Hlavní obsah

Deset věcí, které i jako zkušený řidič děláte pořád špatně. A ohrožujete tím nejen sebe, ale i ostatní

Foto: Shutterstock / Pozdeyev Vitaly

Každý jsme se nějak učili řídit a postupně jsme si tvořili různé návyky. Některé dobré, ale některé horší, protože nám nikdo celé ty roky neřekl, co děláme špatně. Tak se pojďme některé řidičské zlozvyky odnaučit, ať se nám všem jezdí po silnicích lépe.

Článek

Každý občas uděláme na silnici v provozu nějakou „blbost“. Většinou je to z nepozornosti nebo jen špatného vyhodnocení situace. Naším cílem teď není nikoho vychovávat. Chceme jen upozornit na běžné nešvary, kterých se někteří jedinci dopouštějí a pak na silnicích ostatním kazí jejich pohodovou a bezpečnou cestu za povinnostmi, zábavou nebo domů za rodinou.

Věříme, že vy jako zodpovědný a bezpečný řidič nic z toho neděláte a spíše se společně s námi u některých z těch deseti bodů zasmějete. A začneme hned tím největším nešvarem, a to neschopností si v autě sednout jako normální člověk.

Válíte se za volantem jako u zubaře a držíte volant křečovitě pěstí

Už jsme to rozebírali před časem v samostatném článku. Pokud v autě nebudete pořádně sedět a držet volant, nebudete nikdy schopní dobře a bezpečně řídit. Překvapuje nás, jaké obrovské množství řidičů je u nás postiženo tzv. Torettovým syndromem (stejně jako hlavní hvězda filmové série Rychle a zběsile leží v autě nemožně a drží volant nahoře pěstí, jako když vynášejí ze sklepa mokrou tašku plnou plesnivých jablek).

Foto: Jan Majurník

Prosíme vás, takhle volant opravdu nedržte! Nebudete schopni vyřešit sebemenší problém na cestě. Škubnete sice rukou do strany, ale pak nebudete schopní auto stabilizovat a zahodíte ho na rovné silnici do svodidel nebo ještě hůře do pole či stromu.

Přitom ono není zas tak pracné si do auta sednout správně a nastavit si správně sedačku i volant. Jen to podle našeho návodu v dřívějším článku zkuste. Budete uvolnění, bude se vám lépe řídit a třeba vás ani nebudou bolet záda a ramena. Také budete mít z auta mnohem lepší výhled a hlavně budete mít vůz pod kontrolou a nebudete nebezpeční nejen sobě, ale především ostatním.

Nedíváte se z auta a nevíte, co se kolem děje

Ty nejdůležitější věci se nedějí dva centimetry před vaší kapotou, takže na ni nemusíte civět. Nejdůležitější věci se dějí daleko před a za vámi. Tohle hodně souvisí s tím správným sezením v autě. Když totiž ležíte vyhřeznutí doprostřed auta na loketní opěrku s hlavou zalomenou dozadu, tak jediný způsob, jak můžete z auta vidět, je přes zpětné zrcátko, které použijete jako periskop. Sedněte si pořádně, nastavte si správně zrcátka a uvidíte, že můžete mnohem lépe sledovat dění kolem celého auta a také daleko před vámi (a za vámi).

Foto: Jan Majurník

Sledovat musíte nejen situaci před sebou, ale také za sebou. Dívejte se i do křižovatek, kdo přijíždí z vedlejší a snažte se odhadovat úmysly ostatních řidičů.

Je potřeba si neustále vytvářet obraz o tom, co se venku děje. A i proto je nutné se na řízení plně soustředit a eliminovat rušivé elementy, ať už je to třeba hlasité rádio, emotivní rozhovor se spolujezdcem či telefonování. Všechno vám bere pozornost a snižuje to vaši schopnost včas a správně reagovat na situaci v provozu.

Když ale budete dávat pozor a vytvářet si neustále aktualizovaný obraz o dění kolem auta, včas zaregistrujete například sanitku, velmi rychle jedoucí motorku, problém vznikající na sjezdu z dálnice či třeba hlouček dětí motajících se kolem vozovky. Chápeme, že vyžaduje cvik zvyknout si na to, jak se vlastně ostatní na silnici chovají, ale po pár letech pravidelného ježdění už byste snad měli o tomhle mít představu.

Vjíždíte do ucpané křižovatky

I tenhle nešvar, kterého se neustále dopouští mnozí z nás, dost souvisí s tím, že prostě nemáte přehled o tom, co se před vámi děje. Vjet do křižovatky, kterou nemůžete projet, takže pak zůstanete stát v ní a blokujete provoz z druhého směru, je ukázkou toho, že řešíte dopravní situace, až když v nich jste, nikoli s předstihem.

Chápeme, že když to stojí ve všech směrech (protože úředníky nenapadlo nic lepšího než padesát metrů za rušnou křižovatkou hlavního tahu svézt dva pruhy do jednoho), musíte se tam prostě nějak nacpat. Ale spousta řidičů ucpe takhle křižovatku jen proto, že nesledují provoz před sebou.

Zipujete 200 metrů před zúžením

Tohle je zase další podobný případ. Když už provoz nejede dost plynule na to, aby se všichni stačili zařadit do průběžného pruhu včas, tak prostě dojeďte až na konec k zúžení a zařazujte se dle pravidla zipu jedno auto zleva, druhé zprava. Využívejte tak celou délku vozovky. Jen pak se mohou auta plynule řadit jedno a druhé. Ani pak není potřeba zastavovat a kolona se klidným tempem posunuje vpřed a pak se za zúžením zase rozjede.

Brzdíte na 40 u „radaru“ a pod každou „kamerou“

Tímhle také plynulosti provozu (a klidu ostatních řidičů) moc nepřispějete, když přiletíte do obce, kde na vás začne blikat informativní deska, kolik zrovna jedete. A u té panicky dupnete na brzdu, aby auto zpomalilo hluboko pod limit 50 km/h, na který se pak zase budete neochotně vracet (ale raději pojedete tak 43, abyste pokud možno naštvali všechny kolem sebe).

Foto: Mike/The Product Analyst

Za to, že pojedete na padesátce tachometrových 55, vám hlavu nikdo neustřelí. Nejen, že rychloměry o něco přeměřují, ale radary mají i nastavenou nějakou toleranci a za zcela banální překročení rychlosti o pár kilometrů za hodinu vás nikdo šikanovat nebude. Tachometrová šedesátka tak bývá často ještě „v pohodě“. Hlavně buďte předvídatelní, jezděte plynule a nedupejte pod každou kamerou strachy na brzdu.

Zaprvé - tyhle informační tabule s přibližným údajem vaší rychlosti jsou jen informativní a mají sloužit jen jako připomínka toho, že jste už v obci a bylo by fajn trochu zvolnit a dávat větší pozor. Z 99,9 % případů vůbec rychlost neměří a pokutu vám nikdo nepošle. To samé platí pro mnoho kamer, které slouží pouze k monitoringu provozu a sčítání dopravy.

Zadruhé - naučte se využívat setrvačnost vašeho auta, a když vidíte blížící se obec (nebo jiné omezení), jen sundejte nohu z plynu a nechte auto doplachtit „k ceduli“. Pak jen před cedulí (nebo prostě v místě, kde to dává smysl) lehce přibrzděte někam k šedesátce, povolte brzdu a pak zase plynule pokračujte. Většina aut stejně přeměřuje o pár kilometrů za hodinu, takže když budete mít na tachometru 55, nikdo vám za to hlavu neustřelí. Policajti vám dají pokoj. Stačí, když prostě nepojedete „jako hovado“.

Jezdíte pomaleji než okolní provoz

Pokud máte pocit, že jsou všichni na silnici „piráti“, protože na vás troubí, lepí se na vás a podjíždí vás zprava, možná by bylo dobré se zamyslet nad tím, jestli spíše vy neděláte něco špatně. Pokud totiž jedete výrazně pomaleji, než co umožňují podmínky a co je dovoleno, je opravdu na pováženou, co na té silnici u všech čertů děláte, když se nezvládnete přizpůsobit okolnímu provozu. Stovky vozidel nemají problém v daném místě jet normálně, tak proč vy tam jedete výrazně pomaleji?

Foto: Shutterstock

Zejména v místech, kde se nedá snadno předjíždět, svou výrazně pomalejší jízdou ostatní omezujete a vytváříte nebezpečné situace. Někomu povolí nervy a začne vás předjíždět hlava nehlava třeba před horizontem, jen aby se vás zbavil.

Jistě, pokud jedete s přívěsem, vezete koně, máte plně naložené auto nebo to prostě venku klouže, nikdo po vás nechce, abyste jeli na hraně a pískaly vám gumy. V takovém případě stačí, když budete předvídatelní a pojedete plynule. Ale s běžným autem byste neměli mít problém držet stejnou rychlost jako ostatní. Provoz by pak byl mnohem plynulejší a příjemnější, kdybyste na silnici nedělali špunt. Jestli s tím máte problém a bojíte se, tak aspoň jeďte pryč z hlavních frekventovaných tahů a využívejte okolní silnice nižších tříd, kde není takový provoz.

Špatně se připojujete na dálnici

To jsme zase u toho využívání celé délky pruhu. Připojovací pruh má nějaký smysl a tím je nabrání rychlosti na hodnotu zhruba odpovídající rychlosti aut v průběžném pruhu na dálnici. Berte ho například jako startovací dráhu pro letadla. Aeroplán se také rozjíždí tak dlouho, dokud nedosáhne vzletové rychlosti. Až pak může pilot začít přitahovat a letadlo se odlepí od země.

Foto: ŘSD

Připojovací pruhy na dálnicích bývají dostatečně dlouhé na to, abyste v nich zvládli i se slabším autem akcelerovat na cestovní rychlost a plynule se zařadili do průběžného pruhu.

Proto, prosím, nedělejte tu pitomost, že žalostně šouravým tempem na podtočenou čtyřku obkroužíte ten oblouk dálničního přivaděče a pak hned pošlete auto do pravého dálničního pruhu před rozjetý kamion. Udržujte zdravou rychlost, podřaďte si a nebojte se na plyn pořádně šlápnout. Nechte auto se rozjet v připojovacím pruhu a zařaďte se plynule.

Hlavně se, prosím, nespoléhejte na to, že vám řidiči v pravém pruhu udělají místo. Nejen, že to není jejich povinnost, ale pokud vidí, že v levém pruhu jede někdo rychleji a předjíždí, tak vám ani doleva uhnout nemohou. Uhýbání připojujícím se vozidlům je samozřejmě věc chvályhodná a pomáhá plynulosti, ale není to povinnost a především to nejde dělat vždycky.

Neděláte prostor ostatním (i těm, co jedou rychle)

Ono by bylo lepší, pokud by všichni na silnici spolupracovali. Ti pozornější si určitě všimli, že 99 % řidičů nemá s tímhle problém, umí se na silnici „domluvit“, udělají si v případě potřeby místo a včas dají ostatním vědět, jaké jsou jejich úmysly. Jenže kazí jim to těch pár jedinců, kteří jsou buď úplně mimo a na veřejném provozu by se raději vůbec neměli podílet, nebo to dělají prostě schválně.

Snad takoví nejste a neděláte třeba to, že se nacpete někam, kam nevidíte a nemáte jistotu, že můžete bezpečně projet a nikoho neomezit. Rádi bychom věřili, že také třeba děláte místo lidem, kteří vycouvávají z vrat nebo parkovacího stání, odkud pořádně nevidí. Případně aspoň umožňujete ostatním zařazení se do průběžného pruhu a neblokujete zbytečně pruh odbočovací.

Foto: Shutterstock

Neblokujte zbytečně „rychlý“ levý pruh, nechávejte si kolem sebe víc místa, a pokud to jde, jezděte vpravo. Vůbec nehodnoťte, že někdo chce jet rychleji. To není vaše věc.

Místo ale také dělejte těm, kteří jedou rychleji. Zejména na dálnici, když máte prostor, tak uhněte z levého pruhu a nechte rychlejší auta jet. Případně aspoň dejte najevo, že předjíždíte, přidejte na chvíli plyn a nezůstávejte vedle kamionu viset na tempomat 120 km/h.

Jen připomeneme, že není vůbec vaše věc, proč někdo jede rychle. To ať si řeší třeba policie, která má k hodnocení toho, jak kdo jezdí, zákonné prostředky. Vy prostě jen lidem uhněte a nesnažte se je vychovávat a vnucovat jim vlastní představu o bezpečnosti a plynulosti provozu. To, že se budete ploužit po dálnici pod zákonným limitem v levém pruhu v domnění, že vás přece nemá co kdo předjíždět, navíc nemá s plynulostí a bezpečností vůbec nic společného.

Neplánujete trasu

Foto: Mapy.cz

Dnes existuje spousta spolehlivých a opravdu dobrých aktualizovaných mapových aplikací, takže se zvládnete vyhnout kolonám či vždy najdete trasu i v místech, kde to vůbec neznáte.

Také si zjednodušte život tím, že budete trochu plánovat dopředu, kudy pojedete. Pomocí všemožných internetových a mobilních mapových aplikací s průběžnou aktualizací dopravních informací snadno zjistíte, kde se tvoří kolony, kde jsou uzavírky a kde je nějaké jiné omezení. Zabere vám to pár minut u kafe před odjezdem nebo den dopředu. Stáhněte si do telefonu aktualizované mapové podklady, které budete moci používat také offline.

Pokud jedete třeba s přívěsem, obytnou dodávkou nebo jiným velkým autem, snadno tak zjistíte, jestli v místě není nějaké omezení, například na šířku či výšku vozidla či hmotnost soupravy. Ať pak nezmatkujete na místě. Při cestě za hranice si dopředu také připravte například dálniční známky a způsob placení mýta.

Jezdíte na mizerných gumách a s autem ve špatném stavu

Foto: Dominik Valášek

Zejména na vodě se ukáže, jak špatné některé levné pneumatiky mohou být. Na tom opravdu nešetřete. V celkových nákladech na provoz auta jsou navíc i velmi kvalitní (a dražší) pneumatiky vlastně zanedbatelná položka.

Tímhle ale neohrožujete pouze sebe, nýbrž všechny ostatní. Když vám auto pořádně nebrzdí a nedrží na silnici, tak nějakému maléru jdete akorát naproti. Přitom slušné pneumatiky nejsou zas tak drahý výdaj. Nemusíte si hned kupovat špičkové sportovní gumy, stačí slušná střední třída, která funguje na vodě i na suchu, a auto s ní nebude na dvou dešťových kapkách bruslit jako Hana Mašková.

Samozřejmě pak ale pneumatiky fungují jen tehdy, když máte podvozek auta ve slušném stavu. STK tohle vůbec neřeší. Technické kontroly tu nejsou od toho, aby nepouštěly na silnice nevyhovující auta. Buzerují vás za nesundané poklice z kol u aut, ze kterých sundat nejdou, ale že vám to nebrzdí, to je jim úplně jedno. Pokud si nechcete auto kontrolovat sami, nechte to na servisu. Nechte prověřit a případně opravit zavěšení, brzdovou soustavu a řízení.

Načítám