Zapomeňte na Kobru 11, realita je úplně jiná! Den s řidičem tajného dálničního stíhače

Nevnímejte německý seriál Kobra 11 popisující trable i radosti dálničních policistů z Kolína nad Rýnem nikterak za bernou minci. Jde o smyšlené příběhy a ve skutečnosti se opravdu neděje to, že by každý den jedna a ta samá dvojice sešrotovala desítky vozidel.

To potvrzuje i praporčík Martin Vlk pózující u tajného Superbu, který se u těchto seriálů více méně jen usmívá. Než však vyrazíme do provozu, dozvídáme se, jak spletitá je cesta k české dopravní policii a za volant vozidla pro skrytý dohled.

„Tak prvně vás k policii musí nejprve přijmout. Musíte být nejméně 18letým bezúhonným občanem České republiky a o přijetí do služebního poměru písemně požádat. Následně musíte zvládnout fyzický i osobnostní test, absolvovat zdravotní prohlídku a mít dosažené vzdělání stanovené pro dané služební místo,“ vysvětluje podmínky přijetí do služebního poměru policista Vlk.

„Po dokončení přijímacího řízení vás postupně připravíme na službu, absolvujete základní odbornou přípravu, kdy budete vysláni na školení v délce trvání měsíc až jeden rok (v závislosti na služebním místě, na které se hlásíte). Tam vás naučí základní dovednosti a naplní vás vědomostmi, které musí každý příslušník policie znát,“ dodává.

Dále jsme se dozvěděli, že si sice při nástupu můžete říct, kde byste chtěli sloužit a na jaké pozici, nicméně to automaticky neznamená, že se tak stane. Pokud jde o tajné dálniční stíhačky, tak za jejich volant smí policista usednout až po absolvování speciálního kurzu a dovršení věku minimálně 21 let.

Dostáváme se tedy k náplni práce, proto usedáme do vozidla a ptáme se, co vše musí šofér speciálu pro skrytý dohledat znát.

„Řidič musí velmi dobře znát nejenom dálnici samotnou včetně sjezdů, nájezdů i anomálií, ale také její blízké okolí, např. pro stanovení objízdných tras v případě uzavírek, dopravních nehod nebo pro případ, kdy je operačním důstojníkem vyslán do blízkého okolí (dopravní komplikace, poskytnutí první pomoci aj.). Samozřejmostí je fyzická i psychická odolnost, protože se obvykle slouží 12hodinové směny,“ popisuje všeobecné předpoklady Vlk.

„Po příchodu na směnu se vždy seznámím s aktuálními informacemi v oblasti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, ale též i s nově vyhlášeným pátráním po osobách, vozidlech či věcech,“ uvádí Vlk.

„Nutná je také kontrola vozidla, jeho příprava do služby, převzetí veškeré techniky a zkouška funkčnosti systémů (měření rychlosti, kontrola dálničních poplatků, alkoholtester aj.),“ doplňuje Vlk.

A co dálniční policista vlastně dělá? Mimo běžného dohledu nad provozem jde například o následující úkony:

Toto vše se děje na daném, v našem případě na 63kilometrovém úseku dálnice a přilehlém okolí, takže za pár týdnů zná každý policejní řidič svůj rajón lépe nežli malou násobilku.

Oblékáme si reflexní vestu, usedáme dozadu a vyjíždíme s tajným Superbem na dálnici D11 z blízkého oddělení Pravy. Ihned nás napadá, jak policisté vlastně vědí, kam v případě zásahu dorazit.

„Policista se obvykle řídí perfektní místní i teritoriální znalostí. Pro navigaci do míst, kde to neznáme, lze užít mobilní telefon s příslušnou aplikací anebo služební tablet, kde máme rovněž přístupy do všech informačních systému využívaných českou policií,“ vysvětluje Vlk.

Ptáme se rovněž na specifika řízení, nicméně ta jsou poměrně přímočará. Podle Vlka musí být řidič dvojnásob ve střehu, protože má za úkol sledovat provoz před i za sebou, a ještě do toho pozorovat chování ostatních účastníků silničního provozu, velmi často ve vysokých rychlostech.

Pokud jde o jízdu pod majáky, tak zde se k tomu přidává ještě nutnost daleko více předvídat a také vyhodnocovat potenciální rizika.

Zajímavostí je, že vozidla pro skrytý dohled mají v zákoně výjimku, že při zásahu nemusí dodržovat určité předpisy, u čehož rovněž nemusí mít aktivované modré či modročervené majáky.

Po návratu z hlídkové jízdy zase zkoumáme auto a praporčíka Vlka se ptáme, co jej na práci baví.

„Není to úplně nalajnovaná práce, protože nikdy nevím, co mi služba přinese. Do toho je tam adrenalin, satisfakce z dobře odvedené práce, pomoc lidem v nouzi nebo i záchrana lidského života,“ popisuje klady Vlk.

Po kladech přichází i zápory, nicméně zde dostáváme poměrně jasnou a stručnou odpověď: „Nebaví mě přespřílišná administrativa a arogance některých řidičů.“

Na závěr se ještě dotazujeme, pro koho je práce řidiče policejního vozidla pro skrytý dohled vhodná. „Určitě pro odolné, rozvážné, klidné a asertivní jedince, kteří mají odhad na lidi. Naopak se nehodí pro zbrklé osoby, které se nechávají unést emocemi,“ říká praporčík Martin Vlk z dálničního oddělení Pravy a přeje všem řidičům bezpečnou jízdu plnou šťastně ujetých kilometrů.

Všechny naše Dny s řidičem naleznete zde.

Cesta k povolání policejního řidiče vozidla pro skrytý dohled je tedy poměrně dlouhá a náročná. Do toho si musíte přidat obří porci zodpovědnosti a perfektní znalost zákonů, práv i povinností. V neposlední řadě jde o práci s lidmi, z čehož vyplývají další, a myslíme že všem dobře známá specifika…