V autech budou další povinné systémy: Černé skříňky odhalí, co se dělo před nehodou

Pokud jste se teď právě nadechli a chtěli začít s lamentováním, tak ještě vydechněte a klid. Zapisovač údajů o události je jen jednou z několika novinek platných u vozidel čerstvě uvedených na trh a stane se povinnosti pro všechna prodaná od července 2024 dále. Společně s asistentem rychlosti jde o jednu z mnoha novinek, které evropská legislativa bude u nových aut vyžadovat kvůli zvýšení bezpečnosti.

Shrňme si to… Vozidla homologovaná po 6. 7. 2022 pro silniční provoz musí mít nainstalovány systémy, které mají zvýšit obecnou bezpečnost, ochranu cestujících ve vozidle a zranitelných účastníků silničního provozu. Patří mezi ně jak tolik diskutovaný inteligentní asistent rychlosti, tak třeba upozorňování na rozptýlenost řidiče, signál nouzového brzdění nebo detekce zpětného chodu. „Jde primárně o zvýšení bezpečnosti v autech,“ říká Ivo Drahotský, dopravní analytik. Modely homologované před letošním červencem nemusí tyto systémy mít na palubě ještě 2 roky. Týká se to samozřejmě jen nově vyrobených aut.

Automobilky Škoda Auto i Hyundai již uvedly, že jejich asistent rychlosti bude fungovat čistě na principu upozornění pro řidiče a nebude mu nijak zasahovat do řízení. A podobně asi bude reagovat většina výrobců, málokdo si nejspíš dovolí aktivně řidiče omezovat, byť se zrovna tenhle systém dá vypnout, případně by se měl dát překonat razantnějším přidáním plynu. „Podobný systém je například již dnes používán ve Spojených arabských emirátech,“ podotýká Drahotský. „Dost možná si toho všimnete už v prvním taxíku při cestě z letiště.“ A dlužno podotknout, že tamní řidiči si z neustálého pípání většinou nic nedělají.

„Systémy sledující pozornost řidiče musí být v činnosti neustále, nicméně nemohou uchovávat informace a poskytovat je třetím stranám. Nesmí být zpřístupněny, a zároveň musí být po zpracování okamžitě vymazány,“ vysvětluje Ivo Drahotský. Podobné systémy už znají lidé třeba z nových škodovek, kde je vybízí k zastavení ikonka se šálkem kávy.

Zatímco všechny tyto systémy jsou více či méně diskutabilní, tak jeden z nich ale dává smysl a spousta automobilek ho používá již několik let. Jde o signál nouzového brzdění, což může být jak mimořádné použití varovných blinkrů, tak blikající brzdová světla. Systém se spustí při tvrdém (krizovém) brzdění, kdy řidič zatlačí na brzdový pedál výrazně větší silou. Zná to každý účastník okruhového jezdění, kde civilní auta často podobně blikají. Jenže zatímco na okruhu to může otravovat, tak v provozu to může zachraňovat životy.

Nicméně ten poslední bezpečnostní prvek povinné výbavy už s takovým nadšením jistě přijatý nebude. Jedná se o Zapisovač údajů o události, který zaznamenává a uchovává kritické parametry a informace týkající se nárazu krátce před srážkou, v jejím průběhu a bezprostředně po ní. Dá se přirovnat k „černé skříňce“, kterou známe z leteckého provozu. „Systém zachycuje rychlost vozidla, brzdění, polohu a náklon vozidla na silnici, stav a míru aktivace všech jeho bezpečnostních systémů a palubního systému eCall s napojením na linku tísňového volání 112, aktivaci brzd a relevantní vstupní parametry z palubních systémů bezpečnosti,“ vysvětluje odborník.

Jak už zaznělo, systém nepůjde vypnout, což samozřejmě vzbudilo velkou nevoli jak mezi řidiči, tak mezi ochránci osobních údajů. Okamžitě se začalo mluvit o tom, že data bude možné zneužít, že pojišťovny i policie dostanou do rukou zbraň nebo že všichni budeme rovnou sledováni Velkým bratrem. „Nařízení přijaté společně s uvedením Zapisovače událostí stanovuje, že zaznamenané údaje mohou být zpřístupněny vnitrostátním orgánům pouze pro účely zkoumání a analýzy nehod,“ říká k tomu Drahotský.

„Zapisovač údajů o události nesmí být schopen zaznamenávat poslední čtyři čísla identifikačního čísla vozidla ani žádné jiné informace, podle nichž by bylo možné identifikovat jak vozidlo, tak jeho vlastníka nebo držitele. Informace mohou být využity v rámci technické analýzy dopravní nehody, ale nesmí být užity veřejně, což vyplývá přímo z Obecného nařízení o ochraně osobních údajů GDPR.“

V případě nehody budou k dispozici kromě dat vztahujících se ke kolizi a postřetovému ději rovněž informace týkající se pohybu vozidla a jednání řidiče zhruba pět sekund před střetem. Jak je ale patrné, tak systém by neměl být zneužíván. Samozřejmě, že otázkou je, jestli se třeba tohle časem nezmění, že si to policie nebo pojišťovny neprosadí, ale aktuálně je to jasně dané. Je to podobné jako třeba se záznamem z bezpečnostních kamer, které si mnozí řidiči do auta montují dobrovolně.

Tak co vy na to? Který z těchto systémů vám dává smysl a který naopak vnímáte vysloveně negativně? A myslíte si, že díky nim bude na silnicích bezpečněji?