Rychle a bezpečně? Na polygonu zkusíte limity svého sporťáku

Základy dynamické jízdy dnes nabízí kde kdo, ať už jde o závodní okruhy, výcviková centra nebo pochybné uživatele sociálních sítí, kteří tvrdí, že vás naučí řídit. Nejlepší první zkušenost je však vlastní, v bezpečném prostředí a s někým opravdu zkušeným vedle sebe.

Dále jde samozřejmě o volbu auta, přece jen s jedničkovou benzinovou Fabií moc parády nenaděláte, zatímco starší BMW, Mercedes-Benz nebo Lexus už vykouzlí úsměv na rtech. Vyznáváte-li spíše nové vozy a nemáte pár milionů na stroj od AMG, pak se nabízí Subaru BRZ nebo Mazda MX-5.

Ale pokud hledáte vyváženost mezi dynamikou, užitečností a cenou, pak v Česku vzniká asi to nejvhodnější auto pro vás – Hyundai i30 N. Vzali jsme rovnou dva různé modely a vyrazili do Hradce Králové na polygon S-Drive otestovat jejich schopnosti.

Mezi základy patří správný posez, protože auto cítíte pánví a spodní částí zad. Do sedadla se tedy musíte řádně napasovat. Neméně důležitý je také úchop volantu, kdy ruce musí svírat věnec v poloze ručiček analogových hodin v čase 14:45, jedině tehdy totiž máte k dispozici největší operační rozsah.

Mezi vyhledávané kratochvíle začátečníků patří řízené smyky zadní nápravy, které je vhodné trénovat v uzavřeném areálu na mokru, a ne v zimě na veřejném parkovišti. Proč je přítomnost vody tak důležitá? Jednak se tolik neopotřebovávají pneumatiky a jednak se vůz snadněji sklouzne.

Drtivá většina polygonů má také vybrané povrchy opatřené speciálním nátěrem, na kterých je kluznost ještě vyšší. Taková čerstvě natřená zatáčka pak dokáže překvapit i zkušeného šoféra.

Tyto tréninkové plochy jsou vhodné k získání správných návyků, abyste svůj sporťák uměli správně „utrhnout“. Majitelům zadokolek, ale i některých čtyřkolek k tomu stačí natočit volant po směru žádaného smyku a poté citlivě dávkovat plyn a skluz udržovat natáčením kol proti směru smyku.

Také řidiči automobilů s pohonem předních kol se mohou pobavit, jen si musí pomoci ruční brzdou, případně brzdami a povrchem s rozdílnou adhezí. Klíčem k úspěchu je před vrcholem zatáčky přidržet zadní kola zablokovaná a natáčením volantu proti směru smyku korigovat intenzitu.

Mnoho jezdců má také tendence zatáčet přespříliš neboli zatáčku moc utahovat, což není správně jak u nechtěného smyku, tak u řízeného smyku, jelikož tím pneumatiky ztrácí přilnavost, což mnohdy končí hodinami, nebo dokonce nepříjemným opuštěním dráhy. Tam, kam se díváte, tam řiďte. Zvedněte oči a protáhněte pohled, čímž zpřesníte a mnohdy i zlepšíte svoje reakce, a to i kdybyste se měli dívat bočním okýnkem.

Odměnou za snahu je kromě propoceného trika i slastný pocit z toho, jak šlo auto krásně bokem, gumy na mokru takřka netrpěly a vy nabyli první zkušenosti.

Nutno dodat, že většinu těchto manévrů je doporučené dělat s omezenou nebo se zcela vypnutou elektronickou stabilizací podvozku, která bude jinak neustále zasahovat do vašeho manévru tím, že ubere výkon motoru a cíleným brzděním kol bude dělat vše proto, aby smyk nenastal, nebo byl minimalizován. A snažit se jet řízeným smykem s aktivní stabilizací vážně moc nejde.

Polygony jsou vhodné i pro výuku dynamického projetí různých druhů zatáček, ovšem základy zůstávají stejné pro všechny typy. Před vjezdem do zakrouceného asfaltu podle potřeby brzděte, před natočením volantu uvolněte brzdový pedál a snažte se auto směřovat na střed vnitřní části zatáčky. Jakmile ho trefíte, začněte optimálně akcelerovat.

Pozor však, pokud se hned za první zatáčkou nachází další, plný plyn přidávejte až po zvládnutí obou, v opačném případě totiž hrozí, že manévr nezvládnete. Pozorně sledujte také výjezd ze zatáčky, jelikož vaše oči (většinou) intuitivně navedou i ruce.

Primárním cílem okruhů nebo výcvikových center není jen umožnit lidem jezdit legálně rychle, ale především bezpečně, proto je zásadně nutné, umět také včas zastavit. A k tomu většině aut pomáhají brzdy, některým ještě navíc i aktivní aerodynamické prvky, například křídlo.

Uzavřený polygon je ideálním místem k vyzkoušení toho, jak rychle dokáže vaše auto zastavit a kolik k tomu potřebuje metrů. Speciální dráhy mají také různé umělé překážky z měkkých materiálů, které vás donutí nuceně zatočit nebo dostatečně zpomalit.

Mnoho sportovních aut má také naddimenzované brzdiče, takže zastaví daleko dříve než běžné vozy. Sami jsme si nedávno vyzkoušeli, jak těžký Ford Mustang s osmiválcem hravě překonal (na brzdy) lehkou Fabii s litrovým tříválcem.

Na závěr vás naučíme stylovou otočku o 180 stupňů s předokolkou a manuální převodovkou. Ujistěte se, že máte kolem sebe dostatek prostoru a zařaďte zpáteční chod.

Couvejte rychlostí zhruba 30 kilometrů za hodinu, sešlápněte spojkový pedál a prudkým pohybem volantu dostaňte auto do skluzu.

V průběhu rotace vyřaďte zpáteční rychlost a zařaďte tu, která by měla být optimální pro rychlý pohyb vpřed. Nezapomeňte srovnat volant, poté pusťte spojku a přidejte plyn.

V našem případě stačila na dokončení pohybu dvojka, prošlápnout řádně plyn a s efektním zahvízdáním a kouřem od pneumatik vyrazit kupředu, trochu jako v Kobře 11.

Sportovní modely Hyundai i30 N nám znovu dokázaly, o jak moc dobré vozy jde. V případě verze Fastback se díváte na praktický, výkonný a dobře vypadající liftback s mocnými brzdami, rozumnou pořizovací cenou od 720 tisíc korun a přijatelnými náklady na servis. Málokteré auto na českém trhu poskytne takovou vyváženost mezi sportovním vyžitím, užitnou hodnotou a finanční stránkou.

Můžete si říkat, co chcete, ale Hyundai zkrátka v moravskoslezských Nošovicích vyrábí hodně povedené auto, které bychom si hned zaparkovali do garáže. A potom, co se změnilo vedení českého zastoupení, a skončila nesmyslná agresivní kampaň proti Škodovce, můžeme do kanceláří Hyundaie poslat ještě další body chvály.