Článek
„Ne tak zhurta!“ Tak nějak by se velmi lakonicky dalo popsat stanovisko německého Ministerstva dopravy vůči plánovanému zákazu prodeje spalovacích motorů na území EU od roku 2035. Zatímco jiné státy a automobilky plánují přechod na elektřinu, Němci vidí ve zbývajících 13 letech dostatek času na zlepšení stávajících technologií.
Hlavním hlasem naděje pro tento staromódní, tak probádaný typ pohonu, je sám německý ministr pro digitální záležitosti a dopravu Volker Wissing, který se na tohle téma vyjádřil na jednom neformálním mítinku v Paříži, kde byli přítomni i jeho kolegové zastupující další země. Má to podle něj jen jeden háček: „Podmínkou je, že všechna auta se spalovacími motory budou schopna jezdit na syntetická paliva,“ přiznal Wissing.
Syntetická neboli obnovitelná paliva mohou v budoucnu nahradit ta fosilní. Jinými slovy – syntetická paliva, jako je jako třeba bionafta, mohou reálně přinejmenším oddálit zánik aut spalujících benzin a naftu, a to minimálně do doby, než výrobci vyřeší „dětské nemoci“ elektromobilů. Nebo dokud bude o vozy se spalovacími motory zájem.
„Pro budoucnost mobility je krátkozraké se spoléhat čistě jen na elektrický nebo vodíkový pohon,“ přiznal německý ministr. Podle něj je jednou z hlavních překážek nedostatek takových vozidel, vybudování infrastruktury a její reálné zaštítění – energetické i finanční.
Pohledy světových výrobců na tuto problematiku se různí. Někteří už teď upouští od dalšího vývoje spalovacích motorů a investují své prostředky do vývoje baterií. Naproti tomu takové Audi oznámilo, že si některé jejich naftové motory už teď poradí se syntetickou naftou HVO. Ta má dle automobilky z Ingolstadtu snížit emise o 70 až 95 procent.
Zajímavé je, že Němci v tomto pohledu nejsou sami – podobně se k problematice vyjádřil rovněž italský ministr pro ekologickou dopravu, Roberto Cingolani. Dle jeho slov je prakticky nemožné, aby budoucnost všech zákoutí pozemní dopravy byla „založena pouze na elektromobilitě“.
Cingolani vidí budoucnost v „nové generaci hybridů, v posouvání hranic [technologií], snižování karbonizace a zároveň zvyšování účinnosti spalovacího motoru“. Ke skeptikům ohledně přechodu na elektromobilitu patří také Čína, z výrobců jsou slyšet výtky od Toyoty, Volkswagenu nebo Stellantisu.
Stanovisko Itálie je vlastně pochopitelné – sportovní vozy poháněné spalovacími motory patří k jejich průmyslu i kultuře. Není tajemstvím, že italská vláda rovněž jedná s Evropskou komisí ohledně výjimky pro jejich deseti- a dvanáctiválcové skvosty – pochopitelně z obav, že tichý italský supersport si bude chtít koupit jen málokdo.
Jaký bude výsledek? Nechme se překvapit. Je ale evidentní, že někteří výrobci si už teď uvědomují, že byť je energetická efektivita elektromobilu obdivuhodná a zátah zejména v nízkých rychlostech pozoruhodný, nepřináší v praxi jen samé výhody. Aktuálně mají více než deset let na to, aby to dokázali. Co si o tom myslíte vy?