Článek
Zatímco někteří řidiči se na sníh vysloveně těší, většina ostatních z něj má osypky. A právem. Běžná cesta do práce se může stát dobrodružným výletem s nejistým koncem, rozevláté auto v protisměru na jistotě také nepřidá, a když míjíte desátý zapadlý kamion a v rádiu neustále slyšíte, že Česko ochromil sníh, jeden by se skoro raději vrátil domů.
Takže jaká jsou ta čtyři řidičská selhání, se kterými se bohužel setkáváme při jízdě na sněhu nejčastěji? A ne, o pneumatikách to nebude, to beru jako základní věc.
Řidiči neumí bezpečně přejet z pruhu do pruhu
Jeden by si myslel, že tuhle základní věc, kterou potřebujete při jízdě po dálnici nebo víceproudých silnicích, bude umět úplně každý. Jenže přejet z pruhu do pruhu na zasněžené silnici, kdy je pravý pruh vyjetý, uprostřed je sněhová hráz a levý pruh je pod sněhem, je trochu náročnější disciplína. A přitom stačí málo…
V autě s manuální převodovkou je nejlepší nabrat dostatečnou rychlost (což ale neznamená, že se budete lepit, viz bod č. 4), dát blinkr, vyšlápnout spojku a s vyšlápnutou spojkou po celou dobu přejet do vedlejšího pruhu. Pak srovnáte přední kola, jemně spojku pustíte a jedete po sněhu. Je to funkční, roky vyzkoušené a bezpečné řešení.
V autě s automatem pak nebrzdíte ani nepřidáváte plyn, necháte vůz takzvaně splývat.
Brzdí moc, nebo málo a bojí se ABS
O tom, že sedmdesát procent českých řidičů neumí brzdit, už řeč byla a pod článkem se strhla pěkná mela. Tak základní věc přece ovládá každý. Nebo snad ne?
Na sněhu se z brzdění stává opravdová alchymie, kdy do toho mluví spousta faktorů. Je to dané pneumatikami, povahou sněhu, podkladu pod ním, hmotností auta, teplotou, sklonem silnice, rychlostí… Tohle všechno jsou veličiny, jejichž vliv je silně proměnný.
Základním pravidlem při jízdě na sněhu je neustále si uvědomovat, jak bude auto (ne)brzdit. Pokud vám chybí odhad, tak to trénujte. Když za vámi nejede jiné auto a nejste zrovna uprostřed zatáčky, šlápněte na brzdu. Zkuste to ze začátku jemně, pak přitlačte. Když by se blokovala kola a zasahovalo ABS, jednoduše povolte.
Spousta řidičů na brzdy na sněhu skáče stejně, jako když je sucho, a pak se diví, že se jim auto valí vpřed. Ideální je brzdit těsně před hranicí, kdy spíná ABS. Tečka. Na druhou stranu, brzdit málo je ještě horší. A najdou se i tací řidiči, kteří kvůli své přehnané opatrnosti s brzdovým pedálem prostě do zatáčky nebo před překážkou včas nedobrzdí. Zkrátka se bojí na brzdu dupnout. Následky netřeba popisovat.
Samostatnou disciplínou jsou pak ty příběhy, kdy řidič poprvé v životě zažije funkci ABS a lekne se toho, jak mu brzdový pedál začne bušit do chodidla. Ano i tohle se stává…
Rada je jen jedna. Vyzkoušejte si někde v klidu a bezpečí (polygon, nebo alespoň velké a prázdné parkoviště), jak vaše auto na sněhu brzdí a jak se při tom chová.
Elektronika přece (ne)zvládne všechno
Elektronické bezpečnostní systémy v moderních autech jsou velmi pokročilé, ale rozhodně ne všemocné. A na zasněžené silnici to platí obzvlášť – adaptivní tempomat kvůli radaru pod vrstvou sněhu nedetekuje překážky, asistent jízdy v pruhu nevidí namalované čáry a ostatním systémům vadí špinavé čelní sklo. Aspoň že na elektronickou stabilizaci (ESP) je spoleh. Nebo ne?
Při jízdě na zasněžené silnici je třeba předvídat dvakrát tolik.
Správné je, když jezdíte tak, že vám stabilizační systém do řízení nezasahuje. Když už totiž začne kontrolka blikat a auto pod vámi si začne žít svým vlastním životem, je jasné, že něco děláte špatně. Může to být vyšší oblouková rychlost, přehnané řízení, nezvládnuté předjíždění nebo jen špatná práce s plynem. Stabilizační systém sice umí spoustu věcí zachránit, ale fyzikální zákony donekonečna ohýbat nelze. A vy jste v tu chvíli už jen bezmocným pasažérem, nikoli řidičem. Stabilizace má za úkol pomáhat, ne abyste zatáčky projížděli tak, že se na ni budete bezmezně spoléhat.
Neudržují bezpečnou vzdálenost od auta před sebou
Pokud si myslíte, že na zasněžené silnici není důvod zvětšit bezpečnou vzdálenost od auta před vámi, pak se hrubě neshodneme. Když si před sebou necháte víc bezpečného prostoru, máte větší šanci vyřešit krizovou situaci, která může snadno nastat – nešťastnými okolnostmi nebo třeba chybou řidiče v autě před vámi.
Zkuste si schválně na zasněžené silnici natvrdo zabrzdit na konkrétním bodě, třeba u sloupu, patníku, značky, stromu či křoví a sami zjistíte, o kolik je brzdná vzdálenost delší. A teď si představte, že auto před vámi bude brzdit, protože mu tam vjelo vozidlo z vedlejší silnice nebo že za zatáčkou leží na silnici strom.
Nemá smysl mít z jízdy po sněhu zbytečné obavy nebo jezdit přehnaně pomalu, to raději zůstaňte doma nebo použijte autobus nebo vlak. Ale stejně špatné je jezdit po sněhu jako na suchém asfaltu. Vymstí se vám to. A hlavně… Můžete někoho vzít s sebou.
Tyhle čtyři věci považuji nejen já za čtyři nejčastější řidičská selhání při jízdě na sněhu. Ve skutečnosti jich je ale podstatně víc. Podělte se o ně s námi v diskuzi pod článkem!