Článek
Pravidla jsou tady od toho, aby se… dodržovala! A to zejména ta dopravní. Proč? Protože by to u nás vypadalo jako v Rumunsku (lepší případ) nebo jako v Indii, kterou lze považovat za dopravní peklo.
Soubor předpisů a nařízení ovšem má své výjimky, díky nimž lze legislativu beztrestně porušit. Jenže obvykle jde pouze o stavy krajní nouze, které si mnozí řidiči vykládají po svém. A právě na pár příkladů, co je a není krajní stav nouze, jsme se podívali i my.
Co je stav krajní nouze?
K vyloučení protiprávnosti jednání - jinak vykazujícího znaky přestupku - musí být v souladu s § 2 odst. 2 písm. b) zákona o přestupcích splněny tři základní podmínky, kterými jsou:
- existence nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem
- skutečnost, že tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil (podmínka proporcionality)
- že toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak
Porušení dopravních předpisů
V životě skutečně mohou nastat chvíle, kdy je třeba v zájmu odvrácení nebezpečí nebo záchrany života dopravní pravidla porušit. Na druhou stranu je třeba rozlišit rozdíl např. mezi dopravou postiženého s ukopnutým palcem a ženy ve stavu probíhajícího porodu.
K tomu je třeba přemýšlet nad tím, jestli být osamělým dopravním hrdinou, nebo požádat o pomoc záchranáře či policii. Sice ne každý hrdina nosí kápi, nicméně neopomínejme, že hrdinů jsou plné i hřbitovy.
Každopádně níže se podíváme na vybrané dopravní přestupky a příklady, kdy jde a nejde o krajní nouzi.
Přejetí plné čáry
Rozhodně neplatí dogma, že plnou čáru nelze přejet za žádných okolností. Novelizovaný zákon totiž o plné čáře hlásí toto: „Je zakázáno přejíždět nebo ji nákladem přesahovat, pokud to není nutné k objíždění, předjíždění cyklisty, odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci nebo vjíždění na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci.“
Tedy odbočujete-li někam na polňačku, musíte dát včas blinkr a přednost vozidlům jedoucím proti. Pak smíte i přes jednu plnou čáru přejet a nepůjde o přestupek ani o krajní nouzi. Pokud se z místa ležícího mimo pozemní komunikace vracíte, tak opět můžete legálně přejet přes plnou čáru, ovšem znovu dáváte přednost v jízdě, tentokrát všem.
A co když je plná čára dvojitá? Pak je litera zákona následující: „Je zakázáno ji přejíždět nebo ji nákladem přesahovat, pokud to není nutné k objíždění.“
Ale co je objíždění? Jak se to s ním má? Jak jste se dočetli výše, při objíždění lze legálně přejet dokonce i dvojitou plnou čáru, nicméně má to svá zákonná pravidla.
„Řidič, který při objíždění vozidla, jež zastavilo nebo stojí, nebo při objíždění překážky provozu na pozemních komunikacích nebo chodce vybočuje ze směru své jízdy, nesmí ohrozit ani omezit protijedoucí řidiče a ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.“
V praxi to znamená, že dle předpisů smíte objíždět až tehdy, pokud proti vám nejede žádné jiné vozidlo, případně je dostatečně daleko před vámi. Do toho tímto manévrem nesmíte ohrozit ostatní.
A co cyklista? Od ledna 2022 došlo ke změně legislativy, proto je předpisy povolené přejet plnou čáru i při předjíždění cyklisty. U toho je ovšem potřeba dodržet zákonný rozestup minimálně 1,5 metru, případně minimálně 1 metr v místě s nejvyšší dovolenou rychlostí nepřevyšující 30 km/h. Také myslete na to, že při předjíždění cyklisty nesmíte ohrozit ani omezit protijedoucí vozidlo a nesmíte ohrozit vozidlo jedoucí za vámi. Užití blinkrů asi netřeba připomínat.
Ovšem co když potkáte pomalu jedoucí bagr nebo adolescenta v mopedautě (nikoli tedy cyklistu)? Pozor, tehdy už se nebavíme o objíždění, nýbrž o předjíždění a tam ve vztahu k plné čáře platí jiná pravidla. Je-li ovšem silnice dostatečně široká, neplatí zde zákaz předjíždění a vy onu plnou čáru během předjížděcího manévru nepřejedete, tehdy jde o legální (předpisy povolené) předjetí. Také myslete na to, že při předjíždění nesmíte ohrozit ani omezit předjížděného.
Za krajní nouzi ve vztahu k plné čáře pak lze považovat ten stav, kdy potřebujete provést krizový vyhýbací manévr, při němž přejedete plnou čáru – např. náhlá překážka před vozidlem. Naopak za krajní nouzi nelze považovat kupříkladu situaci, kdy spěcháte do práce, řidič před vámi jede pomalu a vy jej předjedete přes plnou.
Jízda na červenou
Pakliže je to nutné pro vytvoření prostoru pro projetí vozidla IZS či jiného s aktivovaným právem přednosti v jízdě (majáky), smíte v nezbytně nutné míře vjet do křižovatky na červenou. Naopak jako krajní nouze vám nejspíš neprojde projetí na červenou z důvodu dlouhého intervalu semaforu (dlouhá červená) nebo kvůli tomu, že „nikde nic nejelo a já spěchal“.
Překročení rychlosti
Jde-li o život a vy transportujete skutečně vážně zraněnou osobu k nejbližší pomoci, tehdy vám v rámci této krajní nouze případné překročení rychlosti patrně projde. Pamatujte však, že by se o tom, že vezete někoho v život ohrožujícím stavu, měly co nejrychleji dozvědět složky IZS, které vás navedou či usměrní.
Zajímavý je v souvislosti s překročením rychlosti v krajní nouzi příklad z roku 2009, kdy jistý pracovník soukromé bezpečnostní agentury jednoho dne v pět hodin ráno překročil při hlášeném výjezdu (poplach) rychlost v tunelu Mrázovka o 13,5 km/h, za což dostal finanční postih, ač se vydal odvrátit potenciální riziko ohrožení majetku.
Dotyčný se však odvolal až k Nejvyššímu správnímu soudu, který jeho jednání nakonec uznal jako krajní nouzi. Tento případ ovšem nelze brát jako precedens, pouze poukazujeme na to, jak složité je rozeznat/určit krajní nouzi, jelikož při jejím posuzování hraje roli řada faktorů. Zde např. i to, že dotyčnému nebylo prokázáno, že svoji rychlejší jízdou v tunelu někoho ohrozil.
Abychom ještě tuto kapitolu formálně doplnili, tak porušení rychlosti kvůli spěchu za příbuznými, zlomené ruce nebo bolesti zubů opět patrně nebude uznané jako krajní nouze.
Zastavení v místě zákazu zastavení
Zde nejspíše bude jako krajní nouze akceptovaná např. náhlá zdravotní indispozice, nicméně nutkání na zvracení u dítěte, potřeba akutního vyměšování u dospělého či nástup osoby zdravotně postižené už může být poněkud hraniční a také závislé na prvotním rozhodnutí policisty.
Zastavení na místě, kde je to zakázané, například z důvodu vyřízení hovoru nebo vyložení/naložení těžkého nákladu, bude jako krajní nouze posuzováno jen těžko.
Zastavení a stání v připojovacím pruhu
Zastavíte-li vozidlo v připojováku z důvodu například kolony nebo příliš hustého provozu, je to zákonem přípustné, tedy nejde o protiprávní jednání ani o krajní nouzi. O tu by šlo v případech, když máte poruchu, zdravotní indispozici či poškozené vozidlo po nehodě a to v připojovacím pruhu zastavilo a stojí.
Za krajní nouzi by šla považovat také situace, kdy zastavíte vozidlo v připojovacím pruhu z důvodu poskytnutí první pomoci při nehodě nebo kvůli jejímu odvrácení.
Pokud ovšem potřebujete na malou, přerovnat náklad nebo se podívat do mapy, kam dál, rozhodně k takovému zastavení použijte úplně jiná místa.
Krajní nouze není černobílá
Je jasné, že najdete stovky situací, které se budou zdát sporné (šlo/nešlo o krajní nouzi), nicméně jejich posouzení pak v případě dopravního přestupku může nastolit správní orgán, popřípadě až soud. Ona hranice je totiž kolikrát velmi tenká a pro finální verdikt budou hrát roli i konkrétní okolnosti dané situace. Krajní nouze tak rozhodně není černobílá.
Lze tedy nanejvýš doporučit se dopravních předpisů držet a k jejich porušení se uchýlit až ve chvíli, kdy skutečně jde o krajní nouzi jako takovou. A k tomu je kolikrát potřeba i dostatečná soudnost nebo jen obyčejná znalost čísel tísňových linek 150 (112), 155 či 158. Někdy je totiž lepší nechat řešení na profesionálech než riskovat flastr, soudní tahanice či snad dočasný pobyt v base nebo trvalý na krchově.