Ruské vozy nejsou pro každého, modernizacím navzdory

Čas od času na našich cestách narazíte na nějakou novou nivu, buchanku nebo třeba patriota. Odkud se tahle auta berou, kdo je kupuje a jak tenhle systém vlastně funguje? Popovídali jsme si s Karlem Štochlem, ředitelem skupiny AMC, která patří mezi přední evropské importéry ruských automobilů.

Sorta zájemců se dělí do dvou skupin. První chtějí designově unikátní a konstrukčně jednoduché vozy, kterých na trhu postupně ubývá, zatímco další skupina hledá cenově dostupné pracovní stroje s vysokou užitnou hodnotou.

Buchanka je velice specifický vůz a musíte být tak trochu dobrodruh, abyste si ji zamiloval. Tohle dvou až devítimístné auto je na tom podobně jako Fiat Multipla – buď buchanku milujete, anebo kategoricky odmítáte. Nic mezi.

Především v konstrukční jednoduchosti a osvědčené technice. U off-roadů značky UAZ tím myslím například klasický žebřinový rám a tuhé nápravy, u osobních automobilů Lada zase atmosférické motory s vícebodovým vstřikováním paliva a bez filtrů pevných částic nebo systémů typu stop/start.

Drtivá většina vozů je upravovaná a schvalovaná individuálně, tedy každý jednotlivý automobil má svůj unikátní certifikát se všemi zákonnými náležitostmi, vydaný příslušnou schvalovací autoritou. Tyto informace se pak při registraci přenáší do technického průkazu.

Toto platí u seriózních prodejců. Čas od času se však najdou jedinci, kteří se při individuálním dovozu vozidla z Ruské federace snaží přísné evropské předpisy obcházet. Dříve či později se však na tyto nekalé praktiky stejně přijde.

Určitě ne. Jen v Česku funguje druhý import vozů Lada a GAZ, část Slovenska využívá vlastních zdrojů, a rovněž Nizozemsko i Polsko dováží a schvaluje na své bázi. Upravená auta od nás však putují do významných zemí EU, tedy například do Německa, Rakouska, Belgie, Itálie, Lotyšska, Litvy, na už zmíněné Slovensko a do dalších států.

Podobně jako u amerik, tedy každý importér má svoji smluvní síť autorizovaných servisů. Našich akreditovaných středisek byste napočítali asi 20, tedy se můžeme bavit o celorepublikovém pokrytí. Jako jedni z mála také nabízíme službu údržby svépomocí nebo nalezení vlastního autorizovaného servisu – to vše bez narušení záruky.

Budeme-li mluvit za značku UAZ, je to jednoznačně buchanka 2206, stíhaná Hunterem. V rámci Lady pak dominuje klasická Niva Legend (bývalá Lada 4×4) a její deriváty.

Ruské diesely v současné době nedovážíme, modifikace vznětového motoru by byla z pohledu unijních předpisů velmi nákladná a nepřiměřeně by navýšila cenu vozidel. Toto neplatí v případě nákladních vozidel Kamaz, která jsou už z výroby osazována dieselovými motory Cummins, určenými pro evropské trhy.

LPG se těší popularitě více méně jen u uazů, především v rámci buchanek. U ostatních prodejců to bude nejspíše podobné.

Pouze vybrané modely, které musí předem projít komplexní modifikací, příslušnými testy v technických zkušebnách a finální certifikací. Velkou roli hrají emise, proto je nabídka omezena také motorizacemi. Rovněž i auta ostatních producentů ve specifikacích pro ruský trh představují problém, jelikož jsou vyráběna z hlediska požadavků ruských zákonů, nikoli evropských. Nicméně jejich dovozem se drtivá většina prodejců v Česku včetně nás nezabývá.

Ženy jsou zpravidla ty, které určují, zdali dojde k nákupu, či nikoli. Většinou hrají roli tichých pozorovatelek, ovšem občas vás překvapí svěží padesátnice, která v lodičkách nebo žabkách vyskočí do buchanky a řídí jako nefalšovaný mistr volantu.

Vzhledem k minimálním ohlasům a složitosti všeho kolem se do této akce pouštět nebudeme. Rovněž si nemyslím, že by k tomu tíhnul někdo z ostatních dealerů/importérů. Ruská auta těží z konstrukční jednoduchosti a minima elektroniky a to už KAMA-1 nesplňuje.

Představit u nás evropskou verzi obytného automobilu UAZ Bajkal a schválit do provozu žhavou novinku Ladu Nivu Travel. Předpokládám také, že dojde k postupnému nasazení drobných inovací a zlepšení, které jsme vyvinuli zejména pro modely UAZ.

Vozy ruské produkce lze v Česku koupit u řady dealerů. Podívejte se na část z nich v naší tabulce.

My jen dodáváme po vlastních zkušenostech v rámci testů, že zpravidla nejde o nijak zvlášť úsporné modely, především v případě terénních verzí. Málokdy se dostanete pod 10 litrů benzinu na sto (mimo osobních modelů Lada) a téměř vždy budete bojovat s určitými konstrukčními nedodělky.

Nicméně to k ruským (byť pravidelně modernizovaným) autům patří a mnozí lidé je právě kvůli jejich nedokonalostem doslova milují, zatímco jiní od nich se vztyčeným prstem veřejnost odhánějí. Naštěstí však v Česku stále existuje určitá svoboda trhu nepokřivená zvýhodňováním jediné sorty aut, takže si prostě můžete libovolně vybrat to, co vám vyhovuje.