Článek
Sluší se říct, že než se budeme vozit v automobilech poháněných čistě solární energií, nějakou dobu to ještě potrvá. Solární obytný vůz už by však mohl dávat docela dobrý smysl – větší rozměry umožňují efektivnější sběr energie, pro dobití baterií navíc stačí někde na nezbytně nutnou dobu „zakotvit“ a po doplnění šťávy zase vyrazit.
Zhruba takhle nějak vidí svoji vizi kolektiv zvaný Solar Team Eindhoven. Tým 22 studentů z nizozemské Technické univerzity v Eindhovenu představil patrně vůbec první obytňák na světě, který si vystačí pouze s energií sesbíranou ze slunce. Jak ale tento vynález obstojí v praxi?
Projekt zvaný Stella Vita je svými tvůrci popisován jako „energeticky soběstačný dům na kolech“ a má kapkovitý tvar pro co možná nejmenší odpor vzduchu. To mu zejména na poměry obvykle krabicovitých obytných vozů dává poměrně půvabný design, hlavní devizou protažené proudnicové siluety je však co největší plocha pro solární panely.
Průkopnický obytňák Stella Vita umí vysunout střechu pro více prostoru v interiéru. Výsuvné moduly solárních panelů pak zvětší aktivní plochu na slušných 17,5 metru čtverečního.
Ty mají plochu slušných 8,8 m2, pod střechou se však ukrývají výsuvné moduly, díky kterým se celková plocha lapající sluneční svit zvýší na celých 17,5 m2. Ty dokážou trakční baterii s kapacitou 60 kWh plně nabít za 48 až 72 hodin v závislosti na povětrnostních, potažmo slunečních podmínkách. Dojezd je pak za „běžných“ podmínek 600 km , při slunečném dni však až 720 km.
Nezapomnělo se ani na praktickou stránku věci – střechu jako takovou lze vysunout vzhůru, což v interiéru zvětší prostor nad hlavou. Dovnitř se vstupuje pomocí dvoukřídlých dveří otevíraných proti sobě a umístěných na boku vozu. Uvnitř najdeme malou kuchyňku s ledničkou, v zádi se potom ukrývá chemická toaleta. Obytná část je dostatečně velká pro plnohodnotnou manželskou postel, na které se pohodlně vyspí dvě dospělé osoby.
Kolektiv Solar Team Eindhoven prozatím neuvádí příliš mnoho technických podrobností, udává však aspoň maximální rychlost až 120 km/h, čemuž přispívá i poměrně nízká hmotnost 1700 kg – šasi vozu je totiž z hliníkové slitiny, karoserie ze sklolaminátu je ukotvena na nosné struktuře z hliníku vyztuženého pěnou.
Jen pro lepší představu, rozměry tohoto pozoruhodného proudnicového obytného vozu činí 7,2 metru na délku, dva metry na šířku (čtyři metry po vyklopení střešních panelů) a výška činí 1,8 metru.
„Solární tým z Eindhovenu“ plánuje svůj vynález otestovat v praxi – plánují podniknout testovací výlet z domovského Eindhovenu až do Punta de Tarifa, tedy na mys, který je nejjižnějším cípem nejen Španělska, ale i kontinentální Evropy jako takové.
Odvážný výlet má odstartovat už letos v září, přičemž oba body dělí vzdálenost 2350 km. Cesta tedy otestuje nejen reálný dojezd a efektivitu dobíjení na mezizastávkách, ale i robustnost konstrukce.