Rowan Atkinson to umí rozbalit i za volantem okruhového auta

V uplynulém týdnu jsem si prohlížel skvosty automobilové historie, které jsou zrovna tento víkend k mání na aukci společnosti Silverstone Auctions ve Velké Británii. A nešlo se dlouze nezadívat na tyrkysově modrý závodní Ford Falcon Sprint z roku 1964, na jehož předních dveřích je nalepen nápis „Rowan Atkinson“. Byl jsem docela v údivu, protože slavný britský komik s tímhle hřmotným americkým železem prohání závodní okruhy v historických sériích už drahnou řádku let.

K jeho osobě pasuje stejně tak skvěle jako plyšový medvídek k panu Beanovi. Ford Falcon má pod kapotou závodně upravenou V8 a v rukou Rowana Atkinsona sice nesbírá jeden vavřín za druhým, ale ani tak se v závodním poli zvučných jmen neztrácí.

Rowan Atkinson není chlubivý typ člověka. Když procházím bezpočet různých interview, kterých se za dlouhou kariéru dnes šestašedesátiletý slavný herec účastnil, dalo by se říci, že je vlastně introvert a skromný, velmi přemýšlivý člověk. Narodil se poblíž nádherného historického města Durham na severu Anglie. Studoval dohromady s bývalým ministerským předsedou Británie Tony Blairem, a mluví velmi čistým přízvukem, skoro jako by byl univerzitní profesor. Ale tohle nejsou jediné kvality, které Rowan Atkinson má. Když se v roce 2011 stal nejrychlejší celebritou v talkshow původního Top Gearu, své opravdové ambice skrýval jen přes neobyčejný herecký talent. Vzdělaný a mluveným projevem skoro až vznešený Atkinson je za volantem docela rebel.

Nějakou dobu po odvysílání pořadu totiž vyšel i snímek o okolnostech skrytých za scénou a Rowan Atkinson v něm rozhodně ukázal svou pravou závodnickou duši. Trénoval do morku kosti, kolo za kolem, div tehdejší Kia Cee'd, tedy „auto za rozumnou cenu“, nepřišla ke kompletní úhoně. Ale nakonec se povedlo. Po několika zničených pneumatikách a dlouhém času strávenému za volantem Atkinson visel na tabuli slávy na stupínku nejvyšším.

Rowan Atkinson miluje i velmi drahá auta. Fialový McLaren F1, úchvatné dílo z pera konstruktérského génia Gordona Murraye, zná díky bulvárním novinám úplně každý. Dokonalý sportovní vůz stál herce v roce 1997 v přepočtu přes dvacet milionů korun, když vezmu do úvahy dobový kurzovní lístek. Stál neuvěřitelné peníze a Rowanu Atkinsonovi se jej povedlo dvakrát nabourat. Druhá nehoda se dokonce stala nejdražší škodní událostí, jakou kdy v souvislosti s osobním automobilem pojišťovny ve Velké Británii registrovaly.

McLaren v současnosti už ve své garáži nemá, prodal se během aukce v roce 2015 za rekordní sumu přesahující 8 milionů liber, tedy skoro 250 milionů korun! Proč jsou vozy McLaren F1 tak drahé? Automobil je dílem technického perfekcionisty. Gordon Murray údajně nakoupil nebo si různě půjčil během ranných devadesátých let všechna myslitelná a tehdy prodávaná superauta světa, řídil je, cestoval v nich, a psal si do notýsku podrobný deníček.

Ano, svého času jezdíval i v božském Ferrari F40, řídil Porsche 959 a další plakátové hrdiny. Nejvíc kilometrů Murray strávil zejména v Hondě NSX, kterou, jak známo, pomáhal doladit v jemných detailech nastavení podvozku samotný Ayrton Senna. Jen nazul polobotky, elegantně se spustil do kokpitu nízké siluety Hondy a jezdil s ní naplno kolo za kolem na závodním okruhu a předával inženýrům Hondy důležité informace.

Ani to však nestačilo, aby Gordon Murray nenašel na NSX chybky a nepostavil nakonec celkově a bez ohledu na cenu lepší a vyváženější automobil. McLaren F1 má sedadlo řidiče umístěné doprostřed kokpitu, o pohon se stará úchvatný dvanáctiválec BMW vyladěný divizí BMW Motorsport a na krytu víka motoru zevnitř najdete vrstvičku zlata jako izolační materiál. Každý detail je promyšlen s absolutní precizností a podvozek je laděn úplně jinak než křiklavé italské supersporty. Je dostatečně poddajný a komfortní pro jízdu po běžné silnici, protože to bylo přesně přáním Gordona Murrayho, otce zakladatele – postavit nejlepší silniční sportovní automobil na světě. A tak se i stalo.

Jedním z mála šťastných majitelů McLarenu se Atkinson stal poté, co uspěl celovečerní film s panem Beanem i v Hollywoodu, a mohl si jej tím pádem dovolit. Psal se konec devadesátých let.

Jenže v předcházejících osmdesátkách Atkinsona ještě tolik lidí na světě neznalo. Přišla role cynického Edmunda Blackaddera, jež s notnou dávkou britského černého humoru šikanuje chudáka sluhu Baldricka v sitcomu „Černá zmije“, který jistě všichni dobře znáte. V té době začala sláva britského komika stoupat. Nemohl sice svou automobilovou vášeň saturovat těmi nejdražšími automobily světa, ale už si mohl koupit leccos zajímavého.

A právě na sklonku osmdesátých let, kdy se slavný sitcom točil, jezdíval hlavně v Lanciích a občas o nich a jiných autech psával populární sloupek do britského magazínu Car. Staré články o automobilech mají v podání Rowana Atkinsona skutečně nápad i emotivní náboj. Opět se minul svým povoláním. Byl by z něj vynikající automobilový novinář.

Nejraději řídil Deltu Integrale. Nejprve měl osmiventilovou verzi, podobnou té, se kterou jsem měl možnost v lednu dovádět na zasněženém letišti, a pak v roce 1989 pořídil novou verzi Integrale 16V. Rowan Atkinson však nekončil zdaleka u jednoho exempláře a postupně přikoupil i tehdy nejdražší prodávanou Lancii. Velký sedan Thema v provedení 8.32, tedy osmiválec, třicet dva ventilů a rodokmen rovnou z Maranella, se stala krásnou ukázkou neomezených možností italského inženýrství.

V jednom z hodně starých rozhovorů z roku 1993, na který se mi povedlo náhodou natrefit, se herce redaktor ptal na zajímavou otázku.

„Vaše velká vášeň pro automobily je velmi známa, ale kdybyste se měl stylizovat sám do nějakého auta, jaké by to bylo? Kanárkově žluté Mini?“

A Atkinson se docela dlouze a trochu dramaticky zamyslel, udělal pár odzbrojujících obličejů a odvětil trochu pološeptem, že ehm…Aston Martin. Pak svou tezi bere lehce zpět, zmiňuje onu oblíbenou Lancii, ale je jasné, že britské sportovní vozy jsou mu přeci jen nejbližší. V té době míval kromě Lancie i krásný model Aston Martin V8 Zagato, který ale rozbil na klubovém okruhovém dni. V garáži se mu však vystřídala ještě další slušná řádka vozů Aston Martin.

A co teprve když se Rowana Atkinsona zeptáte, jako to ostatně učinil jednou Jeremy Clarkson v Topgearu, na značku Rolls Royce. Je na nich podle Atkinsona cosi výjimečného, nejlépe se dají popsat slůvkem „lahodné“. Mají sice majestátní, možná až opulentní tvary, ale uvnitř jsou nesmírně kvalitní, konejšivé a jistě, přesně jak Rowan Atkinson říká – lahodné.

Kvůli natáčení druhého dílu z cyklu celovečerních filmů o Johnym Englishovi, agentovi, který je, ale vlastně vůbec není Jamesem Bondem, zato si ve své komické podobě nijak nezadá ani s legendárním inspektorem Clouseau, pomohl Rolls Royce postavit speciální vůz. Šlo o velké kupé Rolls Royce Phantom, které skutečně mělo pod svou obrovskou přední kapotou namontovaný experimentální šestnáctiválec o objemu devíti litrů.

Rowan Atkinson je člověkem mnoha talentů. Že je pohotový řečník, ale i komik rozesmávající publikum bez jediného vysloveného slůvka, velmi dobře víme. Pan Bean je zcela minimalistickou komickou postavičkou, která spolehlivě pobaví všechny věkové kategorie od dětí až po stoleté staříky.

Naopak stand-upy, ve kterých se stylizuje do archetypálních cynických ředitelů chlapeckých internátních škol, anglikánských vikářů, jejichž roli umí zahrát tak přesvědčivě, že mu ji vážně věříte, představují obrovské herecké nadání. V bravurně zahraných skečích najdete inspiraci Monty Pythony, říznutou víc než jen špetkou komičnosti postavy hoteliéra Basila Falwtyho z nejúspěšnějšího britského komediálního sitcomu Fawlty Towers.

Ale možná jste až doposud nevěděli, že si Rowan Atkinson umí nasadit i závodní helmu, na své soupeře provokativně z pod brýlí významně zamrká tak, jak to uměl vždycky jen Mr. Bean, zařadí jedničku a ostatním závodníkům neprodá boj o pozice na závodním okruhu jen tak. Jak sám říká, nejezdí kvůli tomu, aby vyhrával, ale soutěžní duch mu rozhodně nechybí. Je jen otázkou, s jakým historickým okruhovým strojem ho uvidíme v letošní sezóně, když se krásný tyrkysově modrý Ford Falcon právě prodává. Kdyby vás to zajímalo, tak odhadní cena aukce se pohybuje v přepočtu kolem dvou milionů korun, což nezní zas tak nezajímavě, vzhledem k pikantní historii tohoto krásného závoďáku.