Potřebuji SUV, řadit nechci a cena za ojetinu maximálně 450 000 Kč. Co připadá v úvahu

To je přece jasné. Touareg nebo X5 se šestiválcem v plné výbavě! Jenže naším úkolem je vybrat auto, se kterým se dá jezdit s rozumnými náklady bez hrozby naprosto brutálních investic do mimořádných oprav. A zrovna ojetá prémiová SUV jsou pro lidi s omezeným rozpočtem totální past.

Tahle móda vozů kategorie SUV sem dorazila z USA a pořád je těžké pochopit, co na nich Evropané se svými úzkými silnicemi, stísněnými centry měst a vysokými cenami pohonných hmot vidí. Američanům s širokými bulváry, odlehlými končinami s nezpevněnými cestami a benzinem za polovic se s nimi jezdí prostě jinak. Tady u nás je to jen podivná móda.

Ale když to chcete, dobře vám tak. Klidně se s tím při parkování vztekejte, nadávejte u pumpy, kolik to žere a valte oči při těch servisních fakturách. Chcete „esúvéčko“, tak si ho kupte. Vy se sice budete ohánět, že je z toho auta dobře vidět (s výjimkou pár modelů není), že je to auto bezpečné (to je také hodně diskutabilní) a že se vám do toho dobře nastupuje (vážně vám ty upatlané nohavice nevadí?), ale nad skutečným přínosem těchto vozů se dá poměrně úspěšně polemizovat. Navíc kdo potřebuje auto do terénu, ten si nekoupí nazvedanou předokolku, se kterou nevyjede ani od vrat.

Nepatříme ale mezi zakazovače, takže jestli to chcete, je to vaše volba. Pokud bychom ale měli vybírat nějaké „spolehlivé SUV s rozumnými náklady“, které se vejde do 450 tisíc korun a má automat a trochu silnější motor, jak to požaduje jedna čtenářka, zkusme nějaké slušné auto najít. Překvapivě zas tak pestrá nabídka na trhu relativně moderních vozů v tomto rozpočtu není.

SUV střední velikosti od Mazdy je stále oblíbené auto a na cenách ojetin je to vidět. Zejména, pokud sháníte spolehlivou verzi s benzinovým motorem, ať už s dvoulitrem nebo větším 2,5 l, který v kombinaci s automatem a čtyřkolkou jede přeci jen o poznání lépe. Zatímco rizikových dieselů je na trhu dost (jsou i docela levné, což u kusů v dobrém stavu může být lákavá možnost), benzinových verzí je méně. V rozpočtu do 450 tisíc korun je aktuálně jen pár kusů. I pokud svůj rozpočet navýšíte na půl milionu, nijak moc se to nezlepší. Nejsou.

Tahle Mazda má výborné jízdní vlastnosti a vlastně velmi spolehlivou techniku, pokud tedy zůstaneme u těch benzinových verzí. Ověřte jen historii auta, protože extrémně natahované servisní intervaly nedělají ani jinak spolehlivým benzinovým motorům SkyActiv dobře. Zkuste zjistit, jestli v minulosti někdo někdy měnil olej v automatu a systému pohonu všech kol. Když tak s tím počítejte jako s první nutnou investicí, pokud má auto najeto přes 120 000 km. A to v ceně do 450 000 Kč určitě mít bude. Výhodou téhle Mazdy je, že pokud ji udržíte v dobrém stavu a s kompletní servisní historií, vždycky ji zase dobře prodáte.

Čtvrtá generace tohoto korejského SUV je mimořádně povedené auto. A zdá se, že i velice spolehlivé, klidně ho můžeme řadit mezi nejlepší ojetá SUV v téhle kategorii vůbec. Do 450 tisíc Kč moc lepších aut nebude. Nabídka je slušná, pod kapotou nejsou žádné velké průšvihy a do nějakých 300 000 km by nemělo pečlivějšího majitele, kterému není líto aspoň jednou za rok vyměnit v motoru olej, nic vážného potkat.

Sázkou na jistotu je tady diesel 2.0 CRDI kombinovaný s klasickým šestistupňovým automatem. V silnější verzi se čtyřkolkou si sice vezme tak osm litrů na 100 km, ale je to spolehlivý motor. K zahození není ani menší jednotka 1.7 CRDI, pokud vám stačí předokolka. Tam už bychom ale s vyššími nájezdy byli trochu skeptičtí k dvouspojkovému automatu. Špatný není, ale rizika plynoucí z konstrukce převodovky tu jsou. Úplně zakázat nemůžeme ani silný benzinový motor 1.6 T-GDI, ale ten se moc nehodí na časté ježdění po městě. Vše výše uvedené platí i pro technicky příbuzné SUV Hyundai Tucson. Pokud je vám sympatičtější Hyundai, klidně kupte ten.

Druhá generace povedeného SUV od Fordu působí lákavě. Nabídka ojetin je slušná, výbava aut také. Jenže problém bude najít zcela bezproblémovou motorizaci. Jako automatická volba se jeví diesel, ale tam bychom doporučili spíše starší jednotku ještě původem od koncernu PSA. A ta bude mít zaprvé hodně najeto, zadruhé bude otázkou její servisní historie a zatřetí bude s velikým otazníkem stav a zbývající životnost dvouspojkového automatu, který uměl zlobit. Nezakazujeme to, ale prověřujte.

Mnohem lépe nám vychází motorizace 1.5 EcoBoost, která už se zbavila vážných problémů starších jednotek se stejným jménem, jako bylo zejména praskání pístů u šestnáctistovek. Jede pěkně, je tichá a umí být i úsporná. Navíc mohla být s klasickým spolehlivým automatem s měničem točivého momentu. Její největší problém ale je, že se v modelu Kuga na našem trhu prakticky vůbec nedá sehnat. Zkuste to za hranicemi, tam snad budete mít štěstí. Navíc „levné“ Euro dovozu ze zahraničí nahrává.

O druhé generaci nejmenšího SUV od BMW se dá říci, že už je to rodinou použitelné auto. Sice nad ní bude většina nadšenců ohrnovat nos, protože má motory vpředu napříč a pohon předních kol, ale nadšenci si stejně tato BMW nekupují. Pro většinového spotřebitele to není špatné auto. Zamrzí ale místy dost laciná kvalita neodpovídající tomu, co by člověk od BMW čekal. Interiéry už zkrátka nesnášejí vytěžování tak dobře jako ve starších bavorácích, které když někdo z 400 000 km stočil na 120 000 km, nepoznali jste nic. Tady si budete u auta s nájezdem 80 000 km říkat, že musí být podle stavu sedačky, volantu a plastů stočené. Ale bohužel nebude.

S benzinovým motorem u nás X1 v tomto rozpočtu skoro nekoupíte. Bude mít pravděpodobně podladěný dvoulitrový diesel ve verzi sDrive18d a přední pohon, výjimečně koupíte více ojetou čtyřkolku. Diesel měl naštěstí příjemný měničový automat i v předokolce, zatímco benzinové motory dostaly k přednímu pohonu trochu ucukanou dvouspojku. Diesely B47 (dvoulitrové verze) už nemají tak choulostivé rozvody a zlobivé periferie jako starší generace těchto motorů, ale verze bez AdBlue stále ještě extrémně vytěžují okruh EGR (mohou mít ucpaný či dokonce prasklý chladič EGR), takže se pro výhradně městské trasy vůbec nehodí. Jako každý bavorák ale potřebuje i X1 mnohem pečlivější servis než co říká standardní servisní plán.

Foresterů také moc není, ale sehnat se dají. Jestli potřebujete nějaké SUV, které bude opravdu sloužit k tomu, aby se s ním jezdilo i mimo asfalt, tak Forester je volbou číslo 1. Samozřejmě tu všechny verze mají schopný pohon všech kol. Nebojí se bahna, je z něj perfektně vidět, je mimořádně praktický a použitelný, má bytelný podvozek a celkově i velmi spolehlivou techniku. Navíc je to mimořádně bezpečné auto a jako jedno z mála těch moderních svými asistenčními systémy řidiče při běžné jízdě vůbec neobtěžuje. Zasáhnou, až když je to opravdu potřeba.

Hodně se mluví o spolehlivosti variátorových automatů Lineartronic, ale při dodržování servisních zásad je to spolehlivá převodovka, kterou zničí jen humpolácké zacházení. S Lineartronicem se dá jezdit velmi úsporně, což jsme si ukázali v nedávném testu. Pokud jezdíte spíše kratší trasy, berte benzinový dvoulitr bez turba. Je to spolehlivý a jednoduchý motor. Nezakazujeme ani diesel, který se zbavil dřívějších problémů a je to už velmi dobrý motor. Pro fajnšmekry je tu pak verze s dvoulitrovým turbobenzinem, ale u té nečekejte nízké provozní náklady. U Subaru potěší i rozumné ceny servisu a celkově vysoká provozní spolehlivost a odolnost.

První generace tohoto SUV už trochu stárne, ale poslední ročníky pořád stojí za úvahu, zejména pokud jde o verze skvělého pětiválcového dieselu 2,4 l. Volvo udělalo trochu zmatek v označeních. Zatímco verze D5 měla fantastický pětiválec vždycky, ke konci kariéry bylo označení D4 jak u pětiválce, tak u čtyřválce. Objem 2 400 cm3 je velký pětiválec, alternativně lze sehnat ještě menší verzi 2,0 l, paradoxně také s označením D4. Ta má objem 1 984 cm3, zatímco čtyřválec, který moc nechcete, má 1 969 cm3. Je v tom guláš, ale vy si s tím nějak poradíte.

U ojetého Volva vždy dobře prověřte jeho historii. Tato auta mívají hodně najeto, tak ať si draze nekoupíte nějakou stočenou vraždu. Sice pro tato Volva nájezd 400 000 km prakticky nic neznamená, ale je škoda takové auto přeplatit. Navíc i přes slušnou antikorozní ochranu u extrémně vytěžovaných kusů lze najít známky počínající koroze. Hezký kus s kompletní servisní historií v dobrém stavu si pak svoji hodnotu udrží.

Tahle mánie po „esúvéčkách“ je podivná móda. Všichni se pořád ohánějí tím, jak má být auto bezpečné… Ale co je bezpečného na krabici, která má znatelně horší jízdní vlastnosti a delší brzdnou dráhu než srovnatelně prostorný hatchback? A to ani není potřeba zmiňovat výrazně vyšší provozní náklady vozů kategorie SUV, ať už jde o pneumatiky, servis, palivo nebo pojištění.

Pokud potřebujete čtyřkolku s automatem, praktičnost, ale zároveň do terénu prakticky nejezdíte a chcete hlavně rozumné náklady, kupte si něco jiného. Co? No třeba Suzuki S-Cross s čtyřkolkou a automatem. Takové auto jsme teď testovali a ono mu vlastně není moc co vytknout. Sice nemá takovou image jako velké SUV, ale spotřebu má rozumnou, je spolehlivé a v peněžence vám zas takový vítr neudělá. Také se rozmyslete, jestli by vám lepší službu než SUV neudělal poctivý rodinný kombík. Kombíky mají totiž, na rozdíl od SUV, opravdu obrovské zavazadlové prostory.