Nejlepší rodinná auta do 400 tisíc: Co vybrat, když vám nafta ani koncern nevoní

Úkol od jednoho ze čtenářů se zdál být zdánlivě prostý. Najít větší rodinné auto minimálně velikosti Octavie, se kterým se najezdí ročně maximálně 20 000 km (spíše méně), měl by to být benzin, také musí mít slušný výkon, určitě nesmí být starší než z roku 2015 a najeto by měl mít do 150 000 km. A máme na něj maximálně 400 000 korun.

Podle těchto parametrů se zdá, že by v takové kategorii těch aut měly být mraky, ale realita je úplně jiná. Dokonce bylo po krátké diskusi nezbytné ten rozpočet zvýšit, protože původně mělo na takové auto stačit jen 300 tisíc. Ale stačí chvíli projíždět inzeráty a zjistíte, že zas tak jednoduché to nebude.

Čtenář by se totiž také rád vyhnul autům koncernu VW a tedy i škodovkám, čímž se mu ten výběr zase o podstatný počet aut zmenšil. Tak se pojďme na slušné alternativy podívat. Třeba to inspiruje k výběru rodinného auta i vás.

Mazda 6 je poměrně žádané auto, ale na evropském trhu jich zas tolik není a především se nedá sehnat levně. Tedy dá, ale to má problémový naftový motor, který se právě pro nízké nájezdy a krátké trasy nehodí. Do 400 000 Kč je aktuálně na trhu jen pár vozů Mazda 6 s benzinovým dvoulitrovým motorem.

Nejčastěji jsou to skromněji vybavené kusy, ale to by nemuselo vadit. Mazdy jsou celkově spolehlivé a s atmosférickými benzinovými motory Skyactiv zatím problémy moc nejsou. Jejich vhodnost na krátké trasy je kvůli přímému vstřikování diskutabilní, ale pokud se bude jezdit pravidelně daleko, tak se nic hrozného nestane.

Hromadění karbonu v sání je problém nevhodně provozovaných aut s oddalovaným servisem, udržovaná auta proháněná pravidelně po dálnicích na zakarbonování sání a ventilů netrpí. Pozor ale na převodovky, některé manuální skříně drhnou a dokonce z nich vypadávají rychlosti. Zdá se, že je to především uživatelem, ale množící se případy vyvolávají otázku, jestli z toho nebude do dalších let systémový problém a nejslabší místo jinak příjemného auta.

Mondeo je taková rodinná klasika a rozhodně s ním nic nezkazíte. Díky oblibě tohoto vozu u fleetových zákazníků je na trhu docela dost aut, i když v našem rozpočtu to pořád není žádná sláva. Ale kolem 350 000 korun už lze vybírat z asi 10 vozů. S nájezdy do 150 000 km nebude Mondeo vybydlené jako squat narkomanů.

Motor 1.5 EcoBoost se už zbavil dřívějších potíží jednotek EcoBoost starších generací a pokud dostává včas nový olej správné specifikace a kvalitní palivo, problémy s ním nejsou. Díky výfukovým svodům integrovaným do hlavy motoru se rychle ohřívá a podle současných zkušeností je to opravdu dobrý motor. Na rozdíl od aut koncernu VW mohlo mít Mondeo příjemný a hladký automat s měničem momentu, který při popojíždění neškube.

U Mondea si dejte pozor hlavně na celkový stav auta, protože vozy, které se fasují (a uživatel za ně nedal své vlastní peníze), nemusí dostávat takovou péči a citlivý přístup jako auta, která si někdo opravdu koupil. Vylepšený palubní infotainment se systémem Sync3, který už není komicky zastaralý a protivný, dostalo Mondeo až na konci roku 2016.

Verso je také docela zajímavá možnost, jen od jeho atmosférické osmnáctistovky nečekejte dynamické zázraky. Je to ale spolehlivý a jednoduchý motor, který má ze zde uvedených vozů asi největší šanci dožít se vysokého věku jen s běžným servisem bez nenadálých drahých závad. Inu, kde není turbo a přímé vstřikování, je o několik rizik méně.

Ojetá Versa jsou ovšem docela drahá, což je dáno zejména menšími nájezdy těchto aut. Nebývají to klasické služebáky, které naběhají 50 000 km první rok. Do 400 000 korun je ale v nabídce pár aut, sehnat se dá i kus s automatem, i když zde pouze s bezestupňovým, který pod zátěží hučí jako skútr. Do města to ale stačí.

Toyoty jsou tradičně velmi spolehlivé a pokud dostanou každý rok nový olej, zlobit nebudou. U motoru 1.8 Valvematic (a také u menší šestnáctistovky) ale k tomu olejovému servisu přistupujte důsledně, jinak hrozí zvýšené opotřebení a následně i ochromení funkce systému proměnného časování a zdvihu ventilů. Zanedbané motory také berou olej. Jediné reálné riziko je však jen v náhlém selhání vodního čerpadla.

Když už jsme u těch kompaktních MPV, zařadit sem můžeme i Scénic. Prostoru nabízí dost a s motorem 1.3 TCE je to vlastně příjemně svižné a stále ještě docela úsporné auto. Do 400 000 korun se pár aut sehnat dá, ale na vozy s nízkým nájezdem a luxusnější výbavou si budete muset rozpočet o poznání navýšit.

Jednotka 1.3 TCE se proti předchůdci 1.2 TCE, kterému se vyhněte, významně zlepšila. Rychleji se ohřívá, takže už nemá stejné potíže jako dřívější motor. Jediným rizikem zůstává hromadění karbonu v sání, které postihuje všechny přímovstřikové motory, pokud se s nimi jezdí výhradně na spotřebu, pozdě se mění olej a dostávají nekvalitní palivo.

Výhodou Renaultů je výborná antikorozní ochrana a vysoká úroveň pasivní bezpečnosti. Horší je to s kvalitou detailů v interiéru, ale žít se s tím samozřejmě dá. Také od Scénicu nečekejte zázračný jízdní projev, ovšem jako rodinné auto funguje uspokojivě.

Druhá generace Opelu Insignia je moc příjemné auto, ale překvapivě nemá moc dobrou pověst, ačkoli třeba ve statistikách spolehlivosti se opelům daří. U nás v téhle třídě ale všichni chtějí Superba, Passata nebo Mondeo. Na druhou stranu to tlačí ceny dolů a dá se koupit slušné auto do 400 000 tisíc korun. Jen nebude mít ve výbavě fajnovosti jako třeba účinná adaptivní LED světla.

Přeplňovaná patnáctistovka se proti předchůdci zlepšila. Dostala odolnější písty a podle všeho se podařilo eliminovat problémy spojené s detonačním spalováním a praskání pístů, na které trpěl předchůdce. Je jen potřeba dodržovat opatrnější servisní plán a hlavně používat olej správné specifikace, bránící právě těmto ničivým samozápalům LSPI. Na ty mohou trpět i jiné přeplňované motory, to není jen „výsada“ Opelů. Ale u nich je to problém asi nejvíce medializovaný.

Silnější verze patnáctistovky mohla mít i hladký automat s měničem momentu, základní provedení o výkonu 103 kW má jen manuál, ovšem s kratšími převody a slušnou reálnou dynamikou. Motor jede vzhledem ke svému objemu obstojně, spotřeba se dá udržet kolem 7 litrů na 100 km.

Ačkoli se chtěl tazatel koncernovým autům vyhnout, tak si je připomeňme alespoň pro ty, kteří k nim odpor nemají. Třetí generace Octavie a třeba takový Golf Sportsvan jsou vlastně skvělá rodinná auta, navíc je na trhu opravdu široký výběr.

Octavii s nájezdem do 150 000 km, s benzinovým motorem o výkonu přes 100 kW a z roku 2015 či mladší koupíte už od 230 000 korun, kolem 350 tisíc už je opravdu hezký výběr. Sázkou na jistotu je motor 1.4 TSI, který se zbavil dětských nemocí a od konce roku 2014 je prakticky bezproblémový. Pěkně jede a rozumný řidič s ním zvládne jezdit za 6,5 litru na 100 km.

Nebáli bychom se ani motoru 1.8 TSI. Už je to vylepšená verze, která nemá diskutované problémy předchůdce (spotřeba oleje, problémy s rozvody). A navíc dostanete vylepšenou zadní nápravu, která jízdní vlastnosti a komfort posune o trochu dál. Jediné, čemu bychom se vyhnuli, je automat DSG. On sice funguje dobře, ale popojíždění s ním bývá trochu ucukané a po vyšších nájezdech hrozí drahými závadami. Pro praktický Golf Sportsvan platí to samé, ale u něj si připlatíte. Proti Octaviím bývá tak o 50 tisíc dražší.