Rolls-Royce Phantom – jediné auto se sochou

Nebudu zastírat, že den, jako je tenhle, se nepoštěstí úplně často. Možnost řídit Rolls-Royce se u běžných smrtelníků opakuje maximálně párkrát za život, a už jen proto jsme začali v redakci zběsile přemýšlet nad tím, kterak vtisknout článku o autě, jehož opulence sahá za hranice všedních dnů a je vyhrazena držitelům příslovečné modré krve, maximum přidané hodnoty. Samozřejmě, že jsme mohli Rolls-Royce přistavit ke klasické architektuře a dát pod mocnými oblouky prastarých chrámů a kostelů vyniknout jeho barokním tvarům. Jenže to by nebylo tak úplně ono. Vydali jsme se proto cestou jiné klasiky – klasické hudby.

Dálnicí bičovanou deštěm ženu Rolls-Royce směrem k Hradci Králové, zatímco mě doprovází pohledy všech, kteří zbystří nevídanou šestimetrovou osobní citadelu v levém pruhu. Na místě už čeká kolega Honza, kterému se podařilo domluvit spolupráci s tradičním výrobcem klavírů a pianin Petrof. Právě s jejich mistrovským kusem – výročním klavírem Petrof Stingray, postaveným ke 155. výročí značky – budeme fotit i mistrovský kus značky Rolls-Royce – vrcholnou limuzínu Phantom na dlouhém rozvoru, doplněnou o limuzínové provedení Privacy Suite.

Jakkoliv se to nemusí na první pohled zdát, mají oba předměty, reprezentující naprostý řemeslný a technický vrchol ve dvou poněkud odlišných odvětvích, mnoho společného. Je to mimo jiné o tradici. Zmíněných 155 let uplynulo od doby, co Antonín Petrof postavil roku 1864 svůj první klavír, a zároveň je to 105 let od doby, co pánové Charles Rolls a Sir Henry Royce ukázali svůj první vůz na pařížském veletrhu 1904. Na tom veletrhu, kterému se po mnoho následujících desetiletí říkalo Salon de l'Automobile a posléze i Paris Motor Show.

A je to také o exkluzivitě. Petrof Stingray je jediný na světě. Výroční modely vznikají v Petrofu jednou za pět let a to buď formou omezené edice, či právě jediného exkluzivního kusu, v tomto případě zdobeného krémově světlým lakem a rejnočí kůží. Oproti tomu Phantom je sice „sériovým“ modelem, ale vzhledem k nepřeberným možnostem individualizace prakticky nemůže nastat moment, kdy by z bran továrny v anglickém Goodwoodu vyjel v rámci rozdílných objednávek úplně stejný kus.

Lak na Rolls-Royce můžete volit ze 44 000 odstínů – přibližně tolik jich totiž rozezná lidské oko – a kterýkoliv z nich bude v naprosto dokonalé jakosti. Při výběru dokonalého interiéru se potom můžete zabořit do lánů různě probarvované prvotřídní kůže, pocházející výhradně ze skotu, žijícího ve vyšších nadmořských výškách, ale i do dýh z ušlechtilých dřevin. A aby toho nebylo málo, můžete si do připraveného prostoru v palubní desce dát umělecké dílo dle vlastního uvážení, či nechat si osvítit hvězdný strop přesně podle mapy hvězd ze dne vašeho narození. Rolls-Royce zkrátka není auto, které si „naklikáte“ v internetovém konfigurátoru. Jeho pořízení je cesta individuálního přístupu, na jejímž konci je auto ve všech ohledech padnoucí konkrétnímu zákazníkovi.

Výčet korelací mezi dvěma nesrovnatelnými světy ovšem nekončí. Otevřete rozměrné víko klavíru na jedné straně a rozměrnou kapotu motoru na straně druhé. Pod obojím nalezneme tradiční techniku, dlouhou evolucí vypiplanou do bravurní a výkonné formy. Tak, jak se napínají ocelové struny s měděným opředením v litinovém rámu a čekají na povel klavíristy, trůní dvanáct pístů uspořádaných do písmene „V“ v ohromném hliníkovém bloku ikonického objemu 6,75 litru, a čekají na povel řidiče.

Jenomže zatímco v jednom případě jsou výsledkem libozvučné tóny, v tom druhém je to téměř naprosté ticho, doprovázející ohromnou hybnou sílu, schopnou bez náznaku zadýchání rozpohybovat Phantoma, jehož hmotnost suverénně překračuje dvě a půl tuny. Oněch 12 válců je totiž dopováno turbodmychadly, takže výsledkem je pozoruhodných 571 koní a impozantních 900 Nm točivého momentu. Ačkoliv stejně jako v mnoha dalších ohledech týkajících se Phantoma čísla nejsou podstatná. Ano, masivní chrám na kolech umí sice sprintovat z nuly na sto za čas, jež byl ještě donedávna teritoriem supersportů, ovšem u Rolls-Royce je důležité spíš to, s jakou nenuceností je tato dynamika dosahována. Dokonce i když šlápnete na plyn s hulvátskou neomaleností, nedočkáte se žádných dramat, protáčení pneumatik či snad nedejbože škubání. Phantom se prostě zhluboka nadechne a s panskou důstojností strašně rychle, leč naprosto kultivovaně, odjede z místa.

Úzce to souvisí se způsobem, jakým se celý vůz ovládá. Vezměte si onen špičkový koncertní klavír, postavený hned vedle. Má klávesnici s 88 klávesami, 3 pedály, ale byť se jedná o v principu jednoduché dva ovládací prvky, hraní na mistrovské úrovni zabere nesčetně oddřených let tvrdého tréninku. Rolls-Royce má ovládacích prvků přece jenom o něco víc, ovšem jejich vzájemné sladění a nastavení přinutí každého, aby od prvních metrů řídil jako mistrný profesionální šofér. Vše reaguje s plynulou přirozeností, hladkostí a jakousi podbízivou ochotou, při níž máte dojem, že Rolls-Royce dělá vše pro to, abyste se za jeho volantem, sedíce v rozměrném koženém gauči a obklopeni přírodními materiály, cítili stejně komfortně jako vaši pasažéři za přepážkou z mléčného skla.

Velkou řadu ovládacích prvků, na které jsme zvyklí z dnešní běžné automobilové produkce, potom Phantom prostě nemá – jakkoliv to neznamená, že by byl v jakémkoliv ohledu ošizen. Zapomeňte třeba na různorodé jízdní režimy – Rolls-Royce má jeden jediný a sice ten, v němž jezdí jako nejpohodlnější auto na světě. Podpírána úchvatným vzduchovým podvozkem, bude si posádka auta připadat v bavlnce.

Ten projev, kdy obří Phantom pocitově pluje těsně nad vozovkou a jen zlehka se jí dotýká, nejde popsat a nejde ani žádnými tlačítky ovlivnit, protože to prostě není potřeba. Za naprosto jednoduchým principem se však ukrývá elektronikou řízený systém, který každý centimetr silnice zkoumá kamerou a následně zpracovává s ohledem na maximální komfort. Je to zážitek, který zcela přepíše vaše představy o tom, jak pohodlná mohou auta být. A můžeme zajít ještě dál. Teplota čtyřzónové klimatizace se nenastavuje ve stupních, ale pouze pocitově pro horní a spodní polovinu těla. Pod volantem pak rozhodně nehledejte nic tak vulgárního a nepřístojného jako pádla řazení. Prostě nechte vše na mozku auta – ten moc dobře ví, kdy a jak pracovat s motorem a převodovkou. Krom toho, otáčkoměr na digitální přístrojovce beztak nehledejte. Jako pomyslný zlatý hřeb palubních přístrojů je tu dnes již legendární ukazatel „výkonové rezervy“, zobrazující v procentech, jaký potenciál hnacího ústrojí máte k dispozici.

Rolls-Royce má na svou posádku podobný efekt jako poslech kvalitní klasické hudby. Od chvíle, kdy se za vámi zavřou elektricky ovládané dveře a ocitnete se v ultra luxusním interiéru, budete se cítit povzneseni, kulturněji a nabydete dojmu, jako by svět za vrstvenými okny ustoupil do zcela jiné dimenze. Do dimenze, která je náhle přehnaně hlučná, přehnaně vulgární a neuspořádaná …

Jak už párkrát padlo, Rolls-Royce není o číslech (jakkoliv jsou tato čísla impozantní - viz technické údaje níže). Přece vás však jedno číslo dozajista zajímá, a sice cena. Bohužel vás musím trochu zklamat, neboť přesná cena Phantomu je až na vyžádání. Mohu však mírně naznačit. Podíváte-li se na kteroukoliv fotku se světlým klavírem, stojí tam vedle sebe dohromady docela pěkný domek v Praze. Z toho klavír je za nějakých 6 milionů a Phantom...přes 20 s daní to bude...