Co hrozí, když v zimě nabouráte na letních pneumatikách? A jak je to s celoročkami? Problém můžete mít i jako poškozený

Na začátek se hodí osvěžit si trochu legislativy, která ohledně zimního obutí říká, že: „V období od 1. listopadu do 31. března, pokud a) se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo b) lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, lze užít motorové vozidlo kategorie M nebo N k jízdě v provozu na pozemních komunikacích pouze za podmínky použití zimních pneumatik, a to u motorových vozidel s maximální přípustnou hmotností nepřevyšující 3 500 kg na všech kolech a u motorových vozidel s maximální přípustnou hmotností převyšující 3 500 kg na všech kolech hnacích náprav s trvalým přenosem hnací síly.“

„Zimní pneumatiky podle věty prvé musí mít hloubku dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů nejméně 4 mm a u motorových vozidel o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg nejméně 6 mm.“

Z citovaného vyplývá, že úderem 1. listopadu nemusíte hned letět přezout, nicméně nastane-li nějaký kontakt s policejní hlídkou, ať už formou silniční kontroly, nebo třeba nehody, může být poněkud ošemetné řešit, zdali na vozovce skutečně je souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, případně zda ji lze opravdu předpokládat. Neshoda znamená spor, spor zase vyvolá správní řízení, popřípadě soud.

Jenže, pokud jsou venkovní podmínky či stav nevhodných pneu (letní, hloubka dezénu) evidentně jasné, je období mezi 1. 11. až 31. 3. a vy s přestupkem souhlasíte, můžete od policie vyfasovat pokutu příkazem na místě do 2 000 Kč (po novele od 1. ledna 2024 do 1 500 Kč, příp. domluva). Pakliže případ postoupíte výše, můžete ve standardním správním řízení „vyhrát“ flastr od 1 500 Kč do 2 500 Kč (po novele od 2 000 Kč do 5 000 Kč).

Navíc v případě nehody řešené policií leckdy nezáleží ohledně pneumatik na tom, zdali jste viník nehody, nebo poškozený. Spravedlnost může být v tomto případě slepá: nedodržíš-li zákon, zaplatíš.

V souvislosti s nehodou je nutné počítat i s „mimozákonnými“ následky, například tím, jak se k takovému případu postaví pojišťovna. A to je samostatná kapitola…

Navštívili jsme také druhou stranu barikády a oslovili jednu z největších pojišťoven v Česku. Tedy, co když jakožto řidič způsobíte v zimním období (1. 11. až 31. 3.) nehodu na letních pneumatikách? Za Kooperativu se nám k dotazu vyjádřil tiskový mluvčí Milan Káňa.

„Jeden případ za všechny – řidič na rozbředlém sněhu narazil do před ním zpomalujícího vozidla. Znalecký posudek prokázal, že pokud by měl vozidlo vybavené odpovídajícími zimními pneumatikami, k nehodě by nedošlo.“

„Poškozenému jsme tedy vyplatili pojistné plnění z povinného ručení viníka, ale zároveň jsme byli nuceni celou výši vymáhat po viníkovi nehody.“

„Podobně bychom postupovali i v případě havarijního pojištění, tam bychom mohli klientovi krátit výplatu pojistného plnění, například bychom mu odečetli dvojnásobnou spoluúčast.“

„Důležité je to, že se musí prokázat vliv použití nevhodných pneumatik na vznik škody. Postih tedy neuplatňujeme automaticky.“

Písmem tiskového mluvčího Kooperativy jsme se dozvěděli důležitou informaci. Pokud bude prokázáno, že použité pneumatiky měly vliv na nehodu, může být plnění pro poškozeného částečně, ale i plně vymáháno po viníkovi. A to i přesto, že viník měl platné povinné ručení, ale nedodržel zákon a byl prokázán přímý vliv nevhodného obutí na nehodu. A toto se týká i havarijka, kdy pojišťovna může krátit pojistné plnění.

Pakliže by při nehodě měl poškozený obuté letní pneumatiky, patrně by nebyl nijak postihován, pokud by se neprokázal vliv nevhodných pneumatik na vznik škody. Ovšem pokud by se prokázal, mohl by mít problém (spoluvina, krácení plnění) i jakožto poškozený.

Výše popsané funguje u Kooperativy, kde se vliv letních či jinak nevhodných pneu na nehodu musí prokázat. Je však dobře možné, že obdobně budou postupovat i ostatní pojišťovny.

„Typickou zimní škodou je nedodržení bezpečné vzdálenosti. Ročně řešíme v povinném ručení 70 000 škod, kde v téměř pětatřiceti procentech případů je příčinou nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly. Většinou se jedná o menší plechové škody s průměrnou výší škody okolo třiceti tisíc,“ doplňuje problematiku zimní nehodovosti Káňa.

Vhodné zimní obutí poznáte snadno, na bočnici má vyražený alpský štít a sněhovou vločku (symbol 3PMSF), popřípadě pro Česko stačí pro zimní provoz jen označení M+S, M.S, M/S nebo MS (mud, snow). Pozor, v sousedním Německu (mimo tamních výjimek) se jako zimní pneu bere ta, která má alpský štít a vločku, pouze M+S, M.S, M/S, MS zde nedostačuje.

Dále zde máme fenomén celoročních pneu, jež se dnes dělí na dva základní typy. Ty, které alpský štít a vločku mají, ale pak také na ty, jež mají jen M+S, M.S, M/S nebo MS. Pro zimní provoz v Česku však oba typy legislativně dostačují. Najdou se i standardní celoroční pneumatiky, které ani jedno označení na bočnici nemají. Takové gumy poté nesplňují tuzemské legislativní specifikace zimní pneu.

Existují i určité výjimky, protože pracovním strojům či terénním autům na zimu legislativně postačí speciální pneumatiky se značkou POR (Professional Off-Road). Za zimní dezén se rovněž považuje ten, u něhož je na bočnici pneumatiky vyraženo ET, ML nebo MPT. Takové speciální pneu pak najdete například na vozidlech působících v agroprůmyslu.

A co vy, přezouváte na zimní, jezdíte na celoročních, anebo zimu risknete na letních? Neváhejte a dejte nám vědět v anketě níže.