Skryté nebezpečí levných ojetin: Jak rozpoznat bývalý taxík a proč se mu vyhnout

Nákup kvalitní ojetiny je občas až uměním. Věnujete svůj volný čas sledování inzercí s cílem najít ideální vůz, jenže když si konečně jeden vyberete, naživo u prodejce se objeví drobnosti, kterých jste si nevšimli nebo ani nemohli všimnout. Ať už to jsou kosmetické vady, nebo najednou viditelné stopy po odstraněných polepech. Co když vás prodejce jen tahá za nos a prodává vám ojetinu s nepřiznanou historií, která v minulosti jezdila třeba jako vůz taxislužby?

Největším negativem aut z flotil taxislužeb je jejich velké opotřebení. Nejde však jen o nájezd – taxíky se pohybují zejména ve městech, a tak je jejich opotřebení větší než u soukromých vozů, co sice ujedou stejné kilometry, avšak při delších cestách. Ty totiž výrazně méně namáhají nejdůležitější komponenty, jako jsou motor, převodovka nebo podvozkové díly. A ačkoli můžete sáhnout po normálně spolehlivých značkách a osvědčených modelech, s taxikářskou minulostí mohou být noční můrou a opravdovými žrouty peněz.

Vždy ale rozhoduje stav konkrétního vozu. Některé bývalé drožky jsou vybydlené a unavené muly před smrtí, jiné zase mohly být opečovávané lépe než mnohé služebáky. Aktuální stav vozu je pochopitelně závislý na údržbě předcházejícím majitelem/provozovatelem. Jeden se o vůz s půlmilionovým nájezdem pečlivě staral, zatímco jiný taxikář u stejného modelu s polovičními kilometry často přejížděl doporučované servisní intervaly a podobně přistupoval i ke všemu ostatnímu. Vždy tedy dejte na osobní prohlídku a detailně je prozkoumejte.

Hodně odhalí historie vozů. Specialita u českých taxíků je, že musí každých 12 měsíců na STK, takže je při pohledu do jejich záznamů snadno rozeznáte. U těch zahraničních je to složitější. Online databáze Cebia nebo CarVertical sledují historii čísel VIN jednotlivých vozů a uvádějí záznamy o taxikářské minulosti, pokud ji odhalí. Bohužel však neexistuje ani jeden osvědčený postup pro identifikaci, budete se tedy muset věnovat i sebemenším detailům. Pečlivě si vybraný vůz prohlédněte a věřte svému zraku i zdravému úsudku.

Evropská města vám to pak mohou usnadnit skutečností, že taxíky odlišují i charakteristickou barvou. Mercedesy německých taxislužeb mají typickou béžovou, v Česku lidově pojmenovaná jako „barva umělé nohy“. Na karoserii navíc můžete objevit i rozdílné odstíny laku na velkých plochách, kde taxikáři běžně mají reklamní polepy. Nejčastěji bývají na dveřích řidiče a spolujezdce.

Barevné polepy celých karoserií sice taxikáři při prodeji sloupávají, ale i tak je lze odhalit – buď tak, že je lak na stáří auta neobvykle zachovalý (kvalitní polep), nebo naopak hodně poškozený (nekvalitní polep).

V interiéru vozu si pak všímejte celkového opotřebení ovládacích prvků (V tom autě někdo pár let prakticky bydlel a jezdil dnem a nocí, to se na obšití volantu a řadičky musí projevit. Výrazným znakem je i nečekaně kvalitní stav neodpovídající najetým kilometrům, kdy tyto prvky před prodejem raději vyměnili) a předních i zadních sedadel.

Zatímco běžní majitelé se snaží své soukromé vozy šetřit, na zadní sedadla taxíků lidé často nastupují v zasněžených botách nebo mokrých bundách. Vlhkost se na kondici pochopitelně dlouhodobě projevuje (více na textilních materiálech než na odolnější kůži). Napomoci vám může i opotřebení cestujícím nejbližších plastů nebo madel dveří. Ostatně si nepamatuji, kdy jsem v Praze jel taxíkem a říkal si, že tohle auto bych si klidně koupil. Skoro všechna starší taxi jsou viditelně opotřebovaná a v inzercích jsou spíše těmi levnějšími volbami.

Taxislužby k nákupům aut přistupují podobně jako zodpovědní běžní zákazníci a nejčastěji si vybírají populární spolehlivé vozy. Nejnovější průzkum společnosti CarVertical současně odhaluje, že nejoblíbenějšími modely českých i evropských taxikářů jsou Škoda Superb, Mercedes-Benz třídy E, Volkswagen Passat, Volvo V70 a BMW řady 5, tedy velká, často prémiová auta.

V dnešních dnech nám však odhalení skrytých bývalých taxíků komplikují moderní služby pro individuální přepravu konkurující tradičním taxislužbám – ty už totiž žádné charakteristické rysy, podle nichž byste je mohli snadno odhalit, bohužel nemají.