Řízení křižovatky policistou: Proč u toho lidi zmatkují?

Jsou čtyři klasické situace, kdy řidiči v provozu naprosto nepochopitelně zazmatkují, jako kdyby uprostřed silnice přistála kosmická loď s mimozemšťany. Je to tehdy, když se blíží houkající sanitka, když zazvoní tramvaj, když uprostřed silnice přistává kosmická loď s mimozemšťany a hlavně, když křižovatku řídí policista, tedy tzv. regulovčík.

Dříve bylo řízení provozu policistou naprosto běžné a možná si někteří pamatují, že uprostřed křižovatek býval někde i ostrůvek určený právě pro policistu s píšťalkou a směrovkou v ruce. Dnes, v době spolehlivějšího automatického či dálkově ovládaného řízení křižovatek se světelnými signály, se s křižovatkou, kterou by řídil policista, setkáváme opravdu jen velmi výjimečně.

Přesto čas od času policistu s píšťalkou a směrovkou v ruce můžeme potkat. Ať už se jedná o školení, soutěže policistů v provozu či nejčastěji nutnost řízení rušné křižovatky v případě poruchy či odstávky světelné signalizace, určitě je dobré si základní pokyny policisty připomenout.

Policie moc dobře ví, že řidiči dnes prakticky vůbec netuší, jak se mají chovat a co mají dělat, takže když už policista provoz řídí, využívá jen absolutně základní pokyny. Co jsme tak mohli vypozorovat, musí opravdu hodně improvizovat a doplňovat schválené signály ještě dalšími gesty, mnohdy doprovázené výrazem zoufalé prosby směrem k nechápavým řidičům. 

Zopakujme si tedy základní poučky a pravidla, jak se chovat v případě, kdy dorazíte na křižovatku, kterou řídí regulovčík, a co který jeho pokyn znamená. Samozřejmě i tento proces upravuje Zákon o provozu na pozemních komunikacích 361/2000 Sb., konkrétně pak § 75 Řízení provozu pokyny policisty, a to následujícím způsobem:

(1) Policista řídí provoz na pozemních komunikacích změnou postoje a pokyny paží; přitom zpravidla používá směrovku, kterou drží v pravé ruce. Jeho pokyny znamenají pro řidiče i chodce

b) „Pozor!“, vztyčí-li policista paži nebo předloktí pravé paže se směrovkou; řidič jedoucí ze směru, pro který byl provoz předtím zastaven, je povinen se připravit k jízdě; řidič jedoucí ve směru předtím volném je povinen zastavit vozidlo; je-li však již tak blízko, že by nemohl bezpečně zastavit vozidlo, smí pokračovat v jízdě,

d) má-li policista pravou paži předpaženou a levou upaženou, znamená to „Stůj!“ pro řidiče přijíždějícího směrem k zádům a pravému boku policisty a „Volno“ pro řidiče přijíždějícího směrem k levému boku policisty; řidič přijíždějící směrem k zádům a pravému boku policisty je povinen zastavit vozidlo; řidič přijíždějící k levému boku policisty může pokračovat v jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit vpravo nebo vlevo; řidič přijíždějící směrem k čelu policisty smí odbočovat jen vpravo; chodci smějí přecházet vozovku jen za zády policisty.

(2) Zastavuje-li řidič při řízení provozu podle odstavce 1 písm. a), b) a d) na křižovatce, je povinen zastavit před hranicí křižovatky.

(3) Při pokynech „Stůj!“ a „Volno“ může policista upažit obě nebo jednu paži; obě paže může připažit, postačí-li k řízení provozu postoj. To neplatí pro pokyn uvedený v odstavci 1 písm. d).

(4) Policista může při řízení provozu dávat kromě pokynů uvedených v odstavci 1 i jiné pokyny, například „Zrychlit jízdu!“ vodorovným kýváním paže přes střed těla nebo „Zpomalit jízdu!“ kýváním paže nahoru a dolů. K zdůraznění svého pokynu může policista užít znamení píšťalkou.

V praxi to funguje více méně přesně tak, jak popisuje zákon, protože pokyny policisty, stejně jako třeba světelné signály nebo dopravní značky, musí mít nějaký jasně daný rámec a musí být srozumitelné. Nejdůležitější je myslet na to, že pokyny policisty jsou nadřazeny nejen dopravním značkám, ale i světelné signalizaci. Prostě když křižovatku řídí policista, řídíte se jeho pokyny a to, co zrovna teď svítí na semaforu (pokud tam něco svítí), vás zajímat nemusí. Když na semaforu svítí červená, ale regulovčík vám ukazuje, že máte jet, tak ho musíte poslechnout.

Celý proces řízení křižovatky začíná tak, že policista do křižovatky vchází se vztyčenou směrovkou a obvykle několikrát foukne do píšťalky. To je pro řidiče a chodce ve všech směrech signál zastavit a vyčkat dalších pokynů. Následně policista zaujme základní postoj uprostřed křižovatky a začne ji řídit.

Nejčastěji se lze setkat se třemi základními postoji policisty/regulovčíka, ale pokud to můžeme zjednodušit, tak pokud k vám policista stojí čelem nebo zády, znamená to pro vás to samé, co červená na semaforu, a musíte stát. Pokud k vám stojí bokem, je to jako zelená a vy můžete jet. Ačkoli se na různých instruktážních snímcích vyobrazuje policista s rozpaženýma rukama, nemusí tak činit neustále. Důležité je, jestli k vám stojí čelem, zády nebo bokem.

Směrovkou nebo pokyny paží pak policista ještě může usměrňovat řidiče. Kýváním paží či směrovkou nahoru a dolů signalizuje přijíždějícím řidičům snížit rychlost jízdy, ale spíše bude dávat kýváním směrovky či paží podél těla pokyn ke zrychlení jízdy. Ano, v křižovatce se nezdržujte, nekoukejte na policistu ve stejnokroji jak na mimozemšťana a prostě račte z křižovatky zmizet.

Jak je to s odbočováním? Pokud dává pro váš směr policista pokyn volno (stojí k vám bokem), můžete samozřejmě odbočit doleva nebo doprava při dodržení obvyklých ustanovení pro odbočování. Při odbočování vlevo nikdy neobjíždějte policistu a odbočte doleva před ním. To samozřejmě platí, pokud k vám stojí levým bokem. Pokud k vám stojí pravým bokem, odbočte vlevo za jeho zády a nejezděte mu před nosem.

Jen doplníme, že pokyny policisty by měli znát i chodci. Volno je v tom směru, ve kterém mají volno auta (respektive chodec smí přecházet jen tam, kde mají auta „Stůj!“), stejně jako tomu bývá u světelných křižovatek. Pokud policista dává pokyn „Pozor!“ vztyčenou paží se směrovkou, nevstupujte do vozovky. Policista o vás obvykle ví, takže počká, až přejdete a následně vydá nový pokyn druhému směru jízdy.

Tohle řízení je jednoduché a snadno pochopitelné (pro většinu řidičů). Nejvíce zmatků ale vzniká v případě, kdy policista změní postoj a začne řídit provoz jinak než v rovném směru, což může být potřeba na křižovatkách, kdy hlavní proud vozidel potřebuje odbočovat, nebo se policistovi nahromadí auta potřebující odbočit vlevo. Říká se tomu tzv. „trojstranná uzávěra“.

V tomto případě povinnost zastavit vozidlo na pokyn „stůj!“ platí pro řidiče přijíždějící směrem k zádům a také k pravému boku policisty. Pokyn „volno“ znamená pro řidiče přijíždějící k levému boku, přičemž řidič kromě průjezdu křižovatkou v přímém směru může odbočit vpravo nebo vlevo. Pokud řidič v tomto případě jede rovně nebo odbočuje vpravo, jede za zády policisty. Doleva se odbočuje před policistou, neobjíždíte ho za zády. Současně pokyn „volno“ platí pro řidiče přijíždějící k čelu policisty a to pouze tehdy, pokud odbočují vpravo. Chodci v tomto případě mohou přecházet jen za zády policisty.

Prakticky všude v kontinentální Evropě se používají stejné či velice podobné signály a všude platí, že pokud přijíždíte k čelu či zádům policisty, znamená to signál „stůj!“, a pokud k boku, je to „volno“. Například ve Francii nebo Itálii se lze setkat s křižovatkou řízenou policistou poměrně běžně i dnes.