Každé auto a každý rok: Co se musí v autě zkontrolovat a na co lidé nejčastěji zapomínají

Současná auta se spalovacími motory jsou velice rozmanitá. Máme tu lidovky, luxusní vozy, off-roady, nákupní tašky, střední třídu a další typy různorodých čtyřkolových vozidel. Jedno však mají všechny tyto automobily společné, minimálně jednou ročně potřebují základní servis a kontrolu.

Co by měla taková prohlídka obsahovat? Tak nejspíš tipnete olej, filtry, seřízení světel. Ale co dál? Nezapomínáte třeba na brzdovou kapalinu, kontrolu tlumičů či diagnostiku?

O tom, jak by měl základní každoroční servis správně vypadat, jsme si popovídali s Markem Mašindou, zkušeným mechanikem ze středočeských Běrunic. A nejen popovídali, rovnou jsme k němu zajeli vlastním autem a odborné úkony patřičně zdokumentovali.

Přijíždíme do běrunického servisu, na jehož dvoře zrovna Marek řeší dezinfekci klimatizace na trojkové Octavii. „Ahoj Honzo. Vezmi si servisku a přijď pak za mnou do kanceláře,“ nabádá Mašinda.

Jde tedy o první sadu úkonů – kontrola servisní knihy, hlášení závad servisu a debata v kanceláři o tom, co vše bude potřeba udělat, jak dlouho to potrvá a kolik bude předmětná péče vlastně stát.

„Teď se půjdeme projet, dám si jen ochranný přehoz na sedadlo a ukážu ti, co všechno se dá během testovací jízdy odhalit,“ povídá Mašinda a míří k modré Fabii.

Usedáme, poutáme se a vyrážíme na krátkou projížďku. Sjedeme přes obrubník a zespod podvozku se ozývá tlumená rána. Mašinda okamžitě reaguje a, jak se později ukáže, správně diagnostikuje prasklou pružinu i zničené dorazy tlumičů. Zabočujeme na odlehlou silnici a pokračujeme v jízdě.

„Nejprve zkouším, zdali auto nikam netáhne, potom si poslechnu ložiska, a to tak, že v rámci jízdy přenáším těžiště ze strany na stranu. Tehdy se ložiska dostanou do zátěže a projeví se jejich případné opotřebení,“ hlásí odborník.

„Vyzkouším také brzdění, jestli se volant nerozkmitá, což by mohlo značit zvlněné kotouče. Na rozbitých cestách při přejezdu přes hrboly zase testuji tyčky stabilizátoru, zdali správně pracují a nemají velkou vůli,“ pokračuje.

A nakonec zatížím homokinetické klouby tím, že zastavím, dám plný rejd a rozjedu se. Jestliže začne něco cvakat, je to z 98 % vnější homonikeťák. Pro test těch vnitřních sešlápnu pedál plynu, a pokud se rozkmitá volant a po uvolnění pedálu plynu kmitat zase přestane, je to pravděpodobně vnitřní kloub. Pro jistotu též ověřím vyvážení kol a dotažení jejich šroubů či matic,“ dodává mechanik.

Vracíme se zpátky do servisu a je nám jasné, že zkoušenou fabii čeká do budoucna spojka, rovněž se bude muset dotáhnout parkovací brzda, vyměnit pružiny, dorazy tlumičů a také něco udělat se začínající povrchovou korozí.

Předtím, než auto vjede na dílnu, pověřuje Marek své pracovníky kontrolou osvětlení, seřízením předních světel, diagnostikou všech jednotek a dofouknutím rezervního kola. „Máš tady dvě lehké chybové závady, psané jako trvalé, tak je smažeme a uvidíme,“ komentuje výsledky diagnostiky.

S plnohodnotnou rezervou to však není tak slavné, má tlak pouze 1,5 baru, což mechanik řeší nafoukáním pneumatiky na 2,5 baru.

Vůz míří na zvedák a z důvodu časové úspory si jej berou do parády hned dva mechanici. „Jak vidíš, tak takhle nějak by podle mě měla vypadat první část prohlídky, takže teď se vhrneme na tu druhou,“ vysvětluje Mašinda a přidává výčet, co vše pracovníci na našem voze prověří.

Kontrola

„Zjištěné závady konzultuji se zákazníkem a dohodneme se, co dál. Poté následuje kompletní kontrola brzd, jejich promazání i očištění. U bubnových brzd pak ještě brousíme hrany samotného bubnu,“ upřesňuje Mašinda.

Nechybí ani klasika, a to výměna oleje. Mechanici v rámci kontrol už starý olej vypustili, takže odkapávají jen poslední zbytky. Vzhledem k nájezdu vozu a zkušenostem dáváme na Markovy rady a jako novou náplň pro motor 1,2 TSI 63 kW volíme mazivo Shell specifikace 5W40 namísto výrobcem doporučené 5W30.

Na přetřes přichází rovněž filtry, takže mimo olejového a kabinového se řeší také vzduchový. V našem případě je však vidět, že vzducháč byl nedávno měněný, proto jej necháváme. Druhý pracovník zase vyměňuje brzdovou kapalinu (plus odvzdušnění), která má doporučenou životnost dva roky.

Servisní kniha také předepisuje vyměnit svíčky, takže se válce těší ze čtyřech nových kousků. Kdybychom měli v autě klimatizaci, provede Marek dezinfekci soustavy a jednou za dva roky kompletní výměnu chladiva. Finálním úkonem je pak ověřovací testovací jízda, odhalující případné chyby mechanika či vady namontovaných dílů.

Za necelé dvě hodiny je vše hotovo a naše modrá škodovka opouští pracoviště Autodílny Mašinda. Marek předčítá seznam potřebných oprav, přidává kalkulaci a předběžný termín realizace. Pochvalu dostáváme za řádně vyplněnou servisní knihu, vedenou od nuly po aktuálních cirka 240 tisíc kilometrů.

Nakonec se zkušeného servisáka ptáme, co lidé nejčastěji zanedbávají nebo na co zapomínají. „Za poslední roky se to docela zlepšilo, takže nejčastěji narážíme na nedofouknutá rezervní kola, neseřízené světlomety (chybně provedená výměna žárovky svépomocí), nevyměněnou brzdovou kapalinu nebo na staré kabinové filtry,“ odpovídá Mašinda.

„To, co jsi tu dnes viděl, je základní každoroční servis, který by mělo absolvovat každé auto, aby vydrželo dlouho zdravé. A netýká se to jen škodovek, ty samé úkony děláme na autech značek Range Rover, Hyundai, Ford, Volkswagen a dalších. Podle mě to zkrátka takhle nějak má správně vypadat,“ dodává zkušený mechanik z Běrunic a potřásá nám pravicí na rozloučenou.

No a my valíme domů s hřejivým pocitem, že auto prohlédl někdo, kdo věcem skutečně rozumí a ví, co a proč říká. Při přejezdu větší nerovnosti se sice ozve drnčivý zvuk, nicméně teď už víme, že jde o prasklou pružinu a opotřebené uložení tlumičů, což vyřešíme nákupem nových dílů…