Článek
Rover, tehdy už jako součást koncernu British Leyland, svůj typ luxusního hatchbacku uvedl v roce 1976, aby s ním o rok později vyhrál titul Evropské auto roku 1977. David Bache a Spen King navrhli nástupce Roveru P6 a Triumphu 2000, který se vyráběl dalších deset let a celkem vyjelo z bran továrny 303 345 aut. Což vzhledem k faktu, že u Leylandu raději stávkovali, než vyráběli, je docela úspěch. Měli jej policisté v seriálu Dempsey and Makepeacová, jezdila s ním i postava majora Cowleyho v Profesionálech a podle Top Gearu mu padají zadní dveře. Závodník Raymond Mays ale řekl, že jde o nejlepší auto, které kdy vlastnil.
Je ale pravdou, že asi neměl pod kapotou čtyřválec nebo šestiválec. Tou nejskvělejší verzí je totiž model 3500 s vidlicovým osmiválcem. Tohohle nástupce aut Rover P6 a Triumph 2000 jste totiž mohli mít s třístupňovým automatem nebo pětistupňovým manuálem a naposledy jste se mohli radovat z vlastnictví ryze britského auta značky Rover a také z posledního Roveru s tímhle motorem. Pak totiž do koncernu British Leyland nastoupila Honda a pod kapotou nástupnického modelu 800 se objevili její motory.
Model SD1 si design prý vypůjčil od Citroënu CX a Ferrari Daytona. A opravdu - rysy obou aut jsou u britského elegána znát. K výrobě verze kombi však nikdy nedošlo, zůstal jen prototyp. Zajímavější kapitolou však bylo působení Roveru v závodech. Tony Pond se jej pokoušel naučit zvládat rallyové erzety, ale moc se mu to nedařilo a úspěchy přišly až s kapesní béčkovou raketou MG Metro 6R4. Mnohem úspěšnější byli na okruzích v závodech cestovních aut Andy Rouse a Tom Walkinshaw. Vzhledově se během výroby upravoval Rover jen minimálně, spíše byla doplňována výbava.
Já mám možnost seznámit se konkrétně s vrcholem nabídky, typem 3500 Vanden Plas z roku 1985. Ten zahájil svůj život v britské továrně v Cowley a spletitými cestami se v roce 2001 pohyboval na Slovensku, aby o pár let později začal chátrat na jedné moravské louce. Právě tam jej objevil Martin a rozhodl se mu renovací vrátit veškerou zašlou slávu a lesk. Navíc mohl používat původní díly, protože auto nezaujalo žádného vandala, dokonce i originální rádio v něm zůstalo.
Díky dlouhému rozvoru je uvnitř dost místa a to i vzadu, kde prostor limituje jen vysoký středový tunel. Dost místa je i v mělkém kufru. A díky velké prosklené ploše působí celý interiér dost vzdušně. V létě ovšem oceníte klimatizaci, pokud jí váš exemplář má. Už při navrhování se však myslelo na to, že by se měl automobil prodávat i s volantem na opačné straně. Kvůli tomu jsou budíky takřka uprostřed auta. Slůvka Vanden Plas pak označují nejluxusnější verzi výbavy s elektrickými okny, šíbrem, vyhřívanými zpětnými zrcátky, centrálním zamykáním, palubním počítačem a metalickým lakem. Palubák svede ukazovat aktuální a průměrnou spotřebu, průměrnou rychlost, dobu jízdy a dojezd. To vše navíc v metrických, federálních a imperiálních jednotkách.
Mně je ale fuk, jak vypadá, spíš mne zajímalo, jak jezdí. Vždyť pod kapotou má vidlicový osmiválec 3,5 l se dvěma karburátory. Angličané koupili licenci na motor Buick a postupně jej narvali snad do jakéhokoliv auta té doby. Manuální pětikvalt potěší, ale sedíme v britském autě, takže jej budu nucen ovládat levačkou. Zvykám si ale rychle a usnadňuje mi to jeho tuhost, díky které hned víte, jaký kvalt vám tam zapadl. Řízení je měkké a snadné, naopak podvozek je tužší a naznačuje, že Rover se chtěl měřit se sportovními sedany BMW. To se Roveru docela povedlo, i když nebyl tak chirurgicky přesný a nenabízel až takové sportovní svezení. Spíše vyniká rychlostí v přímce a pohodlím. Pokud se mi ale za volantem hodně něco líbilo, pak to byl ten pocit výjimečnosti, který vám BMW nabídnout nedokáže. Tedy ne že by staré sedmičky stály na každém rohu, ale na srazech je potkáte častěji, než britského elegána. A nejspíš v nich budete sedět na správné straně.
Model SD1 od Roveru je fajn auto, ale mohu to posoudit jen u verze s motorem V8. Ale stejně, kdo by chtěl mít doma jen dvoulitrový čtyřválec, když si může pořídit luxusní hatchback střední třídy s asi nejlepším britským motorem. Pokud vám přijde, že jsou německé sedany moc nudné a okoukané, bude tenhle britský švihák možná právě tím pravým pro vás. Alespoň jich u nás nebude tak málo.
Tento článek vznikl ve spolupráci s týmem Veteráni na Truc.
Foto: Mikka
Neokoukaný
Velikostně britskho švihka na silnici opravdu nepřehldnete. A vlastně ani tvarem, kter je hranat, čist a elegantn. Doporučuji se vyhnout americkm světlometům se čtyřmi kulatmi parabolami, ty se zbytkem auta jednodušenelad. I snimi by ale Rover byl na českch silnicch knepřehldnut, protože u ns jich opravdu jezd velmi mlo.