Vyrazili jsme autem do nejbližšího Legolandu, není daleko od hranic. Kudy jet, co vše najdete na místě a kolik za to?

Kdo si jako malý nehrál s legem? A kdo si s ním nehraje dodnes? Popularita tohoto dánského vynálezu vyústila v mnoho produktů, mezi nimiž najdeme např. stavebnice, videohry, automobily v životní velikosti nebo i takzvané Legolandy.

Tato zábavní centra spojují tematické světy lega a realitu, čímž poskytnou zábavu celé rodině minimálně na jeden celý den. Nejbližší Legoland od nás leží v německém městě Günzburg asi pět hodin jízdy od Prahy směr Mnichov, kam jsme se vydali i my.

Nešli jsme pěšky a po poslední zkušenosti raději nezvolili ani vlakovou dopravu, nýbrž vyrazili automobilem značky DS Automobiles s číselným označením 4. Mimo svého designu je předmětný model unikátní tím, že náleží do cestovatelské edice Esprit de Voyage (duch cestování), která se vyznačuje několika specifickými prvky.

Prvně jde o černý paket, jenž obsahuje černé prvky typu lem masky či oken. Spolu s černou střechou ovšem tyto dekory ve spojení s černým lakem karoserie zanikají. Jedinečná je dále maska, kryty zpětných zrcátek s emblémem Esprit de Voyage a 19palcová litá kola pojmenovaná Cannes.

Ediční je také šedé čalounění interiéru, motiv Esprit de Voyage na zčásti čalouněné palubní desce i na vnitřních prazích. Výbavově pak jde o jednu z nejvyšších specifikací, kam si lze poručit i noční vidění, což je pro segment menších vozů víceméně raritní prvek.

Každopádně do Legolandu vedou tři hlavní tahy. První dva jsou severní, ústí v Rozvadově a pokračují buď na Norimberk, případně na Řezno. Podle dopravy pak můžete popřípadě uhnout a jet okolo domova Audi Ingolstadtu, minout Augsburg a jste tam.

Alternativně lze u Plzně odbočit směr Domažlice nebo Klatovy a poté se vydat k hraničním přechodům Horní Folmava či Alžbětín. Pak už stačí jen projet věčně ucpaný Mnichov, kde je třeba muzeum BMW, dále zdolat Augsburg a jste na místě.

My volili severní dálniční trasu přes Řezno, přičemž kromě jednoho zdržení jsme projeli hladce až na místo. Ono nevyhnutelné zdržení byly policejní hraniční kontroly, které se zaměřovaly nejen na převážené osoby, ale i na technický stav vozidel. Výraz německého policisty hledícího na těsně před námi odstavený snížený Volkswagen Touran pak mluvil za vše.

Konečně na místě! Nejpohodlnější parkování je zde na obřím (věčně narvaném) oficiálním stání Legolandu, které stojí 6 eur (150 Kč) na den. Odtud je to jen kousek ke vstupu, kde je nutné si buď zakoupit dražší vstupenku, nebo předložit tu levnější pořízenou online. Každopádně pro dospělého vyjde standardní vstup na 64 eur (1 580 Kč), zatímco pro dítě 58 eur (1 430 Kč). Online jsou pak lístky levnější v řádu stokorun.

Po vstupu jsme jako správní autaři zamířili do autoškoly Hyundai, kde se na reálném dopravním hřišti s funkčními semafory proháněla elektrická auta připomínající modely Ioniq. Bohužel pro nás měla atrakce omezený věkový limit do 13 let, takže jsme malým capartům jen tiše záviděli.

Skrze areál rovněž projíždí vláček, do nějž jsme na lokálním nádraží nasedli a provedli první komplexnější mapování Legolandu. Nejzajímavější podívanou při této jízdě je průjezd okolo rozlehlých miniatur známých budov postavených z lega. Ať už jde o věže, paláce, mrakodrapy, hrady či třeba auta, na obrovské ploše se rozkládalo přibližně 23 milionů kostek tvořících úžasný multikomplex.

V Legolandu můžete dále navštívit místnost, kde si lze z lega postavit prakticky cokoli. Jsou zde židle, stolky a na nich zásoba lego kostek. Kdo by chtěl spíše více interaktivní záležitosti, může zaskočit do vedlejší místnosti, kde si lze na různých konzolích zapařit videohry s tematikou lego a Nintendo.

Nechybí ani stručný historický koutek mapující tento dánský vynález od jeho počátku až po současné populární stavby. Nicméně na to, že má jít o demonstraci historie, je předmětný koutek hodně skromný.

Areál hostí též pravé horské dráhy (od menších po extrémní), které jsou rovněž zahrnuty v ceně vstupného. Tematické houpačky neminete ani v pirátské sekci, létající balony zase v egyptské. Zkrátka každá část parku je nějakým způsobem přizpůsobena určitému tématu světa Lego.

Ráj lega obsahuje také bájnou Atlantidu, které je věnována celá jedna budova. Nicméně pokud je zde fronta příliš velká, nedoporučujeme ji zdolávat. Uvnitř kromě pár ryb a podmořských dekorací z lega nenajdete nic převratného. Téma Atlantidy by šlo určitě pojmout daleko zajímavěji.

Naopak za návštěvu rozhodně stojí 4D kino, které každou půlhodinu promítá jeden ze tří krátkých Lego snímků. Film je ve 3D, takže u vstupu vyfasujete brýle. Čtvrtým rozměrem je pak aplikovaný vítr nebo rozstřik vody, jenž vás vtáhne do atmosféry. Máte-li tedy chuť, můžete navštívit všechny tři projekce.

Na své si přijdou taktéž milovníci interaktivních her, jelikož v takové sekci Ninjago nastoupíte do pojízdného autonomního čtyřmístného vozíku a pomocí snímačů umístěných před vámi vrháte pohybem rukou v rámci virtuální reality s brýlemi bojové koule na zjevující se soupeře. Na konci jízdy se ukáže vaše skóre a fotografie posádky vozíku.

Další interaktivní zábavou jsou egyptské vozíky, ve kterých ovládáte laserová děla, s nimiž trefujete různé virtuální nepřátele – od kostlivců přes pavouky až po mumie. Opět projíždíte různými koutky a hrajete de facto jezdící laser game.

Všimli jsme si také několika dalších jezdících atrakcí. Prvně to byla nadzemní dráha, na níž jste sice museli šlapat, ovšem za to mohli vidět park z výšky. Dále šlo o projížďku na loďkách, kdy vás plavba vzala do umělého údolí. Třetí objevenou atrakcí byly jízdy à la safari v autíčkách, která vzdáleně připomínala starý Land Rover Defender.

Do toho bylo v každé sekci nějaké občerstvení, dodatečně placené soutěže s možností vyhrát např. plyšáka, Lego obchody, prolézačky, kolotoče a jiné pouťové atrakce. Abyste navštívili úplně všechno do detailu, potřebujete k tomu ne celý jeden den, nýbrž dva. Ani nám se nepodařilo být úplně všude, a to jsme po dobu naší návštěvy nachodili přes 5 000 kroků.

Je tu ještě jeden fakt, který vás může dost nepříjemně překvapit. Ať je teplo, nebo zima, v areálu je zejména v rámci víkendů neustále narváno. Všude jsou tedy fronty, přičemž dost často se dostanete do fronty na frontu (bez nadsázky). Musíte se obrnit trpělivostí, nejlépe dorazit hned na otevíračku a ideálně také mimo víkendy či německé státní svátky.

Přes všechna negativa i poměrně vysoké vstupné se sem vyplatí zajet, bez ohledu na to, jestli máte děti, či nikoli. Reálnou zábavu si zde najdou malí i velcí, plus na místě objevíte takové atrakce, jaké nikde jinde ne. Nečekejte ovšem, že by to uvnitř německého Legolandu byla taková megapecka, že byste se sem museli vracet. Jednou okusit asi stačí.

Park Legoland je otevřen sezonně od 25. března do 5. listopadu od 10:00 hodin do 18:00 hodin, popřípadě do 20:00 ve vybraných víkendových dnech, o prázdninách či svátcích. Zavřeno je v předem daných dnech, které jsou vypsány na české mutaci webu areálu www.legoland.de/cs.

Zimou však Legoland Deutschland nekončí, jelikož po skončení hlavní sezony startuje 24. listopadu sezona zimní nazvaná WinterWonder (omezené atrakce), která trvá v rámci vybraných dnů až do 7. ledna 2024. Vstupné si lze zajistit už teď od 22 eur (550 Kč) na osobu, případně později za 35 eur (860 Kč). Více opět na webu parku.

Vzhledem k tomu, že nám výlet Hradec Králové – Legoland Deutschland a zpět (přes Norimberk) zabral asi 12 hodin čistého jízdního času a na počítadle kilometrů přibylo něco přes 1 100 km, měli jsme možnost plug-in hybridní DS 4 Esprit de Voyage otestovat v rámci dálkové trasy.

Přestože jsme vyjížděli s baterkou nabitou na cirka 40 %, podařilo se nám jen s jedním plným nabíjením na hotelu celý výlet (zhruba 80 % trasy po dálnicích) zdolat s průměrnou spotřebou 5,2 litru na sto. Pochopitelně šlo o předpisovou jízdu s tím, že na úsecích německých dálnic s neomezenou rychlostí jsme se drželi doporučené rychlosti 130 km/h.

Ačkoli je DS 4 kompaktní vůz s délkou 4,4 metru, osvědčila se coby cestovní koráb i na dlouhé trasy. Auto má totiž několik vychytávek, které dělají cestování příjemnější a bezpečnější.

Model využívá mapových podkladů TomTom, stejně tak online přijímání informací o dopravě, díky čemuž nás tato nativní navigace několikrát dokázala navést na objízdné trasy, abychom zbytečně nestáli v kolonách. Služeb Google či Apple tak nebylo třeba.

Zejména široce promítaná mapa před oči řidiče je něco, na co si u DS 4 velmi rychle zvyknete. Není tak třeba neustále sledovat středový displej či přístrojový štít, stačí hledět dopředu a mít navigační pokyny pohodlně naservírované v ostrém zorném poli.

Pasivní noční vidění DS 4 dokáže na základě dat od čelní kamery poskládat jasný obraz dění před autem, zajistit lepší viditelnost v noci a odhalit osoby či zvířata, jež se dostanou do zorného pole kamery.

Kožená sedadla s šedým čalouněním Esprit de Voyage jsou nejen ergonomická, ale díky výhřevu, odvětrávání a masáži rovněž pohodlná i na delší sezení.

Ačkoli nám zima klepe na dveře, neznamená to, že byste měli cestování pověsit na hřebík. Naopak bude ideální k doba k tomu navštívit různá automobilová muzea (pozor, některá na zimu zavírají), termální lázně, kryté tropické ráje nebo třeba horská střediska. Každopádně ať už vyrazíte kamkoli, tak vždycky kolama dolů a bon voyage!