Článek
V době, kdy se jezdilo po štěrkových cestách a technologie výroby pneumatik nebyla tak dokonalá jako dnes, byla píchlá kola na denním pořádku. Naši dědové, kteří třeba jezdili jako šoféři z povolání, vyprávěli, že bylo normální měnit píchlou gumu každý druhý týden. Naopak dnes jsou mezi námi tací, kteří ještě nikdy defekt neměli, a to už jezdí denně autem celou řadu let. Jenže smůla se občas přilepí na každého z nás.
Kdo se ale pečlivě připraví, nebude defektem pneumatiky zaskočen a bude vědět, co má dělat. Základní rada zní: Hlavně nezmatkujte. Ačkoli je to nepříjemnost, je to běžná součást soužití s automobilem a svět se kvůli tomu nezboří. Jistě, pokud máte být na nějaké schůzce nebo v práci, je to problém, ale nikdo vám neutrhne hlavu za to, že se zpozdíte kvůli věci, která je ve vyšší moci.
Řiďte auto do zastavení
Pomalý defekt, kdy vzduch uchází postupně, bez systému hlídání tlaku v pneu, skoro vůbec nepoznáte. Teprve až když tlak v pneumatice klesne hodně, začnete v řízení cítit větší odpor a auto potáhne do strany, kde je prasklá pneumatika. U náhlého defektu je to citelnější, ozve se zpravidla rána a velký hluk, v řízení začnou být cítit silné vibrace. Pokud praskne zadní pneumatika, auto bude mít tendenci po silnici „plavat“.
Hlavně se snažte auto řídit. Částečně ovladatelné je i s prasklou pneumatikou, pokud nezmatkujete, udržujete rovný směr a neděláte prudké pohyby volantem. Držte auto rovně, jemně zpomalujte a s brzdou zacházejte opatrně. Počítejte s tím, že auto vás potáhne trochu do té strany, kde se defekt stal, zejména pokud se to týká předních pneumatik.
Zatímco pomalý defekt je zvladatelný a dá se s ním dojet domů, náhlá destrukce pneumatiky je docela nebezpečná. Vyleká nic netušícího řidiče, který snadno ztratí nad autem kontrolu. Navíc takto zničená guma může auto i dost poškodit.
Náhlá přetáčivost způsobená defektem zadní pneumatiky může nepříjemně překvapit i zkušené řidiče, kteří jinak nemají se zvládáním přetáčivých smyků problémy. Vůz je totiž velmi špatně řiditelný.
Prasklá zadní pneumatika působí spíše opačně a je nebezpečnější, zejména proto, že řidič ve volantu a řízení tolik změnu nepozná. Když jede s autem dlouho rovně, třeba po dálnici, ani to nemusí vnímat. Jakmile přijde potřeba zatočit, třeba na sjezdu z dálnice, náhle pak může ztratit nad autem s prázdnou zadní pneumatikou kontrolu. Moderní auta vám ale díky asistenčním systémům se stabilitou vozu pomohou. Ovšem neumí zázraky a na prázdných pneumatikách nebude mít ESP o co se opřít.
Když se vám za jízdy rozsvítí varovná kontrolka značící ztrátu tlaku v pneumatikách, nezmatkujte. Soustřeďte se na řízení a gumy zkontrolujte na bezpečném místě. Nedupejte hned v provozu na brzdu. Pravděpodobně máte jen pomalý defekt, kdy dojedete i s ucházející gumou. Pokud by pneumatika praskla nebo se vypustila úplně, poznáte to na ovládání auta.
Snažte se auto opatrně navést k pravé straně vozovky a ke krajnici. Pokud je defekt malý, vozidlo je řiditelné a pneumatika uchází pomalu, raději si najděte bezpečnější místo a dojeďte opatrně na větší plochu, kde můžete auto odstavit, aby nepřekáželo provozu. Pokud pneumatika praskne úplně a vzduch z ní unikne hned, nezbyde než to řešit, kde jste. Na roztrhané pneumatice nejezděte víc, než je nezbytně nutné – ničí se tím ráfek a auto.
Trojúhelník, vesta… Víme?
Jakmile máte auto pod kontrolou a zpomalujete, zapněte výstražná světla (varovné blinkry) a zastavte na bezpečném místě u kraje. Zajistěte vozidlo proti rozjetí (parkovací brzda, zařazená rychlost), vezměte si výstražnou vestu a trojúhelník. To jsou věci z povinné výbavy vozidla. Hever a rezervu řešte až poté, co umístíte trojúhelník v dostatečné vzdálenosti od auta (podle zákona 50 m na běžné silnici, 100 m na dálnici). Nešetřete na krocích a dejte ho opravdu dostatečně daleko. Zejména na silnicích, kde se jezdí rychleji (případně před zatáčkou, pokud jste zastavili kousek za ní). Pokud jsou v autě další cestující, je lepší, když opustí vozidlo a schovají se za svodidla nebo dál mimo vozovku. Pokud to ale jde, vždycky je lepší z dálnice sjet (i s ucházející pneumatikou) na bezpečnější místo a nepohybovat se na ní.
Pořád se vedou debaty o tom, co by mělo a nemělo být v povinné výbavě. Ale výstražný trojúhelník a lékárničku by snad dobrovolně vozil každý, i kdyby to zákonem přikázané nebylo, výstražná vesta se také hodí.
Hlavně, prosím vás, neberte tu reflexní vestu jako nějaký štít nesmrtelnosti. To, že ji na sobě máte, je spíše taková pomůcka pro ostatní, aby vás lépe viděli. Ale neznamená to, že jste automaticky nezranitelní. Proto dávejte při pohybu kolem auta pozor a sledujte situaci v provozu.
Trojúhelník umístěte na té straně, kde vaše auto tvoří překážku nebo omezení. Pokud by se vám z nějakého důvodu stalo, že sjedete k levé straně vozovky, umístěte trojúhelník dopředu před auto, aby byli varováni řidiči přijíždějící z druhé strany. Samozřejmě třeba na dálnici dáte trojúhelník do směru, ze kterého auta přijíždí. I s prasklou pneumatikou by ale mělo jít s autem opatrně přejet úplně doprava mimo vozovku. Vlevo ho nechte stát jen tehdy, pokud třeba upadne kolo nebo se stane problém, kvůli kterému nejde s autem bezpečně hnout.
Pokud vaše auto vytvořilo překážku provozu, kterou nemůžete sami odstranit, je potřeba zavolat policii a požádat o pomoc. Policie bude řídit provoz, než přijede odtah. Vy také máte oprávnění regulovat provoz, pokud to vyžaduje situace: například auto odstavené ve zúžení tak, že brání průjezdu.
Máte rezervu? A zvládnete ji vyměnit?
Ačkoli je výměna prázdné pneumatiky poměrně triviální úkon, který by měl zvládnout každý, může se stát, že to nepůjde. Málokdo pravidelně rezervu kontroluje a už mnoha lidem se stalo, že rezervu v autě sice měli, ale byla úplně prázdná. To samé platí i o nouzovém kole pro dojetí omezenou rychlostí – tlak v rezervním kole je potřeba pravidelně kontrolovat.
Plnohodnotná rezervní kola jsou dnes vzácnost. A bohužel už nejsou úplným standardem ani tyto nouzové „dojezdovky“, se kterými se dá jet aspoň osmdesátkou.
Občas někomu nefunguje hever, mnoho lidí také ztratí klíč na kola (nebo ho zapomněli do auta vrátit poté, co ho doma potřebovali na něco jiného). A také se stává, že když vám lajdácký servisák dorval šrouby rázovým utahovákem na 300 Nm, tak je nepovolíte, ani kdybyste na klíči na kola tancovali.
Není ostuda zkusit někoho zastavit a požádat o pomoc. I když to tak možná nevypadá, lidé jsou zpravidla ochotní pomoci někomu v nouzi, ačkoli to jejich povinnost není.
Počítejte s tím, že se při výměně kola docela dost umažete. To je bohužel nedílná součást této nepříjemnosti a nějaké vlhčené ubrousky budou jen malá náplast. Ale pořád je lepší být špinavý, ale v cíli své cesty, než sice vypadat jako ze žurnálu, ale nikam nedojet. Každopádně je dobré být na takové situace připraven a vozit v autě pracovní rukavice a nějaký větší hadr.
Odtah není ostuda
Odtah neberte jako prohru, v mnoha případech je to prostě bezpečnější řešení – pobíhat kolem auta na krajnici frekventovaného hlavního tahu nebo v odstavném pruhu dálnice a modlit se, aby nás nesmetl náklaďák, je zbytečný hazard.
Navíc plnohodnotné rezervní kolo je dnes velká vzácnost, přechází se na servisní kola pro nouzové dojetí omezenou rychlostí. Některá auta nemají ani ta, musí si vystačit s opravnou sadou na poškozenou pneumatiku. Ty ale nespraví všechno. Opravné sady slouží především k zacelení malých děr „po hřebíku“, roztrženou bočnici a jiné velké díry nezacelí.
Odtah bude potřeba u vozů, u kterých nelze pneumatiku vyměnit. Ověřte si, jak to máte s asistencí v rámci vašeho povinného ručení.
Ačkoli některé lepicí sady mohou pomoct, je to rovněž také jen nouzové řešení a gumu je pak potřeba vyměnit. Navíc pneuservisy nejsou velkými fanoušky některých „opravných“ sad, neboť jim zadělají nářadí. I proto se začaly rozšiřovat pneumatiky typu „runflat“, se kterými se dá omezenou rychlostí jet i při defektu, ale jsou drahé a omezují jízdní komfort. A neměly by se po defektu opravovat, aspoň tedy některé typy.
Některé vozy se tak ani při defektu neobejdou bez odtahu, ale to neberte jako ostudu. Prostě se to může stát. Je však potřeba se na to připravit dopředu, a když víte, že si kolo sami nevyměníte, dobře si nastavte své pojištění, ať máte plně či aspoň částečně asistenci hrazenou z pojistky. Mnoho pojišťoven dnes asistenci a případně i odtah nabízí v rámci balíčku zákonného „povinného ručení“. Při komunikaci s pojišťovnou pak upřesněte, v čem je problém, aby vám případně mohli pomoct na místě. Nemusí to být nutně na odtah, ale jen na servisní zásah, který vás zase zprovozní.