Nejkratší cesta k teplému moři: Vydali jsme se do italského Terstu a zjišťovali, kolik stojí cesta

Tak je to konečně tady. Léto, červenec bušící na dveře intenzitou silničáře v plném nasazení, a doba dovolených. Už za pár dní se tisíce vozidel s českými registračními značkami vydají obsadit Chorvatsko a další přilehlé státy. Důvod je vskutku jednoduchý – teplé moře.

Kdo si vystačí se studeným, vyrazí naopak na sever do Polska a už za šest hodin se máchá v chladné baltské louži. Jenže pokud hledáte spíše teplo, nabízí se trochu jiná destinace – italský Terst.

Osedlali jsme proto cestovního Mustanga s osmiválcem pod kapotou a vyrazili pro vás zmapovat nejrychlejší cestu k teplému moři.

Jestliže startujete z Prahy, nabízí se hned dvě optimální trasy. První vede přes D1 směr Brno a dále na Vídeň, Štýrský Hradec, Lublaň, Terst. Trasa zabere zhruba 7 hodin a 44 minut čistého jízdního času a je dlouhá 802 km.

Druhá možnost je vyrazit z Prahy na České Budějovice, Linec, Salzburg, Villach a Lublaň, Terst. Tato cesta časově trvá 7 hodin a 49 minut a na počítadle vašeho tachometru přibyde nejméně 744 km.

Řidiči startující z východu Čech (my jeli z Hradce Králové) to pak mohou vzít přes Velké Meziříčí, Brno, Vídeň, Štýrský Hradec až do Lublaně a Terstu. Takový výlet pak zabere osm hodin a 764 km.

Vyrážíte-li z Ostravy, pak to vezměte na Olomouc, Brno, Vídeň, Štýrský Hradec, Lublaň, Terst. Časově se připravte na 7 hodin a 47 minut trvající cestu s nájezdem 772 km.

Mimo české dálniční známky budete potřebovat ještě rakouskou, která na deset dní stojí 9,60 EUR, tedy cirka 240 Kč. V rámci nákupu máte dvě možnosti – pořídit klasickou nalepovací vinětu, anebo využít on-line portálu shop.asfinag.at k zakoupení elektronické.

Pozor, v Rakousku platí 18denní odložená platnost při nákupu přes internet, nicméně pokud vinětu pořídíte jako podnikatelé, tak sice ztratíte právo na odstoupení od smlouvy, ale zase můžete na placené úseky vyrazit bez čekání. Pokud si vaše IČO třeba nepamatujete, pak se v rámci objednávky nabízí zaškrtnout, že nechcete fakturu…

Slovinská dálniční síť vás obere o 15 EUR, tedy o 370 Kč za sedm dní (třída 2A). Známku koupíte na webu evinjeta.dars.si, ovšem pozor, pokud cestujete velkým SUV či třeba dodávkou do 3,5 tuny (třída 2B). Jakmile dané vozidlo přesahuje 1,3 metru kolmé výšky nad přední nápravou (má moc vysoký čumák), platíte dvojnásobek. Seznam takových modelů pak najdete v databázi na zmíněném webu.

Jestliže by vás to po cílovém Terstu lákalo ještě dále, pak mějte na paměti, že italské a chorvatské dálnice jsou placené (hotově či předplaceně) formou mýtného vybíraného přímo na místě.

Neméně důležitým faktorem jsou paliva, které se poslední dobou drží na nepříjemně vysoké cenové úrovni. Pokud jde o námi zvolenou trasu Hradec Králové – Terst, tak naše první tankování proběhlo v Mikulově a za litr N95 (E5) si pumpařská společnost žádala 48,90 Kč, zatímco nafta vyšla na 51,50 Kč za litr.

Pokud byste brali pohonné hmoty v Rakousku, pak se na dálničních benzinkách prohnete více než u nás, neb zde benzin (E5) a nafta (B7) stojí až 60 Kč za litr. O něco lepší situace je na dálnicích ve Slovinsku, kde za litr naturalu 95 dáte 46–48 Kč a za litr nafty 48–50 Kč. Rozumnější sumy na vás pak pochopitelně čekají ve městech.

Sledujte pozorně, zdali tankujete benzin E5 nebo E10, který se už začíná objevovat také u nás. Většina moderních motorů si s desetiprocentním podílem biosložky hravě poradí, ovšem jsou i hojně rozšířené modely, pro něž toto palivo není doporučené. Více se pak o této problematice dočtete v tomto článku.

Když už budete na pumpě, tak si nezapomeňte zacvičit a správně se stravovat – to proto, abyste cestu fyzicky v pohodě zvládli. A dejte taktéž pozor na únavu, před níž vás nejlépe ochrání jedině prevence.

Co se týče samotného roadtripu, tak v Česku je nejrizikovějším úsekem vesměs jen nejdelší schodiště/parkoviště ve střední Evropě – dálnice D1. Její sjízdnost je však relativně slušná, stejně tak i zbytek trasy, pokud se vyhnete exponovaným dnům typu 1.7., 4.7., dále prázdninovým pátkům odpoledne a sobotám či přelomu července/srpna. Tehdy jsou totiž trasy na jih poměrně vytížené, tudíž hrozí ve větší míře kolony či nehody.

Určitý zásek může přijít při průjezdu Vídní, kde na západní části městského průtahu (dálnice A23) probíhají stavební práce. Opět je to vázané na hustotu dopravy, která se v méně vytížených intervalech pohybuje sice sníženou rychlostí, ale zato plynule.

Po opuštění Vídně až ke Slovinským hranicím očekávejte pouze dálniční rutinu 130 km/h, sem tam omezení rychlosti, místy statické radary, občas pumpu s občerstvením nebo odpočivadlo. Ani průjezd slovinskou čárou (Spielfeld/Sentilj) vás nikterak nezdrží, zato velmi krátký rozkopaný dálniční úsek kousek za hranicemi ano – tedy pokud bude provoz.

Od tohoto inkriminovaného úseku vás opět čeká hladké asfaltové blues na vlnách maximálních 130 km/h. Milovníci kochaček pak zajisté ocení sytě zelené lesy okolo a pohoří viditelné na horizontu. Budete projíždět taktéž několika tunely, u nichž místy stojí cedule hlásící radarovou kontrolu. Následně byste měli pokračovat směrem na Lublaň, zdolat její dálniční obchvat a upalovat dále na jihozápad až ke 100 km vzdálenému Terstu.

Na Mustangu je objektivně super, že jde o pohodlný cestovní vůz i přes to, že má celkem velká kola a že v něm sedíte poměrně nízko. Z hlediska prostornosti je komfortní i pro dvoumetrové jedince, jen ti budou chvíli zápasit s nalezením vhodné řidičské pozice.

Drobným minusem budiž menší zpětná zrcátka, v nichž máte kvůli širokým bokům lehce omezený výhled dozadu. Ale co, pro couvání je tu ještě parkovací kamera. Ono je celkově potřeba počítat s tím, že divoký kůň od Fordu patří k širším vozům, ostatně je to amerika…

Za poctivou pochvalu stojí atmosférický pětilitrový vidlicový osmiválec spojený s perfektním desetirychlostním automatem. Tohle sametové duo si zkrátka sedlo…

Odřídit tisíc kilometrů v kuse není kdovíjaká zábava, a to ani v muskulárním Mustangu. Na druhou stranu zde práce vidlicové osmičky a sportovního výfuku dokáže příjemně narušit onen dálniční stereotyp. To občas někoho předjedete, támhle svižně vystřelíte z benzinky, tady skončí rychlostní snížení. No a pak je to jen o vaší pravé noze, aby vyvolala ono očekávané královské brumlání.

Jasně, něco to stojí. V našem případě se dlouhodobá spotřeba pohybovala na 10,5 litrech na sto, což zní z jednoho úhlu pohledu šíleně, ale z druhého naopak velmi pochvalně. Přece jen krmíte benzinem pětilitrový osmiválec o 449 koních, a ne tříválcové TSI se 120 poníky. Takže za nás spotřeba dost slušná.

Celkově vzato lze Mustanga doporučit do role příjemného cestovního GT, které se neztratí ani v klikatých serpentinách, případně poskytne kvalitní řidičskou zábavu i na závodním okruhu. To vše za nějakých 1,5 milionu korun s daní, což je další pádný argument, proč říct burácejícímu fordu své ANO.

Konečně Terst! Nejkratší cesta k teplému moři dokonána. Pokud budete chtít v tomto silně turistickém, industriálním a lidmi přecpaném městě setrvat, pak se obrňte trpělivostí při hledání parkovacího místa někde u moře. Doprava je tu divoká, skútry vás předjíždějí z obou stran a místní autobusáci si pravidla dopravy vykládají po svém.

Možná lépe z Terstu vyrazit do vedlejšího Slovinska či Chorvatska, potažmo pokračovat hlouběji do Itálie (Monfalcone a dále) a tam si někde najít pěknou pláž. Totiž betonové ochozy s žebříky lemující místní zátoku (Terstský záliv) nejsou tak atraktivní jako klasický písek.

Každopádně vám přejeme šťastnou cestu, příjemnou dovolenou a bezpečný návrat do vlasti. Znovu radíme, abyste vyrazili mimo hlavní proudy a vyhnuli se tak potenciálním kolonám. Nezapomeňte i během prázdnin sledovat web Garáž.cz, neb pro vás chystáme spoustu zajímavého obsahu!