Děti odvádí pozornost od řízení víc, než si myslíme. Pusťte jim pohádku a kontrolujte je přes zrcátko

Čísla statistik jsou jasná, srozumitelná a nejdou ošálit. „Ve sledovaném období se stalo 22 678 dopravních nehod, když bylo v autě dítě ve věku do pěti let,“ říká Petr Jedlička z České kanceláře pojistitelů. „Spojitost s přesuny na prázdniny a dovolené a dlouhými trasami, které jsou stresující pro děti i rodiče, je zřejmá. A nejvyšší počet nehod, kde je účastníkem dítě jako spolujezdec, je i v letních měsících opět u nejmladší věkové kategorie do pěti let,“ doplňuje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je provozovatelem Portálu nehod.

Co z toho vyplývá? Že když máte malé dítě v autě, můžete si sami nalhávat, že se řízení věnujete na sto procent, ale stačí chvilka nepozornosti a vše je jinak. Pokud se bavíme o tom, že při rychlosti 90 km/h ujedete auto 27 metrů za jednu sekundu, je snadné si představit, co se stane, když na chvíli otočíte hlavu, abyste zkontrolovali, co se děje na zadních sedačkách. A většina řidičů přitom ještě začne strhávat volant na stranu.

Podle analýz jsou nedostatečná vzdálenost a nepozornost rodičů za volantem nejčastější příčiny dopravních nehod. „Podle našich dat je nedodržení bezpečné vzdálenosti nejčastější příčinou nehod, konkrétně je to víc než sedmnáct procent, kde bylo jako spolujezdec dítě do pěti let. Na druhém místě jsou v této věkové kategorii dětí spolujezdců nehody zaviněné řidiči, kteří se plně nevěnovali řízení. Tam se bavíme o čtrnácti procentech,“ vypočítává Marek Sibal, datový analytik Portálu nehod.

V praxi to přesně potvrzuje informace uvedené výše – řidič odvrátí zrak od situace, která se děje před autem, a zapomíná na to, že auto je přitom pořád v pohybu. V rychlosti 50 km/h ujede za sekundu necelých patnáct metrů, ale připomeňme, že to je vzdálenost tří aut zaparkovaných podélně za sebou. A když se pak řidič konečně vrátí očima před auto, musí ještě zareagovat…

Na kurzech defenzivní jízdy, kam chodí často právě začínající řidiči nebo z velké část ženy, se o tomhle problému bavíme často. Žádné jiné správné řešení tato situace nemá, než se plně věnovat řízení. A skutečnost je bohužel taková, že při nehodě bude dítě plakat podstatně víc a delší dobu, než když se mu prostě nebudete věnovat, když sedí vzadu.

Částečným řešením může být pro některé maminky dětská sedačka umístěná na předním sedadle spolujezdce proti směru jízdy, nicméně pamatujte na to, že oč je nepozornost kratší, o to může být častější. Nicméně zkušenosti hovoří, že děti, co vidí rodiče vedle sebe, jsou klidnější. Pokud se rozhodnete mít dítě v autosedačce vzadu, určitě si pořiďte přídavné nebo alespoň panoramatické zrcátko, ať se nemusíte pro rychlou kontrolu situace za sebou otáčet.

Často taky můžete vidět, že řidič sice řídí, ale maminka na sedadle spolujezdce je otočená, na sedačce klečí a stará se o dítě. To, že není připoutaná, je nasnadě. Bohužel, každému je jasné, co by se asi stalo, kdyby řidiči musel jen intenzivně brzdit, nebo by auto dokonce do něčeho narazilo.

Je dobré si uvědomit, že některé děti zvládají i delší cesty dobře, ale některé vůbec. Pokud patří vaše dítě zrovna do té druhé skupiny, je dobré uvážit, jestli opravdu potřebujete strávit v autě klidně víc než dvanáct hodin na cestě k moři, jestli by nebyla lepší dovolená v Česku, nebo cestu alespoň rozbít zastávkami někde v aquaparku nebo třeba v zoologické zahradě. Dobré jsou pak cestovní stolečky, kde si může dítě kreslit či modelovat, vřele se dají doporučit i organizmy, které se pověsí zezadu na přední sedačky, a děti v nich pak mají nejen hračky, ale třeba i tablet s pohádkou.

V autě se kromě svojí pozornosti soustřeďte i na to, jestli máte děti správně připoutané a na zasedací pořádek. „Vždy si rozmístění nastavte tak, abyste auto mohli evakuovat rychle a pravými dveřmi směrem ke krajnici,“ říká Robert Šťastný, expert z týmu Výzkumu dopravní bezpečnosti Škoda Auto. „Třeba dítě ve vajíčku a u něj sedí jeden z rodičů… Toho vždy posadíme doprava za spolujezdce, protože může v případě nehody rychle odepnout dítě nebo celou sedačku a utéct doprava pryč. Když to bude opačně, musí vystoupit do silnice a auto obejít, případně sedačku uvnitř přelézat. Myslete prostě před cestou i na tyto věci.“

Před cestou s dětmi tak není třeba být ve stresu. Jen je dobré o věcech přemýšlet o trochu víc než běžně.