10 otázek a odpovědí před koupí prvního elektromobilu: Co všechno ovlivní dojezd? A nezruinuje mě péče o baterii?

Ačkoli českému trhu stále dominují auta s tradičními spalovacími motory, počet elektrických vozů pozvolna roste. Jen loni se (i díky rozsáhlému dotačnímu programu) u nás registrovalo skoro jedenáct tisíc elektromobilů, což na celkových prodejích znamenalo podíl skoro pět procent.

Pokud jste statistiky v loňském roce nerozšířili, ale s myšlenkou pořízení elektromobilu si pohráváte, může být právě tohle souhrn pro vás. Ve spolupráci s Toyotou, která má s elektrifikací bohaté zkušenosti (vždyť třeba hybridní Prius je tu s námi už od roku 1997), odpovídáme na deset nejčastějších otázek kolem elektrických aut:

Mnoho motoristů řeší jako první věc dojezd elektromobilu. Bude mi 300, 400, 500 kilometrů stačit, když můj spalovák zvládne klidně i dvojnásobek? Pravdou je, že drtivá většina Evropanů najezdí denně kolem 60 kilometrů, takže by průměrný elektromobil museli nabíjet nanejvýš jednou týdně.

Schopnosti a parametry elektroaut se navíc kvapem zlepšují, dojezdy i nabíjecí výkony rostou, takže u rychlodobíječek trávíme stále méně času. Spíše než dojezdovou úzkost bychom řešili dobíjení. Mám možnost nabíjet doma třeba přes noc? Pokud ne, je dobré si zjistit, kde v okolí bydliště či na pravidelné trase mám nejbližší dobíječky, aby pro mě cestování bylo co nejvíce komfortní.

Normovaný dojezd v tabulkách vypadá slibně, ale realita ve skutečném provozu je potom jiná. Proč? Pravdou je, že dojezd elektroauta ovlivňuje mnoho faktorů - rychlost, počasí (a s tím spojené vytápění kabiny), ale třeba také kola. Nejen jejich velikost, ale i správné tlaky v pneumatikách nebo druh obutí.

Abyste dojezd elektroauta maximalizovali, doporučuje se především plynulá jízda. Při zpomalování a brzdění se vám sice energie do baterie vrací díky rekuperaci, ale s častými prudkými rozjezdy bude dojezd chtě nechtě klesat. Drtivá většina elektroaut – včetně těch od Toyoty – je dnes vybavena také mobilní aplikací s dálkovým ovládáním, takže si můžete vůz předehřát nebo vychladit na dálku ještě během nabíjení. I to dojezd zvýší, protože nepřijdete o energii uloženou v baterce.

Nenabíjíte-li doma nebo v práci, musíte spoléhat na síť veřejných dobíjecích stanic. Dobrou zprávou je, že ta česká se neustále rozšiřuje a každým rokem u nás vyrůstají desítky až stovky nabíjecích bodů od různých poskytovatelů.

Potřebuji teda nespočet čipů a nabíjecích karet? Ne tak docela. Řada automobilek vám k elektromobilu nabídne rovnou i svou vlastní nabíjecí kartu, která má zvýhodněné sazby a můžete s ní dobíjet prakticky u všech stojanů. V případě Toyoty lze s jejich programem Charging Network „tankovat“ energii po celé Evropě, nepotřebujete k tomu žádné další čipy nebo zdlouhavé registrace přes mobilní aplikace u jednotlivých stojanů.

Výrobci zpravidla doporučují střídat pomalé (AC) a rychlé (DC) nabíjení elektrovozu, což je dobré pro životnost baterie. Stejně tak je ideální nabíjet v rozmezí 0 až 80 procent. Nejenže tím trakční akumulátor šetříte, ale právě mezi těmito hodnotami je nabíjecí výkon nejvyšší a elektrovůz se nabije rychle. Posledních dvacet procent pak, podobně jako třeba u vašeho telefonu, trvá nejdéle. Pokud jste tedy na dlouhé cestě, je čekání na stoprocentní dobití neefektivní.

Maximální nabíjecí výkon je hodnota, kterou se automobilky často chlubí. Nabízela by se myšlenka, že čím vyšší je nabíjecí výkon, tím rychleji se auto dobije. Platí to však jen zčásti. Maximálního výkonu dosáhnete pouze za ideálních podmínek a na krátkou dobu. Mnohem důležitější je tedy nabíjecí křivka, která prozradí, jak moc nabíjecí výkon elektroauta s rostoucími procenty klesá. Takový údaj už vám dnes ukáže i většina moderních rychlonabíječek na svém displeji.

Životnost baterie je rovněž častým tématem, podobně jako v jiných elektrických zařízeních totiž může časem degradovat. Baterky jsou ale dnes kryty rozsáhlými zárukami, Toyota například na akumulátor dává záruku na 10 let nebo milion kilometrů s tím, že její kapacita neklesne pod 70 %. Značka přitom očekává, že po takové době bude kondice baterie někde kolem devadesáti procent.

Kdyby ale přece jen mělo z nějakého důvodu k opravě či výměně baterie dojít, nebude to pro mě likvidační? Určitě ne. Pravdou je, že trakční baterie tvoří významnou složku z celkové ceny elektromobilu, ale kdyby se náhodou něco pokazilo, není potřeba ji měnit celou, ale pouze daný článek či modul.

Dlouhodobě je to dáno hlavně technologií, která ještě není tak všední, a její pořízení je tedy logicky dražší. V poslední době už se ale většina nových elektromobilů dostává do cenových hladin svých spalovacích ekvivalentů. Zákazník si tedy může vybrat, jestli za daný peníz zvolí benzin či naftu nebo přesedne do elektromobilu. Ten sice může být o něco dražší, zase ale má výrazně nižší náklady na provoz.

Nespočet celoevropských i světových studií říká, že ano. Podobně, jako to kdysi bylo s mobilními telefony – s dalším rozšířením technologií a nabídky elektroaut budou tyto vozy dostupnější.

Po vlajkových elektromobilech jednotlivých značek se nabídky začínají rozšiřovat směrem dolů, tedy do segmentů menších a levnějších aut. Po crossoveru bZ4X představila Toyota nedávno městský Urban Cruiser. Tím ale nekončí, ještě letos se ukáže minimálně jeden další elektromobil a výhledově chce Toyota nabízet elektrickou variantu v každém automobilovém segmentu.

Značku Toyota sice máme neodmyslitelně spjatou s vozy elektrifikovanými (v drtivé většině hybridy), ale jak vidno, v dohledné době se nebude bát šlápnout ani do ryzích elektromobilů! Do roku 2030 se portfolio významně rozšíří, toho času chce značka prodávat 3,5 milionu elektromobilů ročně.