Odstup 1,5 metru nestačí, pozor na křižovatkách a přechodech: Jak na silnici vyjít s cyklisty

„Pumpičkáři“ nemají mezi řidiči příliš dobrou pověst, protože cyklisty nikdo nenutí studovat dopravní předpisy, takže je často buď neznají, nebo rovnou ignorují, případně si je ohýbají dle potřeby. Umí se také chovat velmi nepředvídatelně a jezdí z pohledu aut zoufale pomalu, takže se stávají nevyzpytatelnou překážkou silničního provozu. Faktem však je, že spousta cyklistů jsou zároveň řidiči aut nebo motorek, takže se chovají odpovědně a dopravě se snaží maximálně přizpůsobit.

Ať tak či tak, odpovědnost za bezpečnost leží z větší části na straně silnějšího – tedy řidiče automobilu. Ze statistik nehodovosti navíc vyplývá, že řidiči automobilů jsou při srážce s cyklistou zodpovědní za nehodu z 58 %, což je číslo, které nám řidičům moc dobrou vizitku nedělá. Jak ho můžeme zlepšit?

Pravidlo objíždění cyklistů s odstupem 1,5 metru vyvolalo u řidičů spoustu nevole, ale spíš než k naštvanému přeměřování šířky pruhů na úzké silnici nás mělo přimět k tomu, abychom cyklisty prostě objížděli s větší rezervou než pár centimetrů kolem řídítek, i kdyby nás to mělo zdržet. Jednak nám ten odhad nemusí vyjít a dostat na kole pohlavek zrcátkem auta jedoucího o pár desítek km/h vyšší rychlostí není nic příjemného, ale i obyčejná turbulence od projíždějícího auta (nemluvě o náklaďáku) může balanc cyklisty rozhodit (Chcete ho pak sbírat z příkopu?).

Jasně, cyklisté se z pohledu auta loudají (i když se ze všech sil snaží jet rychle), ale stejně raději chvilku počkejte a předjeďte je v klidu na přehledném úseku s bezpečným odstupem, než abyste riskovali, že kvůli autu v protisměru budete muset strhnout řízení ke krajnici a předjížděného cyklistu ohrozit na životě.

Zní to možná divně, ale je to tak. Když spatříte cyklistu v protisměru, měli byste zpozornět – zvlášť na nepřehledném úseku. V tu chvíli se ho totiž může rozhodnout předjíždět nějaký řidič v jeho směru a nebezpečným manévrem může ohrozit nejen cyklistu, ale také vás (pro cyklistu je ze stejného důvodu rizikem auto v protisměru).

Nebude tak vůbec od věci, když v momentu, kdy se proti vám objeví cyklista (a nejde zrovna o dlouhou, přehlednou rovinku), chytnete volant do obou rukou (což byste samozřejmě mít měli…) a z plynu si nohu připravíte na brzdu – kdyby něco (stejně jako to můžete dělat třeba před horizontem nebo utaženou zatáčkou, pokud jste skutečně opatrní).

Další rizikové situace číhají na křižovatkách, když cyklisté odbočují. Jednak je pro ně obtížné monitorovat dopravu za sebou, pak je také obtížné rukou ukazovat směr odbočení a zároveň mít pod kontrolou řídítka. Pro řidiče je tedy snadné odbočujícího cyklistu přehlédnout (a někteří řidiči ho z pozice síly zase ignorují) – a tragédie je na světě.

Podobně nebezpečná je situace ve městě, kdy cyklista jede po stezce/chodníku ve stejném směru jako auto, které na křižovatce odbočuje doprava – cyklista pokračující rovně kříží autu cestu a využívá své přednosti v jízdě (na vyhrazeném pruhu pro cyklisty) nebo domnělé přednosti v jízdě (když na běžném přechodu nesesedne z kola). Za volantem je snadné ho přehlédnout a vjet mu do dráhy, pravidelná kontrola zrcátek je tak nezbytnost.

Pokuste se tedy předvídat situaci čtením cyklistových pohybů a spíš počítat s nejhorší možnou situací, tedy že vám to tam nerozhodný nebo neopatrný cyklista může poslat. Jasně, jeho blbost, ale vy s tím budete muset do konce života žít.

Zákon jasně říká, že cyklistovi nemusíte dávat přednost na přejezdu pro cyklisty ani na běžném přechodu, pokud kolo nevede. Jde však o pravidlo, které cyklisté často neznají nebo si ho vysvětlují po svém. Buďte tedy připravení, že vám to tam cyklista klidně může bez velkého rozmýšlení poslat. A pak se můžete vztekat, jak chcete, ale bylo by lepší, kdybyste to nejdřív ubrzdili – být nedůvěřivý a paranoidní se v tomto ohledu skutečně vyplácí.

Pamatujte na to, že stejně jako vy i cyklista se chce hezky projet a bezpečně se vrátit domů. Větší tíha zodpovědnosti za bezpečnost v tomto případě spočívá na vašich bedrech, protože vás chrání plechy. Dávejte jim důsledně přednost, kde máte, a držte si od nich odstup, kde jen to je možné – i pro vlastní čisté svědomí. Zkuste jim také odpustit, že se občas chovají nepředvídatelně nebo že pelotony cyklistů jedou kvůli bezpečnosti vedle sebe „jako auto“, abyste je museli předjet skutečně opatrně. Pořád je lepší se trochu zdržet než volat záchranku a poskytovat první pomoc.

Také díky všem spořádaným cyklistům, kteří se chovají zodpovědně a snaží se na silnici nepřekážet. A občas nám dají i znamení, že je můžeme bezpečně předjet. Celé je to o vzájemném respektu.