Článek
Slunce svítí, světla blikají, auta bourají – takový každodenní bonton na českých silnicích. Abychom měli představu o něco bližší, musíme se na nehodovost a celkovou činnosti ruky zákona podívat trochu jinýma očima, očima dopravní policie.
Hlavní kladnou zprávou je, že oproti 2021 klesl počet usmrcených a že vloni následkem dopravní nehody nezemřel nikdo ve věku 15–20 let. Tu méně radostnou novinu reprezentuje fakt, že stoupl počet těžce i lehce zraněných.
Viníci a příčiny dopravních nehod v roce 2022
Rok 2022 se může zapsat do historie jako ten, v němž v rámci dopravních nehod zemřelo nejméně lidí v historii. Počet zraněných meziročně rostl, ale stále se jedná o je druhý nejnižší v historii, zatímco klesl počet usmrcených chodců i motorkářů.
Na druhou stranu oproti roku 2021 počet těžce zraněných stoupl o 110 na 1 734, lehce zraněných o 1 871 na 22 452, přičemž celkové škody vzrostly o 823,8 milionu na 7,54 miliardy korun. V souhrnu tedy dopravní policie řešila v roce 2022 přesně 98 460 bouraček, což je o 872 méně než vloni.
Zajímají vás nejčastější příčiny nehod? První místo nevěnování se řízení (15 913), druhá pozice nesprávné otáčení/couvání (8 916), třetí místo jiný druh nesprávné jízdy (7 784).
Nejčastější příčiny tragických nehod (a počty případů)? Nepřizpůsobení rychlosti vůči dopravně technickému stavu vozovky (78), přejetí do protisměru (67), nevěnování se řízení (58).
Zajímavý je rovněž ukazatel zavinění nehod, kdy v 78 373 případech byl na vině řidič motorového vozidla, ovšem ve 14 758 případech byla na vině lesní/domácí zvěř. Za 3 161 kolizemi pak mohli cyklisté (mj. 69 % usmrcených kolařů nemělo přilbu!), zatímco 974 z nich měli na svědomí chodci.
Úmrtí v datech
Koukneme-li blíže na usmrcené osoby, tak dělením podle věku statistikám kralují řidiči, druzí mrtví jsou chodci a až na třetí pozici se hraje requiem spolujezdcům. Nejohroženější jsou pochopitelně lidé nad 64 let, poté padesátníci a čtyřicátníci. Za zmínku ještě stojí, že vloni následkem dopravní nehody nezemřel nikdo ve věku 15–20 let.
Mluvíme-li o dopravních prostředcích, tak nejvíce osob (245) našlo smrt v osobním automobilu, druhé místo obsadili motorkáři v počtu 59 osob a třetí cyklisté (42).
Nejtragičtější měsíce byly vloni červen a říjen, nejméně lidí na silnicích naopak zemřelo v únoru. Předloni byla data jiná – nejhorší měsíce byly z hlediska dopravních úmrtí srpen a prosinec, nejlepší pak duben.
Nejvíce nehod se z hlediska dnů stalo v pátek, nicméně pondělí a čtvrtek byly jen v těsném závěsu. Nejvíce tragických nehod se pak událo během pondělků, úterků a pátků. Nejméně se na silnicích umíralo v průběhu čtvrtků.
Do motoristické černé kroniky 2022 se nicméně zapíší dny 14. 1. 2022 (pátek) a 16. 10. 2022 (neděle). V každém z těchto dní zemřelo v rámci dopravních nehod šest osob.
Ještě otevřeme téma krajů, jelikož se znatelně nejvíce bouralo v Moravskoslezském, Jihomoravském a Středočeském, zatímco nejméně na Vysočině a v Karlovarském i Libereckém kraji. Z hlediska smrtelných nehod však silně dominuje Středočeský kraj, opakem jsou pak kraje Karlovarský, Liberecký a Olomoucký.
Datový soubor jménem nehody uzavřeme všemi, kteří se v roce 2022 rádi napili/omámili a pak usedli za volant, osedlali bicykl či si pěšky vyrazili vstříc motoristické patálii. A nutno říct, že případů bylo celkem 4 754, tedy o 302 více než předloni.
Z celkového počtu zaviněných nehod byl alkohol klíčovým faktorem u 4,8 % kolizí automobilů, 11,8 % nehod chodců a 27,9 % bouraček cyklistů. A rozhodně se netroškařilo, jelikož ve 2 964 případech byla u viníka naměřena hladila alkoholu 1,5 promile a více.
Statistiky nám tedy říkají, že se z hlediska úmrtí na cestách blýská na lepší časy. Doufejme tedy, že rozumné preventivní akce budou v roce 2023 častější než ty výdělečné, republikový vozový park se kvůli bezpečnosti více omladí a pár kilometrů silnic přibyde. Tak uvidíme, máme na to ještě více než 350 dní.