Článek
Technika pohledu je podceňovaná řidičská technika, kterou mnozí ocení teprve ve chvíli, kdy si ji v praxi vyzkouší. Ať už na závodním okruhu, kurzu bezpečné jízdy na polygonu nebo třeba v reálné krizi v provozu.
Jde vlastně o jednoduchý úkon a využití výpočetního výkonu našeho mozku k tomu, abychom krizovou situaci zvládli úspěšně vyřešit.
Jak to funguje? Jednoduše kam koukám, tam jedu. Tohle aplikují závodníci v autech, jezdci MotoGP, instruktoři sportovní či bezpečné jízdy. A to proto, že jde o osvědčený a funkční recept.
Ve smyku přední nápravy vám u auta vybaveného ABS kromě krizové brzdy a adekvátního natočení volantu do zatáčky pomůže to, když budete sledovat výjezd ze zatáčky, její vrchol nebo si postupně určíte očima virtuální body a zatáčku projíždíte i zrakem.
U smyku zadních kol je vhodné zafixovat svůj zrak na bod, kam chcete jet, a toho se držet. Bez ohledu na to, jak moc vaše auto jede bokem. Se smykem bojujte (snažte se jej zvládnout) do poslední možné chvíle.
Ve smyku zadní nápravy je technika pohledu zcela klíčová. Soustředit se tam (na místo, bod), kam chcete jet, nakonec zajistí to, že váš mozek intuitivně navede vaše ruce ke správnému směru otáčení volantu (vždy točíme do směru smyku, tedy do jaké strany mi utíká náprava, tam točím volantem).
Jakmile budete ve smyku zadku koukat na budíky nebo v ose auta, skončí to obvykle rotací vozu. A že v zimě smyky nejsou nic neobvyklého…
Nesmíme zapomenout ani na vyhýbací manévr, kde „kam koukám, tam jedu“ je zlatým pravidlem. Ať už pod brzdou nebo třeba s ubraným plynem, vždy se dívejte do těch míst, kam se vyhýbáte.
Také při vyhýbacím manévru koukáte tam, kam chcete jet (kam se vyhnout). Zírání na překážku vám vyhnutí podstatně zkomplikuje.
Jestli zůstanete zírat na překážku, tak sice nejspíš zvládnete brzdit, ale dost pravděpodobně už volant nenatočíte tam, kam je potřeba. A to je při vyhýbacím manévru zásadní.
Technika pohledu není jen o krizových situacích, ale i každodenním provozu. Jakožto řidiči byste se měli koukat dopředu před sebe. Ale ne čtyři metry před auto nebo hůř na kapotu, ale dál.
To proto, abyste měli čas krizovou situaci případně řešit. Jestli se vám v rychlosti 50 km/h z ničeho nic objeví překážka zmíněné čtyři metry před autem, stejně s tím už nic moc neuděláte. Ale pokud ji vidíte na 15 až 20 metrů, máte šanci krizovou situaci ukočírovat.
Na cestách se koukejte dopředu před sebe. Ne na kapotu, ne čtyři metry před auto, ale dál!
Rovněž na dálnici byste neměli hypnotizovat zadní svítilny auta před vámi, ale mít delší výhled (pokud to jde) dopředu a hlavně bezpečný rozestup (platí za každých okolností).
Techniku pohledu tak možná už využíváte, jenom třeba nevíte, že se tomu takhle říká. Ostatně podobně to může být třeba i s pohotovostní brzdou. Zima klepe na dveře, na mokru, sněhu i ledu to klouže, tak na to myslete a raději to nepřepalte s rychlostí.