Článek
Typická modelová situace osoby, která na pijácký mejdan dorazí autem, jde spát nad ránem a po probuzení sedne do auta a jede. U takového případu je pravděpodobné, že dotyčný člověk bude mít v těle tzv. zbytkový alkohol, lidově řečeno „dojezd“.
Alkohol organismus vyčerpává a rovněž negativně ovlivňuje spánek
První problém nastává už při samotném pití alkoholu, což váš organismus vyčerpává. Rovněž tento akt negativně ovlivňuje kvalitu spánku, tedy dost znatelně snižuje naději, že ráno po prohýřené noci bude krásné a růžové. Nebude.
V rámci konzumace alkoholu do těla dostáváme acetaldehyd (produkt alkoholu), který ve větším množství způsobuje to, že je vám špatně a máte kocovinu. Tělo tento produkt pochopitelně odbourává, ovšem nejde mu to hned.
Za to, že je vám po pití alkoholu špatně, může jeho produkt – acetaldehyd
Ještě problematičtější je to u Asiatů, kterým chybí jistý gen, takže acetaldehyd odbourávají pomaleji a je jim déle špatně.
Slovo matematika
„V letech 2020 až 2022 došlo celkem ke 282 446 nehodám, které šetřila Policie České republiky (PČR). Z tohoto počtu za 14 490 nehodami (5,1 % z celkového počtu) stál alkohol. Tyto nehody pod vlivem alkoholu bohužel dále způsobily 5 474 lehkých zranění, 630 těžkých zranění a u 96 dopravních nehod zaviněných vlivem alkoholu došlo bohužel také k úmrtí účastníka dopravní nehody“, uvádí Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů.
Specialista dále dodává: „U všech dopravních nehod vychází, že přibližně každá 5. nehoda šetřená PČR (18 % ze všech nehod) končí zraněním nebo úmrtím účastníka dopravní nehody. U nehod s alkoholem je riziko zranění a úmrtí proti ostatním nehodám téměř dvoj a půlnásobné, kdy 42,8 % nehod pod vlivem alkoholu zahrnuje zranění nebo úmrtí.“ Podíl nehod pod vlivem alkoholu za samotný rok 2022 dosahuje úrovně 4,9 %, což proti samostatně sledovaným rokům 2020 a 2021 představuje pokles z tehdejších 5,4 %, resp. 5,1 %.“
Škody na lidském těle
Po ranním probuzení možná kouknete na hodinky a začnete počítat, kolik jste toho do sebe dostali a kdy tak bude bezpečné usednout za volant. Pokud není po ruce alkohol tester, můžete teoreticky vsadit na alkoholové kalkulačky. Anebo se držet jednoho všeobecného moudra – více jak 0,2 promile za hodinu stejně nesnížíte, i kdybyste se „nadopovali“ kdovíčím.
Největší jistotou je tester, menší poté alkoholická kalkulačka
Jak tedy řidiče mohou následky způsobené pitím alkoholu ovlivnit – co vše způsobí tzv. "zbytkáč"? Jestliže dojíždějící zbytková hladina alkoholu činí 0,5 promile a méně, pak jí váš mozek ovlivněn v drtivé většině případů nebude. Jenže…
Kocovina neboli bolehlav? Ideální stav zvyšující riziko nechtěného usnutí. Nevolnost, obtíže? Ty zase působí ztrátu pozornosti, protože řešíte to, že je vám zle a ne to, že se nezodpovědný chodec se sluchátky v uších rozhodl přejít čtyřproudovou silnici.
Nezapomeňte, že svět kolem vás běží naplno i v případech, kdy je vám zle
Ve zvlášť kritických případech může klesnout hladina krevního cukru natolik, že ztratíte vědomí. Tento spíše ojedinělý stav vznikne tím, že je váš organismus přetížen, nedostává tolik cukru z jater, tím pádem hladoví mozek, nastává hypoglykémie a následně bezvědomí.
Proto také mají lidé konzumující alkohol hlad. Chybí jim zmíněný cukr z jater, tak to dohání vlastními silami.
Pozor na vysoký tlak, cukrovku nebo nemoci trávicího traktu, pití alkoholu je jen zhorší
Na pití alkoholu by se měli dávat pozor rovněž lidé trpící na vysoký tlak, cukrovku nebo nemoci trávicího traktu. Konzumací alkoholu si tyto nemoci a jejich obtíže jen zhorší, což se opět negativně projeví nejen při řízení vozidla.
Někdo možná vzpomene ještě na emoční stránku věci, jenže ta už v takzvaném dojezdu není tak silná. Člověk už je více méně při standardním vědomí a jak jsme uvedli výše, spíše není ovlivněn alkoholem, nýbrž tím, co alkohol stihl napáchat.
Nehody a alkohol
Ačkoliv podíl nehod s alkoholem meziročně mírně klesnul, stále jsou tyto nehody jedny z nejvíce rizikových. „Z naší analýzy týkající se nehodovosti se stromy vyplývá, že téměř 13 % nehod se stromy jsou takové nehody, při kterých byl řidič pod vlivem alkoholu. To z celkového počtu nehod s přítomností alkoholu činí přibližně 8 % nehod,“ uvádí Jan Chalas z Portálu nehod.
Nejvíc nehod pod vlivem omamných látek se stává na křižovatkách velkých měst. „Pokud se podíváme na absolutní počet nehod zaviněných řidiči s alkoholem či drogami v krvi, tak podle dat Portálu nehod jasně dominují křižovatky velkých měst. Mezi hlavními příčinami nehod se pak objevuje nepřizpůsobení rychlosti, nevěnování se řízení, nezvládnutí řízení vozidla, nesprávné otáčení nebo couvání či jízda po nesprávné straně vozovky,“ dodává Jan Chalas.
Jak alkohol ovlivňuje řidiče?
Budeme-li řešit samotné ovlivnění řidiče alkoholem (při/po konzumaci), pak záleží na míře podnapilosti. S přibývajícími promile se situace pomalu mění, kdy do 0,5 promile je jedinec prakticky neovlivněn a spíše nastupuje euforie, dobrá nálada.
Přibližně od půl promile končí schopnost jedince bezpečně řídit vozidlo
Od půl do jedné promile už není řidič schopen bezpečně řídit motorové vozidlo, jelikož dochází k ovlivnění duševních, smyslových a motorických funkcí nebo k prodloužení reakčního času či mnohomluvnosti.
Jakmile hladina promile vystoupá ke dvěma, je řidič středně opilý, jsou výrazně ovlivněny jeho smyslové a motorické funkce, drasticky klesá i míra pozornosti a objevují se poruchy koordinace.
Mimochodem, za odmítnutí dechové zkoušky/vyšetření na alkohol či jiné návykové látky hrozí pokuta až 50 tisíc, sedm trestných bodů a klid od řízení až na 2 roky
Mezi dvěma a třemi promile se dostavuje těžký útlum duševních, smyslových i motorických funkcí, řeč řidiče je blábolivá, jedinec není schopen sám chodit, bývá zmaten v místě i čase.
Jakmile někdo přesáhne tři promile, dostává otravu alkoholem, přičemž od čtyř promile a více se daný člověk blíží ke smrtelné otravě alkoholem. Zázraky přírody se ovšem dějí, proto lze velice výjimečně narazit i na vytrvalce, kteří se sedmi promile pod kůží řídí třeba traktor.
Pozor na exponované dny v souvislosti se zbytkovým alkoholem. V těchto časech bývá policie obvykle aktivnější
A kdy se zbytkový alkohol často vyskytuje? Mimo exponovaných dnů typu Vánoce, Velikonoce, Silvestr, Nový rok, jsou to především pátky, soboty či státní svátky a dny poté.
Spíše než ve městech jsou šoféři se „zbytkáčem“ chyceni policií na vesnicích/vesnických cestách, jednoduše z toho důvodu, že se daný řidič bojí jet po hlavních tazích/dálnici.
Jenže krajské i dálniční policejní hlídky mají pole působnosti i na těchto komunikacích třetích tříd. No a pak už je to ohraná pohádka – za řidičem s potenciálním zbytkovým alkoholem v krvi jede hlídka, řidič se začne bát a vykazovat nestandardní chování, to policisty zaujme, dotyčného zastaví, provedou dechovou zkoušku a je obvykle "vymalováno"…