Článek
Kevin Erickson ze Spojených států amerických není žádný technický neumětel, jelikož už má řadu zkušeností se spalovacími motory, nicméně v rámci projektu automobilové přestavby chtěl zkusit něco, co dosud nedělal.
A tak koupil starý Plymouth Satellite z roku 1972 a rozhodl se, že z něj udělá elektromusclekáru. Jako základ mu posloužil 100kWh bateriový balíček z Tesly, rozdělený do 16 modulů umístěných v kufru, motorovém prostoru a na dalších místech.
Dvojitý chladicí okruh rovněž pochází od Tesly, nicméně řídicí jednotka bateriového managementu je aftermarketová. Také pohonnou jednotku šikovný chlapík pořídil na internetu, konkrétně jde o zadní elektromotor z Tesly Model S Ludicrous.
Denverský specialista do Plymouthu zabudoval též moderní řízení s elektrickým posilovačem a také podpůrné rámy z Tesly Model S, a to kvůli prostoru pro zavěšení.
Důvody přestavby (Proč?)
Proč vůbec k takovému projektu došlo? Mimo konstruktérské výzvy Kevin uvádí ještě několik dalších důvodů, mimochodem i ekonomičnost provozu:
- jde o americký výrobek
- přestavba staré klasiky na spolehlivější a řiditelnější vůz
- nejvyšší točivý moment dostupný od nuly
- v hornatém Denveru jsou elektromobily rychlejší než klasické vozy
- zadní zavěšení je nezávislé a hliníkové
- rozložení hmotnosti 50 na 50
- možnost nabíjení doma
- žádné úniky provozních kapalin (pravděpodobně)
- tichý provoz
- žádné lokální emise
- unikátní
- levný provoz
- kvůli tomu, aby se lidé ptali „Proč?“
Většinu dílů Erickson nakoupil na e-shopu. Pomohly mu rovněž aftermarketově prodávané elektronické desky a propojky, díky nimž mohl přeskupit bateriové moduly tak, aby se vešly do vozu. Nevyhnul se však ani 3D tisku, zejména v rámci výroby menších dílů, svorek nebo hadic pro chladicí kapalinu.
Zajímavost se váže k topnému jádru. To pochází z elektrického Smartu ForTwo. Proč? No je to snadné, náhodou do vozu dokonale pasovalo.
Nahlédneme-li do kabiny samotné, vypadá dost podobně jako originál, tedy mimo sportovního volantu a dvou tabletů s operačním systémem Android, které slouží jako digitální přístrojový štít.
Podle konstruktéra váží Electrollite okolo 1 976 kilogramů, tedy o cirka 272 kilo méně než Tesla Model S. Umístění bateriových modulů také dozadu prý o něco zvyšuje přítlak/zátěž na nápravu, a tudíž zlepšuje jízdní vlastnosti silného Plymouthu. A to se Kevinovi náramně hodí, protože se aktivně účastní závodů-sprintů (drag race).
Line-Lock systém
Plymouth Electrollite dostal od svého stvořitele ještě takzvaný Line-Lock systém. Jde o pomůcku pro závody-sprinty, která umožňuje řidiči zablokovat pouze přední kola, díky čemuž lze zadní poháněnou nápravu na místě protáčet a zahřát tím pneumatiky, které následně poskytnou daleko lepší adhezi. V podstatě se dá říci, že jde o určitou formu technologie Launch Control (systém řízeného rozjezdu).
Elektromobil je dle autora přestavby komfortní pro každodenní jízdu, nabídne vyhřívané sedačky, pokročilý systém tepelného managementu HVAC, avšak závod na čtvrt míle (cca 402,3 m) stále zajede za velmi slušných 12,4 sekundy. Mimo videí na YouTube, kde autor ukazuje samotnou přestavbu, lze auto vidět rovněž na různých amerických motoristických show.
Co se týče dojezdu, při standardním nabití baterie na 80 % elektromusclekára ujede 321 až 402 kilometrů. S plnými akumulátory a opatrnou jízdou prý až 482 kilometrů.
Kevin Erickson strávil přestavbou skoro 18 měsíců a utratil za ni v přepočtu asi 1,14 milionu korun. Připočteme-li ještě pořizovací cenu Plymouthu Satellite z roku 1972, pak jsme na konečné sumě téměř 1,6 milionu korun. A hlavní důvod přestavby? S trochou nadsázky prý kvůli tomu, aby se šikovného Američana lidé ptali: „Proč?“
Technické údaje | Plymouth Electrollite |
---|---|
Pohonné ústrojí | 1× elektromotor Tesla Model S Ludicrous |
Poháněná náprava | zadní |
Akumulátor | Tesla, 100 kWh |
Napětí | 400 V, DC |
Max. výkon | 636 koní |
Max. točivý moment | 600 Nm |
Max. otáčky | 16 000 ot./min. |
Doba realizace | 18 měsíců |
Cena přestavby | 1,14 mil. Kč |
Cena celého projektu | 1,57 mil. Kč |