Vestavěné tovární navigace pomalu dohání ty v mobilech, v lecčem je dokonce předčí

Chytrý mobil má dnes u sebe takřka každý, pár megabajtů dat se také ztratí, proto vložit telefon do držáku v autě nebo jej propojit pomocí služeb Apple CarPlay či Android Auto s infotainmentem se nabízí jako optimální řešení pro navigaci nebo hudební knihovnu.

On-line aplikace typu Mapy.cz, Google mapy, Waze, Apple mapy, HERE WeGo a další poskytnou obvykle precizní navádění v reálném čase, zahrnující různá dopravní omezení. Přestože nejde o 100% bezchybné softwary, stejně zvládají v rámci základního fungování překonat většinu navigačních systémů integrovaných do aut.

V čem jsou tedy palubní systémy lepší? Jaké funkce zvládají lépe než navigační aplikace pro mobily? A naopak v jakých oblastech chytré telefony dominují? Nevíte? Tak teď už budete, neb jsme pro vás dali dohromady stručný kategorický přehled.

Čím je auto novější, tím je u něj větší šance, že vám jeho navigace poskytne vestavěné on-line připojení, sosající data o dopravě, nehodách či uzavírkách. Tato vychytávka se obvykle nese ruku v ruce se značkou, tedy zatímco v BMW nejde o žádnou novotu, u některých čerstvých modelů Stellantisu ano.

Dalším boomem jsou cloudové navigace, které mimo aktuálních dopravních dat pracují s predikcí. Vzhledem k nasbíraným datům technologie vyhodnotí, jak na tom byla doprava v dané lokalitě v rámci minulých dnů, a to promítne při plánování vaší trasy (což umí i některé mobilní appky).

Nutno ještě podotknout, že určité starší navigace rovněž podporují on-line konektivitu, pokud jim dáte potřebné datové spojení, realizované například pomocí mobilního hotspotu.

Sečteno, podtrženo – internetové připojení, na němž jsou navigační appky pro mobily od začátku postavené (většinově), se nyní postupně dostává prakticky do všech automobilových tříd. Navíc je tu potenciální výhoda, neboť některé automobilky berou dopravní informace z několika zdrojů naráz.

Přesná místa, správné popisy, body zájmů, parkoviště, restaurace, benzinky, hotely, koupaliště, nabíjecí stanice či autoservisy. Lokality, které byste dřív hledali výhradně v mobilu, se už právě díky on-line konektivitě dostaly do palubních systémů. Samotné vestavěné navigace (většinu) lze podobně jako mobily rovněž ovládat hlasem, což je při jízdě daleko bezpečnější než klasické klepání na virtuální písmena.

Zde však musíme opět vyzdvihnout velké internetové giganty, kteří mají své databáze obvykle aktuálnější, obsáhlejší a vyhledávání v nich je častokrát intuitivnější i rychlejší.

Zatím není úplně běžné, abyste si mohli mapu zrcadlenou z mobilu poslat do digitálního přístrojového štítu, případně na head-up displej. Prozatím je tedy tato výsada určena vesměs jen palubním navigacím a má potenciál se stále rozšiřovat, a to i k neprémiovým značkám.

Tovární mapu si tak pošlete před oči třeba u mercedesů, bavoráků, škodovek, volkswagenů, peugeotů nebo opelů. Jsou však modely, jež digitální přístrojovku mají, ale mapu jako takovou vám neukáží. Týká se to zejména fordů nebo hyundaiů.

Zajímavou evropskou výjimkou je např. SsangYong Korando, který umí v přístrojovém štítu zobrazit zrcadlenou mapu z mobilu (Waze apod.). Skutečně jako jeden z mála.

Tady narážíme na pokročilou nadstavbu klasických nativních navigací, a tou je rozšířená realita. Jistě si vybavíte třeba mercedesy, které vám pomocí čelní kamery promítnou obraz na středový displej a grafickou šipkou označí cestu, kudy máte pokračovat. Rovněž na semaforech záběr oddálí, takže vy pohodlně vidíte na všechna světa a nemusíte se za volantem hrbit.

Nové elektrické volkswageny pracují podobně, jen místo kamer využívají head-up displej, na nějž vám promítají animované pokyny, kudy přesně jet. Jde sice o drobnosti, ale hodně rychle se na ně zvyká. Navíc jde o potenciálně bezpečnější metody, neb máte před očima reálný provoz, nikoliv jen umělé mapové podklady.

Dnešní palubní navigace už umí spolupracovat s adaptivním tempomatem takovým způsobem, že rozpoznají třeba blížící se kruhový objezd či dálniční sjezd, na základě čehož se adekvátně sníží rychlost vozu. A pozor, není vždy nutné mít aktivní navádění.

Z tohoto systému zvládají těžit i elektromobily s automaticky volenou silou rekuperace, což si můžete vyzkoušet třeba za volantem Škody Enyaq nebo BMW i4.

Pokud jde o bavoráky se spalovacím motorem, tak ty díky spolupráci s navigací poznají stoupání, na což umí adekvátně zareagovat celé pohonné ústrojí včetně převodovky, podobně, jako tomu je u současných kamionů.

Pakliže se váš cíl nachází tam, kam nelze vjet autem, obvykle si najdete nejzazší možný příjezdový bod, tam vůz odstavíte, uchopíte telefon a šlapete na místo určení. I v tomto oboru už automobiloví výrobci pokročili tím, že nabízí téměř to samé. Tedy dojedete na místo určení, vystoupíte a na mobilu už vám běží pěší trasa do cíle. A nejde o výsadu luxusních značek, toto zpříjemnění nabízí například modely Hyundai/Kia.

Moderní vestavěné palubní navigace jsou tedy v lecčem podobné těm mobilním, ovšem díky propojení s vozidlem nabídnou několik užitečnějších prvků navíc. Pokud jde o aktuálnost a přesná data, tak v tom bude většina integrovaných továrních systémů za on-line aplikacemi pro Android či iOS poněkud pokulhávat. Ono stačí vzpomenout třeba Waze, kde lze ostatní uživatele upozornit i na policejní hlídku, sražené zvíře, odstavené auto nebo třeba na započatou práci na silnici.

V každém případě jsou služby Apple CarPlay či Android Auto čím dál více prosazovány a samotnými řidiči preferovány. Díky tomu se dostávají i do základních výbav cenově dostupných modelů, které by si jinak o mapových podkladech mohly nechat zdát. Automobilce totiž stačí jen dodat obrazovku s patřičným hardwarem a základní software, zbytek si donese samotný uživatel ve svém chytrém telefonu.

No a jak jste na tom vy? Sázíte na palubní navigace, spoléháte na mobily, či frčíte podle papírových map? Hlasujte a napište nám do komentářů, proč vám vaše metoda vyhovuje.