Článek
Bylo tomu zkraje letošního léta, co se z jedné vyjížďky po hradeckých cestách nevrátila v celku Praga Piccolo, do níž zezadu nabourala řidička jedničkové Fabie. Zatímco škodovka utrpěla škodu za 10 tisíc, odhadní škoda zdemolované pragovky byla nejméně milion.
Letní nehoda Pragy Piccolo se neobešla bez zranění, auto zůstalo na odpis.
To nás inspirovalo k tomu, abychom pro vás zjistili, jak je to s pojištěním takto starých veteránů po stránce povinného ručení i havarijního pojištění a také jak se řeší opravy těchto vozů, jejichž autorizované servisy zavřely před mnoha a mnoha lety. Studnicí moudrosti nám byla pojišťovna Uniqa.
Povinné ručení veterána
Veteránské vozy registrované na základě průkazu historického vozidla platí bez ohledu na registrační značku (ve smyslu bílé či zelené V) velmi nízké povinné ručení, protože je u nich předpoklad, že na silnice budou vyrážet jen zřídkakdy, obvykle za účelem návštěvy srazu nebo přehlídky.
Veteránské vozy obvykle moc nejezdí, většinou jen na srazy či přehlídky.
Pozor, jakmile má veteránské auto v registru status provozované, je nutné mít platné povinné ručení i v případě, kdy vůz např. stojí přes zimu v garáži nebo je rozebrán v rámci opravy. Jediná omluvenka pro neplacení povinného ručení jsou značky umístěné do depozitu, což se týká i běžných automobilů.
Tedy i pro veteránisty platí, že pokud se vykašlou na sjednání povinného ručení a jeho úhradu na provozované vozidlo, přijde jim sankční pozdrav od České kanceláře pojistitelů.
Je-li veterán v registru vozidel veden jako provozovaný, musí mít platné povinné ručení.
Může však pojišťovna odmítnout nabídnout povinné ručení vozu z důvodu, že jde o příliš starý veterán? Na to nám Eva Svobodová z Uniqy reagovala následovně. „Povinné ručení se musí nabídnout každému motoristovi ze zákona, je-li auto technicky schváleno do provozu, je aktuálně technicky způsobilé a má na to potvrzení.“
Havarijní pojištění veterána
Havarijko na staré veterány na rozdíl od povinného ručení neseženete u každé pojišťovny. A pokud už seženete, zohledňují se při výpočtu ceny mimo běžných faktorů ještě dva navíc. Začíná se pochopitelně škodní historií provozovatele, posuzuje se rizikovost jeho samotného a rovněž se bere v potaz cena vozidla.
Havarijní pojištění u veteránů je už vyšší dívčí.
Ta ovšem nejde vyčíst z běžných tabulek, nýbrž se musí zohlednit růst ceny vozidla v čase, případně (ne)dostupnost náhradních dílů, které se musí mnohdy vyrobit kusově. Dalším faktorem je čas, způsob a náročnost potenciálních oprav, což má rovněž vliv na hodnotu vozu. Dost často se k takovým případům musí povolat znalec, od jehož posudku se poté pojišťovna odrazí.
Ono je to dané i tím, že na staré veterány už zkrátka žádné smluvní servisy nejsou. Zkuste si hledat takovou autorizovanou opravnu automobilů značky Wikov, Aero nebo třeba Laurin & Klement. Patrně nenajdete.
Nehoda veterána
Pakliže se stane starý veterán účastníkem dopravní nehody, tak jako viník je krytý klasickým povinným ručením, ovšem je-li jako poškozený, pak musí na scénu obvykle nastoupit znalci. Ani sebelepší „pojišťovák“ totiž není zpravidla kompetentně schopen určit reálnou výši škody jako znalecký specialista, který oboru hoví.
Zde může nastat problém pro viníka nehody, který sešrotuje veteránské vozidlo. Obvykle ne u Pragovky Piccolo, jejíž hodnota převyšuje milion, ale u daleko vzácnějších kousků. Nezapomeňte, že pojišťovna plní jen výše sjednaného limitu, zbytek jde za vámi. Takže pokud chcete šetřit a limity nastavíte na minimum (35 milionů), může se výjimečných případech karta obrátit proti vám.
Určit reálnou výši škody na starém veteránském voze musí častokrát až znalec.
Dalším faktorem může být výpočet ztracené hodnoty kvůli havárii vozu, případně kompenzace ztrát za zničené původní originální díly, které v rámci opravy musí být nahrazeny druhovýrobou. Legrací není ani stanovení výše případné totální škody, opět z důvodu absence tabulek nebo třeba rozmanitějšího trhu.
Velký pozor si veteránisté (stejně jako běžní motoristé) musejí dát na organizované závody, kde účastníci nemusí dodržovat silniční předpisy v plném rozsahu. V takových případech běžné pojištění neplatí.
Pozor na veteránské závody, kde se nemusí plně dodržovat pravidla silničního provozu. Tam běžné pojištění neplatí.
Suma sumárum povinné ručení je pro historická vozidla levnější, nicméně pro provozovatele platí stejná pravidla jako pro všechny ostatní. Teprve až při řešení havarijního pojištění nebo škodní události (poškozený) jsou věci malinko složitější a kolikrát vyžadují posudek znalce.
Na závěr bychom chtěli vlastně všem aktivním majitelům historických aut poděkovat, že i přes objektivní strach o své plechové miláčky se vydají do provozu, a my se tak můžeme kochat motoristickou minulostí nejen zpoza muzejních kójí, ale pěkně naživo, na silnici, v přirozeném prostředí drtivé většiny automobilů.