Jak vydělat na prodeji auta víc peněz: Myčka zdaleka nestačí, důležitější jsou jiné věci

Každý chceme své auto jednou dobře prodat. Asi jsme všichni smířeni s tím, že běžná vozidla postupně svou hodnotu ztrácejí s tím, jak přibývají kilometry a sem tam nějaký ten ťukanec z provozu. Dá se ale nějak zařídit, abychom ze své auto dostali víc, než jaký je běžný průměr?

Mávnutím kouzelného proutku to nebude a výslednou hodnotu automobilu určuje mnoho faktorů. Určitě vás napadne, že bude lepší auto aspoň pořádně umýt, ale tím ho maximálně uděláte o trochu atraktivnějším. Zkušeného kupce tím neošálíte a spíše jen zaručíte, že se hned ve dveřích neotočí.

Ukážeme si pár triků, jež pomohou hodnotu auta udržovat a které zaručí, že pak vždycky najdete kupce. A vězte, že dobře se dá prodat i méně obvyklé vozidlo a třeba i s motorizací, která nepatří mezi nejžádanější a nemá mezi lidmi nejlepší pověst.

Nedělejte věci polovičatě, a když už se rozhodnete auto před prodejem „nablýskat“, tak to udělejte pořádně a zaměřte se na detaily. Tím, že projedete kartáčovou myčkou, uděláte věci spíše horší. Dejte si tu práci s ručním mytím a zaměřte se i na místa, kam se kartáče nedostanou. Zádveří, víčko nádrže, podběhy… Jsou to celkem dobře přístupná místa a s wapkou na ruční myčce, hadříkem a vhodným přípravkem uděláte zázraky.

O tom, jak auto opravdu důkladně umýt, abyste z něj měli i vy dobrý pocit, jsme už psali v samostatném článku výše. A pokud se vám do toho nechce, tak to svěřte někomu, kdo se tím živí a má na to prostory a vybavení. Kompletní ruční mytí auta včetně čištění interiéru stojí v rozmezí 2 000 až 5 000 korun podle toho, jak moc detailně se práce dělá, jak velké auto máte a jaké přípravky se používají. Za Fabii zaplatíte méně než za sedmimístný Multivan.

Tím, že vůz dokonale vypucujete, ale rozhodně vyhráno nemáte. Sice bude vypadat pěkně a o vás jako o prodávajícím to na první pohled řekne, že nejste čuně, které na své auto kašlalo. Ale kupující, ať už soukromé osoby nebo třeba i bazary, budou chtít znát i jiné věci.

„Samozřejmě, že když přijede auto na výkup čisté, zákazník tím získává výhodnější startovací pozici. V některých případech, které nejsou ojedinělé, musíme vůz kvůli znečištění a zápachu interiéru odmítnout,“ říká Filip Kučera z Auto ESA.

Všichni používáme auta k různým účelům, ale je pravda, že zápach mokrého psa, ryb a především cigaret se z interiéru vozu dostává jen velmi obtížně a třeba automobil po kuřákovi je vždycky méně atraktivní. A to nejen, že páchne, ale také proto, že kuřáci často poškodí čalounění sedadel, plasty, volant a řadicí páku.

Pokud se ale auto nediskvalifikuje ihned páchnoucím a zdevastovaným interiérem, může tak učinit kvůli technice nebo chybějící dokumentaci. Bazary si tohle hlídají. „Ani profesionálně provedené mytí a čištění nezaručuje, že vůz u nás projde náročnou kontrolou. Náš kontrolní seznam obsahuje 270 bodů a další parametry kontrolujeme prostřednictvím nezávislého partnera Cebia,“ vysvětluje Kučera z Auto ESA.

Říká se, že každé zboží má svého kupce a každé auto se nakonec prodá, vždy je to jen otázkou správně nastavené ceny. Jenže trh ojetých vozů sleduje určité trendy a některé kategorie aut, modely či motorizace jsou oblíbené více a jiné méně. Bazary si nakonec vždy musí nechat manévrovací prostor pro případnou korekci ceny, takže nemůžete čekat, že pouhým důkladným umytím auta a zaděláním poškozených míst korekční tužkou za něj automaticky dostanete na výkupu víc. „Systém stanovení ceny je postavený na statistikách a zatraktivnit vůz pro naše nákupčí nějakými lacinými triky prakticky nelze,“ dodává k tomu Filip Kučera z Auto ESA.

Hodnotu automobilu tak určuje mnoho faktorů a hlavní je samozřejmě celkový technický stav, kompletní servisní dokumentace k vozidlu, jasný původ a počet najetých kilometrů. „Pokud máme vůz nazvat atraktivním, musí v celém komplexu parametrů vynikat nad průměrem. Takové vozy pak například zařazujeme do programu Premium. Ale i běžně opotřebované automobily mají svoji hodnotu. Pokud dokážete doložit, že o vůz bylo řádně pečováno, že byly provedeny všechny předepsané servisní úkony, tak máte v rukách poměrně silný argument. Naopak body vám uberou závady, které jsou znamením zanedbané péče. Je to především přejetí intervalů výměny olejů a dalších provozních kapalin, filtrů, rozvodů a nemožnost doložení provedených úkonů,“ uzavírá Kučera z Auto ESA.

Schovávat si všechny faktury ze servisů a další dokumentaci k autu tak má opravdu smysl. Ať už budete vozidlo prodávat do bazaru, nebo to zkusíte soukromou cestou, budou kupce tyhle informace zajímat.

Pokud mělo za sebou auto kolizi a bylo opraveno, věřte, že zkušený kupec to hned pozná. Nemá cenu nic maskovat. Naopak by bylo lepší vše zdokumentovat a doložit, co a jak se opravovalo. I když nikdo nechce vrak omotaný o strom, tak kvalitně opravené vozy po běžných ťukancích nemusí být zas takové riziko, jak se říká.

Opravdu detailní čištění auta, leštění laku a kvalitní čištění interiéru jsou spíše metody, které slouží prodejcům pro zatraktivnění auta před prodejem koncovému zákazníkovi. Na pohled hezké auto, které dělá dojem „nového“ vozu, je prostě lákavé a prodejce ho pošle do světa snáze než opršené vozidlo, které stálo bez hnutí dva měsíce v rohu bazaru, kde na něj z lampy káleli holubi. Zákazník prostě chce mít i u právě koupeného ojetého auta dobrý pocit z nového nákupu. Všechno má ale své hranice a prodejci vědí, že u levných aut s velmi nízkou obchodní marží pro cenově citlivé zákazníky, kteří řeší každou tisícikorunu, nemá investice do přehnaného detailingu moc smysl.

Rozumný kupující ale na druhou stranu ví, že důkladné umytí auta, strojové leštění laku a detailing interiéru neudělá vůz automaticky lepší, když má nějaký vážný technický problém, se kterým je prakticky neprodejný. Inu, leštičkou a voskem protočené šály na klice nebo ucpaný částicový filtr nespravíte.

Proto se nenechte zlákat vypucovaným interiérem a vždycky trvejte na předváděcí jízdě a nevynechte kontrolu technického stavu s pomocí odborníka, jenž ví, na co se u konkrétního modelu a motorizace zaměřit. Zejména, když kupujete dražší a prémiové auto, u kterého hrozí, že by mohlo vyžadovat opravdu drahé opravy.

Zavedení prodejci ojetých vozů, i když se jedná o prémiovou značku, by s tímhle neměli mít problém. Naopak by měli být nápomocní. Přece jen jim jde o dobré jméno prodejce. I když není pravděpodobné, že by slušný bazar, či dokonce značkový prodejce ojetých vozů posílal do světa auta s nějakou vážnou technickou vadou v havarijním stavu, je pořád potřeba myslet na to, že se jedná o prodej použité věci a ta prostě bude mít z podstaty některé komponenty opotřebované.

Bohužel je smutnou realitou trhu, že většina lidí své starší auto prodává až ve chvíli, kdy potřebuje nějaký rozsáhlejší servisní zásah a oni už prostě na to nemají trpělivost a finance. A tak vůz posílají do světa v naději, že si to další kupec nějak vyřeší sám. Jak bylo uvedeno výše, přesně tohle bývají ty časté důvody, proč bazary odmítají taková auta vykoupit. Mlátící rozvody a škubající převodovka jsou problémy, které dělají automobil prakticky neprodejným. Ale i menší problémy, jako třeba nefunkční elektrické pojezdy sedadel či klimatizace, mohou spoustu kupujících odradit.

Jak už bylo řečeno, prodá se všechno a je to jen otázkou ceny. Ale problémy s pohonem auta kupní cenu vždycky zásadním způsobem sníží. Pro běžné zájemce je pak takové vozidlo neprodejné, to si ho spíše vezme velmi levně na starost nějaký servisák, který ví, jak ho dát dohromady.

Hodnotu auta ale snižují i drobnosti jako opotřebované brzdy, sjeté pneumatiky a nadměrné vůle v podvozku. Jsou to samozřejmě „snadno“ řešitelné věci. A dokonce u některých specifických vozů, jako jsou třeba prémiová sportovní auta, je snad lepší nechat na vozidle ojeté značkové pneumatiky než tam dávat nějaké laciné čínské gumy, které nejsou moc dobrou vizitkou. Zájemce o sportovní auto bude vyžadovat kvalitní obutí a ne „stlačenou tmu“. To samé platí o brzdách a komponentech podvozku.

Buď takové věci nechte opravit pořádně s pomocí kvalitních značkových (či aspoň prvovýrobních) dílů, nebo to snad raději nechte, jak to je. Ale pak se připravte na to, že případný kupec bude hodně tlačit na cenu vašeho auta.

Zkrátka nelze čekat, že pouhým vypucováním automobilu případné zájemce „oblbnete“. Zkušení kupci se zajímají hlavně o technický stav a dokumentaci k vozidlu a ti si od vás „leštěný prd“ prostě nekoupí. Tím neříkáme, že máte auto k prodeji nabízet zadělané bahnem až na střechu. Důkladné umytí je prostě jen nástroj, jak jej učinit o něco atraktivnějším, aby se zájemce hned neotočil ve dveřích a neřekl si, že s takovým „dobytkem“ si raději ani nepodá ruku.

O tom, jak dobře připravit inzerát, bychom si klidně mohli napsat samostatný článek (bereme to jako stranický závazek do další pětiletky), ale jen zatím připomeneme základní věci.

Nepište tam „kraviny“, dejte si záležet na tom, abyste uvedli správné technické údaje a typ auta, a klidně to nechte po sobě někoho přečíst, ať tam nemáte ostudné překlepy a chyby. Vyhněte se vykřičníkům, nezdůrazňujte samozřejmé věci, buďte struční a věcní. A hlavně uveďte správný rok výroby. Také udělejte ucházející fotky. Uvedením VIN auta pro rychlou kontrolu zvyšujete transparentnost.

Nejdůležitější je kompletní historie vozidla včetně veškeré dokumentace od bývalých majitelů, o provedených servisních úkonech a opravách, případně i o pojistných událostech (což zvyšuje transparentnost). Samozřejmě záleží ale i na celkovém technickém stavu, stavu interiéru, karoserie a především pak kombinaci těchto faktorů. Hezké a plně funkční auto s nízkým nájezdem a kompletní historií se prostě prodá za víc než stejné auto, kterému něco z toho chybí. Hodnotu vozu ale zvyšují i záležitosti jako vhodně zvolené prvky výbavy a obliba konkrétní motorizace. A samozřejmě nesmíme zapomínat ani na módní trendy.

Hodnotu vozu pak snižuje pravý opak výše uvedeného, tedy chybějící historie vozidla a nemožnost ověřit udávaný nájezd kilometrů, což u importů bývá často problém. Přílišné množství kosmetických vad nebo nadměrně opotřebovaný interiér také znamenají minusové body. Hodnotu vozu snižují také evidentně opotřebované díly podvozku a brzdy nebo sjeté pneumatiky, případně blížící se nezbytný servis. Auto s prokluzující spojkou a kolísajícím chodem motoru nikdy dobře neprodáte.

Ovšem špatně budete prodávat i auta, která jsou sice v dobrém stavu, ale nemají nezbytné prvky výbavy (klimatizace, centrální zamykání, posilovač řízení…) či naopak mají příliš extravagantní prvky, například křiklavou barvu nebo mnoho dodatečných ozdobných prvků. Tuning také není moc žádoucí, pokud se nejedná o specifický sportovní vůz. Profesionálně upravené Subaru WRX STI prodáte dobře, naftovou Octavii v čipu s křídlem a laminátovým nárazníkem ne. Hůře se také prodávají neoblíbené verze běžných vozů (třídveřové verze jinak pětidveřových hatchbacků) a rizikové motorizace se špatnou pověstí.

Tady je to naprosto jasné a jakmile má auto nějakou vážnou technickou vadu, jako je třeba svítící kontrolka motoru, jízda v nouzovém režimu či špatně fungující převodovka, prakticky není možné, aby ho někdo soudný koupil jinak než levně na díly. Kupce odradí i lomoz podvozku, vůle v řízení a nadměrná koroze.

I slušně vypadající auto je ale neprodejné, pokud k němu chybí důležitá dokumentace a je zatíženo nějakými právními vadami (vůz v probíhajícím dědickém řízení, exekuci, majetku leasingové společnosti a podobně).