Článek
Když v roce 1962 navrhl inženýr Giotto Bizzarrini Ferrari 250 GTO s podivnou karoserií, tak reakce veřejnosti byly přinejmenším rozporuplné. Jenže Bizzarrini měl spoustu zkušeností ze závodními 250 GTO a hrabě Giovanni Volpi, majitel závodního týmu Scuderia Serenissima, zase toužil porazit továrnu v její vlastní hře. Takto upravená karoserie měla zajistit víc přítlaku i rychlosti a v kombinaci s upraveným motorem se to i potvrdilo na 24h Le Mans, kde tento nevšední závodní automobil strčil všechny tovární 250 GTO do kapsy. Než ho tedy zastavila porucha řízení.
Toto zajímavé závodní Ferrari si vysloužilo přezdívku „Breadvan“, tedy něco ve smyslu „malá dodávka.“ A teď je ta myšlenka zpátky, výrobce karoserií Niels van Roij Design si vzal do parády 550 Maranello a udělal z něj nepřehlédnutelnou záležitost. A stejně jako v minulosti, tak i nyní jsou reakce všelijaké.
Původní Ferrari 250 GTO SWB Breadvan mělo porazit tovární ferrari
Lidé od Niels van Roij Design to pojali jako jedno velké designérské cvičení a použili při tvorbě spoustu prvků, které se na nevšední závodní 250 GTO odkazují. Zadek auta je samozřejmě jasný, ale všimněte si té přední kapoty. Dvojice nasávacích otvorů, kulaté díry v nárazníku a bublina na přední kapotě. Tohle všechno měl i původní Breadvan.
Celá karoserie byla vyrobena ručně z hliníkových plechů
Žádný díl karoserie nezůstal původní, z 550 Maranello zůstalo vlastně jen čelní sklo, i přední světlomety jsou nové, vyrobené na zakázku.
A stejně nebojácně přistoupila společnost Niels van Roij Design i k interiéru. Všechny přístroje dostaly pořádnou dávku retro stylu a ovládací prvky jsou vyfrézovány z hliníku. Prošívaná černá kůže je kombinována s modrou alcantarou a sedadla jsou z uhlíkových vláken. Místo klik dveří jsou tady pak účelné a efektní pásky, tak jako se dřív používaly u závodních aut.
Atmosférický dvanáctiválec s objemem 5,5 litru zůstává nezměněn a dál produkuje výkon 485 koní a točivý moment 569 Nm, což je v autě, které je s váhou 1 716 kg o něco lehčí než standardní 550 Maranello, víc než dostatečné.
Původní osmnáctipalcová kola byla nahrazena dvacetipalcovými ráfky, což taky výrazně ovlivnilo proporce auta, tlumiče Koni jsou pak vyrobené na míru. A zakázkové je samozřejmě i výfukové potrubí…
Je jasné, že Ferrari Breadvan Hommage není pro každého, ale to nebyla ani původní 250 GTO SWB. Každopádně je to pozoruhodné dílo a taky důkaz, že i v 21. století mohou vzniknout auta na zakázku i u malosériových výrobců. Napište nám do diskuse, zda se vám tento výtvor líbí, nebo byste jej raději shodili ze skály, než naklade vajíčka.