Ohleduplností až k maléru: Pouštění aut z připojovacího pruhu je přestupkem, častokrát nebezpečným. Můžete přijít i o řidičák

Být ohleduplný na silnicích je vznešená vlastnost, jež dělá z těch, kteří ohled na ostatní účastníky silničního provozu berou vážně, každodenní superhrdiny bez kápě. Jenže nic se nemá přehánět, nebo dokonce dotahovat do extrému. Zejména pak za volantem ještě platí pořekadlo „všeho s mírou“.

Znáte tu typickou situaci, kdy jedete mimo obec na víceproudé silnici v pravém pruhu (tedy tak, jak se má) a najednou se v připojovacím pruhu po vaší pravici objeví jiný řidič. Gentlemanské řešení z vaší strany je buď ubrat (pokud neohrozíte toho za sebou), nebo přidat (pokud předpisy dovolí) – to proto, aby se daný šofér mohl zařadit. Předpisové řešení je pokračovat v jízdě v pravém pruhu ustáleným tempem, avšak vzít v patrnost připojujícího se řidiče a být připraveni na jeho manévr reagovat.

Dotyčný řidič v připojováku pak musí správně vyhodnotit situaci a buď se zařadit dostatečně před vás (nejde o protizákonné předjíždění), případně za vás. Takový řidič vás při připojovacím manévru nesmí ohrozit, ale může omezit (to zákon nezakazuje). Tedy přeloženo do hovorové češtiny: při přejíždění z připojovacího pruhu nesmí řidiči v průběžném pruhu vzniknout nebezpečí, ale může zpomalit svou jízdu.

Co ovšem dělat, pokud zařazovací manévr zkrátka nevyjde? Zastavit a stát v připojovacím nebo odbočovacím pruhu je zákonem zakázáno (vyjma poruchy, nehody), proto lze za určitých podmínek doporučit pokračovat v připojování za připojovacím pruhem, tedy v pruhu odstavném (je-li přítomen).

Tehdy si však musíte být jisti, že je pruh dostatečně široký, zpevněný, není tam žádná překážka. Také mějte na paměti, že jde o porušení předpisů a pouze o krajně nouzové řešení, nikoli každodenní rutinu.

Ale co dělat, když se z připojovacího do průběžného pruhu nelze připojit zejména kvůli provozu či koloně? Nebo nechcete pokračovat odstavným (přestupek) či nemůžete? Tehdy smíte/musíte (ideálně až na konci) v připojovacím pruhu zastavit vozidlo, jenže tím vysoce riskujete, že se někdo připojí zezadu (nabourá) do vás nebo kolem vás začne provádět nebezpečné manévry.

Toto všechno je legislativa a teorie, nicméně praxe vypadá mnohdy trochu jinak a častokrát jsou v roli chybujících kamioňáci. Řidičská soudržnost je tedy sice hezká a namístě, ovšem bezpečnost musí být vždy priorita.

Praxe je tedy dost často taková, že jakmile nějaké vozidlo najede do připojovacího pruhu, tak šoféři jedoucí mimo obec po víceproudé silnici vpravo zvolí jakožto řešení uhnout se do vedlejšího levého pruhu. Jenže tehdy přichází v prvé řadě porušení předpisů. Ty totiž hlásí následující.

„Mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.“

Pokud tedy v takovém případě dotyčnému připojujícímu se řidiči mimo obec ohleduplně uhnete (uhnutí není předjíždění ani objíždění), porušujete tím silniční zákon. A ten ještě dodává:

„Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy.“

A přesně tady přichází ta chvíle, kdy musíte zapojit nejen rozum selský, ale i správný odhad a pohled do zpětného zrcátka. Totiž, jestliže budete na víceproudé komunikaci mimo obec sami, je tohle pouštění z hlediska gentlemanství (ne z pohledu zákona) přípustné.

Pokud je slabý provoz a vy tímto přestupkovým přejetím do vedlejšího pruhu za účelem pouštění připojujícího se řidiče nikoho neomezíte ani neohrozíte, tak budiž, v rámci ohleduplnosti dejme tomu, nikoli však z pohledu legislativy.

Reálný problém v takové situaci nastává tehdy, pokud někdo jede za vámi v levém pruhu (např. předjíždí) a vy mu to tam zprava takzvaně pošlete, abyste uvolnili prostor pro řidiče, co se připojuje. Tehdy konáte nejen přestupek (viz citace zákona výše), ale i nebezpečné jednání. Stačí se podívat na příkladný krátký videosestřih zachycující typickou dopravní situaci u nás.

A pozor, záleží také, v jakém autě sedíte, protože za takové velečíslo (podobné tomu na videu) můžete přijít i o řidičák. Pokud totiž hlídka policie / správní orgán / soud vyhodnotí, že už šlo o předjíždění, máme tu další legislativní bod.

„Řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním.“

Navíc, pokud jste na dálnici a řídíte náklaďák nad 3,5 tuny nebo jízdní soupravu delší než 7 metrů, hrozí vám za pouhé omezení ostatních řidičů při předjíždění až zákaz řízení.

„Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3,5 t a řidič jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, nesmí předjíždět jiné vozidlo, pokud k jeho předjetí nemá dostatečnou rychlost, takže by omezil v jízdě ostatní vozidla svou výrazně nižší rychlostí jízdy.“

Pokud vás v takové situaci obdobné jako na videu jakožto řidiče nákladního vozu nad 3,5 t / jízdní soupravy nad 7 m na dálnici načape policejní hlídka s kamerou, můžete se pak dostat do legislativního kolotoče (šlo/nešlo o předjíždění/ohrožení/omezení), který v lepším případě končí pokutou, v tom horším papíry v čistírně.

V každém případě děkujeme všem řidičům za ohleduplnost, ovšem zároveň upozorňujeme, abyste to s ní nepřeháněli. Takové nerozumné samaritánství totiž může vést jednak k porušení předpisů a k pokutě, ale také k daleko většímu maléru, kde skřípají plechy, potažmo vyhasínají životy.