Šéf dopravní policie Jiří Zlý: Jsem pro vyšší pokuty

Plukovník Jiří Zlý stojí v čele dopravní policie od prosince roku 2019. Ptali jsme se ho na výši pokut v Česku, na chystané změny v bodovém systému i na to, jak snížit počty mrtvých na silnicích. Zajímaly nás také celorepublikové dopravně-bezpečnostní akce, řidičáky na zkoušku nebo způsoby výběru míst, kde se měří rychlost. Na závěr nám pak plukovník Zlý prozradil, jestli také někdy vědomě porušuje předpisy.

Chystají se změny v bodovém systému řidičů. Jak tyto změny vnímáte? Bude podle vás nový systém spravedlivější k řidičům?

Tak zcela jistě to bude nejzásadnější změna bodového systému od roku 2007. Ty změny jsou v souladu s celoevropským trendem, kdy se klade důraz především na ty nejzávažnější přestupky, které jsou leckdy páchány i úmyslně. Já osobně to vnímám tak, že budou více postiženi právě ti takzvaní „piráti silnic“, tedy ti, kteří úmyslně porušují předpisy a nejvíce ohrožují ostatní účastníky silničního provozu. Patří pod to například jízda pod vlivem alkoholu či drog, výrazné překračování nejvyšší povolené rychlosti či používání telefonu za jízdy. Kromě bodového systému se bude jednat také o úpravu výše jednotlivých sankcí, ty se budou v některých případech výrazně navyšovat. Pokud změny projdou ještě v tomto volebním období, začne upravený bodový systém platit od 1. ledna roku 2022.

Zmiňujete takzvané „piráty silnic“. Dá se s takovými lidmi, kteří mají často pojištění na pokuty a schopné právníky po boku, vůbec nějak bojovat? A je takových řidičů v Česku hodně, anebo se jedná jen o zanedbatelné výjimky?

Kolik takových řidičů je, vám samozřejmě nejsem schopen říct. Je to svědomí každého, jak se chová. Pakliže někdo porušuje právní normy České republiky, je to jeho svědomí a sám s tím musí nějak naložit. A to, že existují firmy, které takové služby nabízejí, se ví a musejí se s tím ve většině případů vypořádávat správní orgány, tedy obce s rozšířenou působností. Ty musejí řešit přestupky ve správním řízení, později pak případně i soudy. Takže policisté v terénu se s tím vlastně ani pořádně nesetkají.

Dopravní policie často dělá velké dopravně-bezpečnostní akce po celé republice. Počítá se s těmito preventivními akcemi i do budoucna? A kdy bude případně další?

Počítáme určitě s celou řadou celorepublikových akcí. Na úrovni okresů či krajů se samozřejmě pořádají i v mezičase různé specifické akce zaměřené na problematiku toho daného regionu, celorepublikové akce se ale budou také nadále pořádat. My se s nimi nijak netajíme, protože se jedná především o preventivní akce. Třeba teď na říjen a listopad připravujeme celou řadu akcí zaměřených na ty nejzranitelnější účastníky provozu, tedy na chodce. Budeme apelovat na jejich viditelnost a zdůrazňovat povinnost nošení reflexních prvků mimo obec, ale i doporučovat nošení takových prvků v obcích.

A proč se tyto velké akce ohlašují veřejnosti dopředu? Neříkejte, že policie nechce vybrat co nejvíc peněz na pokutách?

Nechce, to určitě není cílem. Já si dokonce vždycky říkám, že čím méně zjistíme při takové akci přestupků, tím je to lépe. Protože to svědčí o tom, že si to ti účastníci silničního provozu minimálně v době avizované akce vzali k srdci a jezdí bezpečně. My nepotřebujeme nikoho nachytat na hruškách. Naopak, my to záměrně komunikujeme dopředu, abychom zvýšili bezpečnost na silnicích a snížili nehodovost.

Co je podle Vás nejčastějším přestupkem českých řidičů?

Určitě nevěnování se řízení. To v posledních letech exponenciálně vzrůstá, dokonce si ze své zkušenosti troufnu říct, že čím dražší vůz, tím častěji k tomuto přestupku dochází. Řidiči si vůbec neuvědomují, kolik ztratí pozornosti, když si kontrolují mobilní telefon. Někteří dokonce za jízdy píší SMSky, což je ještě daleko horší než samotné telefonování. Vždyť ve městě ujedete za jednu vteřinu nějakých 14 metrů, na dálnici dokonce téměř 50 metrů. Tomu telefonu ale v praxi věnujete mnohem více času, což může být osudné.

Dalším problémem je překračování rychlostních limitů a s tím spojené přeceňování vlastních schopností. Někteří řidiči si myslí, že když mají najeto několik tisíc kilometrů, tak že jsou zkušení a nemůže se jim nic stát, obzvlášť pokud mají nová moderní auta s asistenčními systémy. To ale není pravda, a pokud pojede řidič po silnici jako závodník, bezpečnostní systémy život jemu ani lidem okolo nezachrání. Mnohdy ale bohužel to vozidlo ovládá víc ego než samotný řidič.

Třetím problémem je pak alkohol za volantem a obecné podceňování jeho vlivu. To je dlouhodobý problém a nebavíme se bohužel o žádných nízkých hladinách – většina dopravních nehod pod vlivem alkoholu je způsobena řidiči, jejichž hladina alkoholu v krvi výrazně překračuje jedno promile.

Jakou máte dlouhodobou strategii, jak snížit počet dopravních nehod a jejich obětí?

To je celá škála různých opatření, které se neustále realizují a nadále realizovat budou. Jsou to jednak dopravně-preventivní akce, je to viditelný dohled, skrytý dohled, jsou to také mediální kampaně, ale i zlepšování bezpečnosti dopravního prostoru. V tomto ohledu se snažíme navrhovat různá opatření u bezpečnostních deficitů pozemních komunikací, řešíme to s vlastníky komunikací i se správci komunikací a snažíme se docílit toho, aby komunikace byly co nejbezpečnější, nejsrozumitelnější a takzvaně odpouštějící.

Statistiky ukazují, že tím nejbezpečnějším dopravním prostorem jsou dálnice. Proč tedy policie více netlačí na ministerstvo dopravy, aby se výstavba dálnic urychlila? Nebyl by to nejjednodušší způsob, jak počty mrtvých na silnicích snížit?

Víte asi sám, jak je to s výstavbou dálnic u nás složité. Ano, z hlediska statistik by se dalo říct, že dálnice se dají pokládat za jedny z bezpečnějších komunikací, na rozdíl od silnic první a druhé třídy. Policie je v rámci celého řízení při stavbě dálnice jedním z dotčených orgánů, který se může vyjádřit. Já osobně a určitě i všichni kolegové z dopravní policie bychom byli rádi, kdyby ta výstavba dálničních úseků byla rychlejší, a ulevilo se tak přetíženým tahům prvních a druhých tříd. A jsem samozřejmě rád za otevření každého nového kilometru dálnice.

A ten tlak? Nestálo by to za to, když by to dokázalo zachránit byť jeden lidský život?

Ono když dojde ke ztrátě života v důsledku dopravní nehody, tak je tato ztráta pro společnost vyčíslena státem na několik milionů korun. Ročně tak prakticky celou společnost počet usmrcených a zraněných osob při dopravních nehodách stojí mnoho miliard korun, zástupci státu si to samozřejmě uvědomují a ty dálnice chtějí také. Ono ale nejde tolik o tu stavbu samotnou jako o ten přípravný proces – územní řízení a stavební povolení – což bývá časově několikanásobně delší než samotná výstavba. A to policie samozřejmě není schopná nijak ovlivnit.

Co říkáte na tzv. řidičák na zkoušku? Byl byste pro jeho zavedení?

Já jsem pro jakoukoliv formu toho, aby mladí řidiči, kteří získají řidičské oprávnění, nebyli ponecháni sami sobě napospas a aby se jim stát dále věnoval. A řidičák na zkoušku je jednou z věcí, které by se podle mě měly zavést proto, aby mladí řidiči měli trochu přísnější podmínky pro zachování jejich řidičského oprávnění. Úspěšný absolvent autoškoly totiž nemůže být hned automaticky nazýván řidičem v tom pravém slova smyslu. On je držitelem řidičského oprávnění, ale řidičské zkušenosti teprve postupně získává. Za těch 28 hodin v autoškole nemůže v žádném případě získat zkušenosti, které má opravdový řidič po letech řízení. Takže za mě řidičák na zkoušku rozhodně ano.

A co dalšího by se dalo v práci s mladými řidiči zlepšit?

Vzorem je pro nás Rakousko, kde se mladým řidičům po určitou dobu stát věnuje. Musejí například povinně absolvovat kurz bezpečné jízdy na polygonu nebo pohovor s dopravním psychologem. To jsou všechno věci, které zaručují, že budou co nejlépe připraveni na ten samotný ostrý provoz. My jsme letos také odstartovali projekt zaměřený na mladé řidiče, který má název Start Driving, a já jsem rád, že je o něj mezi mladými řidiči zájem, z toho jsem byl velmi mile překvapený.

Vnímáte výši pokut za dopravní přestupky v Česku za dostatečnou? Nebo byste byl pro to, aby v budoucnu byly pokuty za závažné dopravní přestupky vyšší?

To souvisí s tím, co jsem říkal na začátku o chystané novele. Současný stav sankcí, které byly nastaveny už někdy v roce 2007, neodpovídá tomu, jak by měly být některé přestupky dnes postihovány. Ty závažnější přestupky si vyžadují výrazně vyšší sankce.

Proč je v Česku tolik populární úsekové měření rychlosti? Chápeme měření v zúžených úsecích na D1, ale proč jsou nyní nově radary například na přehledném Pražském okruhu? Proč se v Česku nepokutují raději více nebezpečné přestupky, než je třeba i mírné překročení rychlosti na přehledné dálnici?

Měření rychlosti můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na měření rychlosti Policií České republiky, která využívá různých technik, ať už z vozidla za jízdy či stacionárně například laserovými měřiči, a druhou skupinou jsou pak stacionární úsekové radary v místech, které policie schválí na základě něčího záměru. To jsou místa, kde to policie považuje za důležité z hlediska bezpečnosti silničního provozu a kde je potřeba ten dopravní proud usměrnit právě na tu nejvyšší povolenou rychlost. Policie nemůže být všude, a proto na těch místech, kde to považujeme za nezbytně nutné, schvalujeme tyto úsekové radary.

Takže na Pražském okruhu mezi Cholupickým tunelem a Modleticemi je to podle Vás nezbytně nutné?

Určitě.

Poslední otázku si dovolím trochu osobnější: Porušil jste Vy někdy vědomě dopravní předpisy? Případně kdy to bylo naposledy a o jaký přestupek se jednalo?

Já nemám na svém řidičském kontě žádný přestupek a žádnou sankci. V soukromém životě se snažím jezdit příkladně jako každý jiný slušný občan. A když z důvodů služebních úkolů potřebuji jet vyšší rychlostí, tak používám na svém služebním vozidle výstražné světelné a zvukové zařízení.