojeté pod zákonnou mez 1,6 mm, aby to šlo klasifikovat jako technicky nezpůsobilé vozidlo. Za takový přestupek dostanete automaticky pět bodů, pokutu ve správním řízení 5 až 10 000 Kč a zákaz řízení na 6 měsíců až 1 rok. Nepoužití zimních pneumatik dle zákona je přestupek „Jiné porušení povinnosti“. Za to body nejsou, jen pokuta do 2 000 Kč příkazem na místě.

I když ta povinnost mít zimní pneumatiky platí jen od 1. listopadu do 31. března, takže když by vás zastavila hlídka 1. dubna ve sněhové vánici na letních, už to není z vaší strany porušení výše uvedeného zákona, můžete ještě někde narazit na dopravní značku C15a „Povinná zimní výbava“. Ta ukládá povinnost mít na autě zimní pneumatiky bez ohledu na počasí a datum.

Po mnohdy až groteskních situacích, kdy některé obce v horách nebo na Vysočině zapomínaly tuto často přenosnou značku odstranit, takže řidiči porušovali zákon, když za touto značkou jeli v létě v třicetistupňovém vedru na letních, se začala značka C15a používat s dodatkovou tabulkou upravující její platnost. Nejčastěji bývá stejná jako „zákon o povinných zimních pneumatikách“, tedy od 1. 11. do 31. 3. Rozdíl je jen ten, že i když je sucho a teplo, tak za ní prostě ty „zimáky“ mít musíte. Na druhou stranu nepředpokládáme, že by byl někdo takový hazardér, aby v únoru jezdil na týden na hory na letních.

O nevyhovujících vlastnostech zimních pneumatik v létě jsme si už napsali a jen připomeneme to nejdůležitější. Konstrukce pneumatiky je totiž určena do zimy, bláta a sněhu. V létě, kdy je převážně teplo a sucho, bude v takových podmínkách fungovat hůře. Její pozitivní přínos by se dal najít jen ve dvou specifických momentech: když vjedete do opravdu hluboké louže nebo když na zaprášenou silnici spadnou první kapky deště.

Kvalitní zimní pneumatiky (ovšem s dostatečně hlubokým vzorkem a ne ty oježděné slupky „na dojetí“) jsou schopné odvádět velké množství vody. A s těmi prvními kapkami, kdy na silnici vznikne jemné blátíčko, se dají takové podmínky přirovnat spíše k čerstvému sněhu. Opravdu hodně to klouže, dokud se silnice nezalije vodou. I tak je ale na léto lepší kvalitní letní pneumatika, která odvádí velké množství vody a hlavně je stabilnější i při vysokých teplotách. Její běhoun se pak nepřehřívá a nedochází k jeho zrychlenému opotřebení.

Letní pneumatiky mají také zpravidla menší valivý odpor (dezén nemá tolik drážek, které by se třením o sebe zahřívaly, čímž roste odpor) a auto na nich mívá nižší spotřebu paliva a je komfortnější. To ale plno řidičů neguje tím, že na léto používají sadu s širšími pneumatikami, než jaké mají v zimě.

Každopádně v naprosté většině běžných letních podmínek bude mít vždycky letní pneumatika lepší vlastnosti, zejména pokud jde o oporu auta v krizových situacích. Brzdná dráha ze 100 km/h do zastavení je (bez reakční doby řidiče) u kvalitních letních pneumatik dlouhá zhruba 38 metrů. Na zimních ale bývá v tom lepším případě o 4 metry delší, v tom obvyklém až o 8 metrů delší. Jen pro zajímavost: zatímco auto na letních už stojí, tak to na zimních stejným místem jede ještě rychlostí zhruba 15 km/h. Zkuste si do někoho v takové rychlosti narazit…

Jen si teď nemyslete, že 1. dubna ráno nakráčíte do pneuservisu, a tam vás budou překvapení technici vítat se slovy: „Propánakrále, co tady v tuhle dobu s gumama pohledáváte? Sem teď nikdo nejezdí! To jsou k nám hosti! Dejte to vytroubit a vyvalte sudy!“ Kdo se neobjednal na přezutí minimálně na začátku března, tak bude rád, že bude mít do konce dubna hotovo.